Obraz Madony svatotrojické (kolem r. 1410) je nejstarším deskovým obrazem dochovaným v Českých Budějovicích a jedním z nejstarších známých gotických obrazů s malovaným rámem. Je vystaven ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
Historie Dílo pochází z pražské malířské dílny. Původní umístění není známo, ale je pravděpodobné, že do jižních Čech se obraz dostal až za husitských válek. Ikonografie malovaného rámu napovídá, že mohl být určen pro oltář zasvěcený kultu „sv. Pěti bratří mučedníků“Pozn: Pět bratří (Benedikt, Matouš, Izák, Jan, Křišťan), které do Čech povolal sv. Vojtěch, patřilo k řádu benediktinů. Jejich ostatky, které přivezl roku 1039 ze své polské výpravy Boleslav I., byly uloženy v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi. Zde jim byla zasvěcena kaple a oltář, u něhož se sloužila vždy 12. listopadu mše. Tato tradice přetrvala až do 19. století. Ostatky sv. Pěti bratří byly v době panování Karla IV. uloženy v Praze a ve Staré Boleslavi zůstal jen malý relikviář (z r. 1315). a českých patronů, např. v kostele sv. Václava ve Staré Boleslavi.Štefanová M, 1985, s. 316-317 Roku 1796 ho zakoupil krumlovský barvíř Jakub Pechtl od Veroniky Fischerové a roku 1811 ho daroval do špitálního kostela sv. Trojice v Českých Budějovicích. Koncem 19. století byl obraz výměnou za kopii darován Městskému muzeu v Českých Budějovicích. Roku 1953 byl převeden do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
Popis a zařazení Malba temperou a zlacení na křídovém podkladu. Střed obrazu tvoří deska ze smrkového dřeva 69 × 48 cm, potažená plátnem. Na zadní straně desky je malba napodobující vzácný kámen. Malovaný rám z lipového dřeva má rozměry 96 × 75,5 × 4,5 cm. Obraz byl neodborně restaurován koncem 19. století (B. Čurn). Další restaurování provedl A. Bělohoubek (dílna Společnosti vlasteneckých přátel umění Praha) a Bohuslav Slánský (1957, Praha).
Obraz Madony Marie, zobrazená jako korunovaná královna nebes, je oblečena do modrozeleného pláště s červeným rubem. Na prsou, kde je plášť sepjat zlatou agrafou, se zachovaly stopy po připevnění relikviáře. Její pravá ruka, zahalená pláštěm, podpírá tělo nahého Ježíška. Levá ruka dítě přidržuje pod rameny. Na hlavě má bílou roušku s ozdobným lemem. Koruna s namalovanými drahokamy je součástí zlaceného pozadí, zdobeného puncováním.
Polopostava korunované Panny Marie s Ježíškem je věrnou kopií staršího obrazu milostné Madony, Madony roudnické (1385–1390), ale vykazuje již známky ustáleného krásného slohu. Oproti předloze jí chybí hlubší šerosvitná modelace a tváře se jeví plošnější.Pešina J, 1970, s. 236 Pro plášť roudnické madony byl jako pigment užit vzácný lapis lazuli, který zachoval svou jasnou ultramarínovou modrou barvu. U pozdějších kopií byl místo něj použit azurit, který se stárnutím mění v malachit a získává modrozelený odstín.Frömlová V, 1964, s. 309
Malovaný rám Na levé svislé liště rámu jsou shora postavy sv. Jakuba, sv. Václava a sv. Barbory, na pravé liště shora sv. Filip, sv. Vít a sv. Kateřina. Na horní liště rámu jsou zleva polopostavy sv. Pavla, skupina českých světců (Pět bratří?) v čele se sv. Václavem a sv. Vojtěchem a vpravo od nich sv. Petr. Na dolní liště jsou zleva polopostavy světic sv. Uršuly, sv. Doroty a sv. Apoleny.Matějček A, 1950, s. 123 Rozvržení kontur a linií je v podkladové vrstvě vyryto nebo nakresleno šedou barvou. Drapérie jsou provedeny zářivými světle modrými, červenými, olivovými a modrozelenými pigmenty. Podmalby stínů bílých roušek a inkarnátů jsou hnědé. Pozadí je zlacené a zdobené puncováním a rozvilinovým ornamentem (dolní lišta).
V postavách zemských patronů a kvalitě malby spatřují historikové umění těsnou souvislost s rámem svatovítského Veraikonu (po r. 1400), ale nepředpokládají vznik v téže dílně. Spojujícím prvkem je typika postav (sv. Václav, sv. Vít) a zahrocující se svislé klikaté záhyby drapérií zvýrazněné podél okraje bílou linkou.Matějček A, 1950, s. 124, 124-126 Podle MatoušeMatouš F, in: Denkstein V, Matouš F, 1953, s. 70, 105-106 vyobrazení postav na rámu spojuje konzervativní (byzantinizující) sloh konce 14. století s vlivem díla Mistra Třeboňského oltáře v manýristickou formu typickou pro dobu kolem roku 1410.
Detaily rámu
Příbuzná díla Madona roudnická (1385–1390)Matějček A, 1950, s. 122-123, obr. 148 Svatovítský Veraikon (po r. 1400)Matějček a, 1950, s. 124-126, obr. 152 Madona vratislavská (1420)Matějček A, 1950, s. 150-152, obr. 214 Madona vyšebrodská (po r. 1420)Matějček A, 1950, s. 146-148, obr. 203 Madony s malovaným rámem: Madona svojšínská (1410), Assumpta z Deštné (1450–1460), Madona jindřichohradecká (1450–1460)
Reference
Externí odkazy
Literatura Evidenční karta AJG, inv. č. 0-2 Hynek Látal a kol., Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016, č. 13 AJG 2016, Roman Lavička, Gothic Art, Aleš South Bohemian Gallery 2008, s. 20-23, Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, s. 22-25, Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, s. 41-43 Milena Štefanová, Figurálně zdobené rámy českých gotických obrazů, Umění XXXIII 1985 Jaroslav Pešina, Desková malba, in: České umění gotické 1350–1420, Academia Praha 1970 Věra Frömlová-Zezuláková, Restaurace a průzkum malby madony vyšebrodské, Umění XII, 1964 Vladimír Denkstein, František Matouš, Jihočeská gotika, Praha 1953 Antonín Matějček, Česká malba gotická, str. 123-124, Melantrich Praha 1950
Kategorie:České gotické malířství Kategorie:Obrazy 15. století Kategorie:Sbírka Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou Kategorie:Vzniklo 1410 Kategorie:Obrazy Madony s dítětem Kategorie:Obrazy v Česku