Louny () jsou město v okrese Louny v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji, přibližně 50 km od Prahy. Žije zde obyvatel a jedná se tak o druhou největší obec okresu po Žatci, avšak s městem sousedící obce (Dobroměřice, Lenešice, Černčice, Obora a Vršovice) tvoří dohromady zhruba 23 tisíc obyvatel a zároveň největší aglomeraci okresu Louny.
Název Původ názvu Louny, dříve Lúně (singulár, ž.) nebo Lúny, se často dává do souvislosti s Lunou = Měsícem, případně s vlastním jménem Lún. Jako pravděpodobný se jeví také původ ve staročeském slově lúňa – lúna (ke slovesu lunúti) s významem proudy, slapy, čemuž odpovídá umístění původní vsi u brodu na řece.
Historie náhled|vlevo|upright=1.2|Louny zachycené v díle Topographia Bohemiae, Moraviae Et Silesiae, rytina Matthäuse Meriana, 1650
První zmínky o osadě Luna při brodu přes řeku Ohři pochází ze 12. století. V šedesátých letech 13. století dal Přemysl Otakar II. v její blízkosti postavit královské město. Město kolonizovali osadníci ze Saska. Ti se usadili na náměstí a české obyvatelstvo v okolních ulicích. Památkou na to je Česká ulice (platea bohemica) obtáčející náměstí na jihu, doložená v městských knihách ve 14. století. V pozdější době leželo na jazykové hranici, ale bylo převážně české. V první fázi husitství se rozšířila pověst, že Louny patří mezi pět vyvolených měst (spolu s Plzní, Klatovy, Žatcem a Slaným), které v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Za husitských válek se Louny spojily se Žatcem a Slaným a přidaly se na stranu husitů. V té době byly zničeny kláštery dominikánů a magdalenitek, stojící ve městě. Po požáru 25. března 1517 byla velká část města přestavěna. Třicetiletá válka znamenala pro město katastrofu. Bylo několikrát po sobě vydrancováno saskými a švédskými vojsky. V průběhu 19. století došlo k rozsáhlým demolicím v historické části, při kterých zmizela původní radnice, Pražská brána spolu s téměř polovinou městského opevnění a renesanční domy.
Židovská komunita Nejstarší židovské osídlení v Lounech se datuje od poloviny 14. století, přičemž v 15. století vznikla ve městě židovská náboženská obec. Židé tehdy žili v západní části ulice Česká a později i v Jakoubkově ulici. V průběhu 16. století (1508 a 1541–1542) a v 17. století (1642) byli židé z Loun vyhnáni. K výraznějšímu rozvoji židovského osídlení pak došlo až v 19. století. V roce 1880 zde žilo 369 židů, o deset let později již židé s 567 osobami tvořili 9 % obyvatel města. Poté již počet židovských obyvatel klesal a například v roce 1930 žilo ve městě jen 205 židů.
K modlitebním účelům používali lounští židé modlitebnu v domě v České ulici čp. 3. Ta však později přestala být vyhovující, a tak byla v roce 1871 postavena synagoga v pseudomaurském slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se v ní konaly do druhé světové války. Během války byla odkoupena městem, které v ní zřídilo muzeum. To v synagoze sídlilo do roku 1954 a od roku 1967 je synagoga depozitářem Státního okresního archivu Louny. Židovské hřbitovy existovaly v Lounech postupně tři. Nejstarší existoval v lokalitě pod Mělci od roku 1680. Pohřbívalo se na něm do roku 1866 a zanikl patrně počátkem 20. století. Druhý se nacházel pod Malým vrchem u Vršovic a byl používán od první poloviny 19. století. Zrušen byl v roce 1930. Třetí a zároveň současný židovský hřbitov je součástí městského hřbitova při Rakovnické ulici a byl založen roku 1874. Čítá na 250 náhrobků a jeho součástí je rekonstruovaná obřadní síň. Na hřbitově se stále pohřbívá.
Městské symboly Znak
Městský znak Loun je tvořen modrým štítem, se stříbrnou, dvakrát zalomenou, kvádrovou hradbou. Na její střední rovné části jsou čtyři stínky a na postranních, stoupajících kosmo a šikmo, dvě stínky cimbuří. Uprostřed hradby je otevřená brána s vytaženou zlatou mříží. Za hradbou vynikají dvě šestihranné stříbrné kvádrové věže, každá se třemi stínkami cimbuří, červenou jehlancovou střechou se zlatou makovicí a jedním úzkým obdélníkovým oknem v prostřední ze tří viditelných stěn. Mezi věžemi je červený štítek, ve kterém leží zlatá šestihrotá hvězda a zlatý dorůstající měsíc.
Městský znak je definován obecně závaznou vyhláškou města č. 5/2005 z června 2005 „O symbolice a udělování poct města Loun“ (nahrazující vyhlášku 1/1999 s účinností od 1. srpna 2005). Grafické znázornění městského znaku je přílohou č. 1 této vyhlášky.
Tento znak město přijalo pravděpodobně před rokem 1462 během husitských válek zasazením totožné kompozice z městského pečetidla do štítu.
Znak Loun není uveden v Registru komunálních symbolů (REKOSu), tam je uvedena pouze vlajka.
Vlajka Vlajka města Loun je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma vodorovnými pruhy, modrým a bílým. Uprostřed modrého pruhu je žlutá, šesticípá hvězda a žlutý půlměsíc s cípy k žerdi.
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 10 ze dne 15. prosince 1998.Symboly – Louny na stránkách Registru komunálních symbolů (Rekosu)
Geografie Louny, označované jako „jižní brána Českého středohoří“ nebo „Perla na řece Ohři“, leží v Dolnooharské tabuli na řece Ohři. Nachází se v teplém a suchém regionu s průměrnou roční teplotou 8–9 °C, ve srážkovém stínu Krušných hor. Průměrný roční úhrn srážek nepřesahuje 500 milimetrů.
Na severu město sousedí s CHKO České středohoří. Zajímavým místem pro rogalisty a paraglidisty je kopec Raná. Na jihu Lounska začíná přírodní park Džbán.
Obyvatelstvo Podle sčítání 1921 zde žilo v 994 domech 11 706 obyvatel, z nichž bylo 6 155 žen. 11 556 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 65 k německé a dvanáct k židovské. Žilo zde 2 264 římských katolíků, 238 evangelíků, 6 464 příslušníků Církve československé husitské a 253 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 383 domech 11 896 obyvatel. 11 644 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 174 k německé. Žilo zde 2 866 římských katolíků, 329 evangelíků, 6 453 příslušníků Církve československé husitské a 205 židů.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011 Město Louny 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 4 260 5 938 6 814 10 698 12 034 12 266 12 413 12 356 12 537 13 452 17 543 20 812 19 639 18 121 17 563 Místní část Louny Obyvatelé 3 843 5 561 6 346 10 212 11 484 11 706 11 896 11 956 12 209 13 142 17 296 20 636 19 453 17 898 17 318 Domy 396 435 489 708 828 994 1 383 1 776 1 777 1 845 1 769 1 987 2 012 2 201 2 281
Městská správa Členění města náhled|upright|Katastrální území Loun
Louny se skládají ze tří částí, které jsou shodné s katastrálními územími. Část Brloh s městem územně přímo nesousedí, tuto exklávu od zbytku města oddělují katastry obcí Cítoliby a Chlumčany): Louny Nečichy Brloh
Městys Cítoliby a také obce Černčice, Dobroměřice, Chraberce, Líšťany, Obora, Raná, Veltěže a Vršovice byly dříve součástí města.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 74, 80, 99, 192, 287, 367, 444, 563 a 585.
Správní území
Louny jsou okresním městem, mají také statut obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Okres Louny se skládá ze sedmdesáti obcí, správní obvod obce s rozšířenou působností ze 41 obcí.
Ve městě také stále sídlí okresní soud a okresní státní zastupitelství a další instituce s okresní působností, např. Okresní správa sociálního zabezpečení.
Hospodářství Louny a okolí byly vždy spíše zemědělský region. Jsou známy produkcí vysoce kvalitního chmele. Chmel rostl v regionu patrně odnepaměti, jeho pěstování ale ještě v devadesátých letech 18. století nepřesáhlo potřeby nejbližšího okolí. Později ale stoupla po chmelu poptávka v zahraničí a s tím se rychle zvýšila výměra chmelnic. V Českém středohoří se pěstuje ovoce. Průmysl byl vždy spíše zpracovatelský, např. Pivovar Louny (stojící ovšem těsně za hranicí města, v katastru Černčic; nyní již zrušený). V první polovině 19. století byly však ve městě založeny železniční opravny, depo kolejových vozidel (v roce 2004 zrušeno), později Elektroporcelán Louny, Praga Louny. V současné době vyrábí v průmyslové zóně jihovýchodně od města několik japonských, převážně strojírenských firem (AISAN, Ishimitsu, TiCz, ad.).
Doprava Ve městě fungují tři linky MHD. Město má přímé železniční spojení s Kralupy nad Vltavou (trať 110), Lovosicemi a Postoloprty (trať 114) a s Mostem a Rakovníkem (trať 126). Uzlovým nádražím ve městě je železniční stanice Louny. V současnosti se přestavuje silnice I/7 na dálnici D7 z Prahy do Chomutova, po této silnici je vedena část obchvatu města, který byl vybudován v letech 1996 až 2001 jako součást této přestavby a jedná se o pravou polovinu příčného profilu budoucí dálnice, dokončení se plánuje na rok 2023. Dále je město s okolím spojeno také silnicí první třídy I/28, silnicemi druhé třídy II/225, II/229, II/246 (stará silnice I/7) a silnicemi třetí třídy III/25013, III/2462, III/2469 a také krátkou III/2463.
Na jižním okraji města začíná naučná stezka Louny–Zeměchy.
Společnost
Kultura V Masarykových sadech je provozováno městské výstaviště, kde probíhají výstavy jako Člověk v přírodě, Dům a zahrada, Autosalon apod. Od roku 2004 probíhají ve městě městské slavnosti Letní lounské vábení, víkendová akce s kulturním a sportovním programem. Ve městě je pořádáno celoročně mnoho koncertů. Působí zde několik galerií a muzeí: Galerie Benedikta Rejta, Galerie města Loun, Okresní muzeum v Lounech a Muzeum araukaritů. Funguje zde také Vrchlického divadlo. Ve městě jsou tři minipivovary: Domov, ZLoun a Zichovec.
Školství Ve městě se nachází pět základních škol (v osmdesátých letech byly školy pojmenovány čísly 1.–8., ale ze 2. základní školy se stala škola zvláštní a do číslování se počítaly také školy vesnické), zvláštní škola, obchodní akademie, střední odborná škola a gymnázium.
Sport Ve městě působí fotbalový tým FK Louny, který vznikl v roce 2000 spojením klubů Meteor Louny a SK Čechie Louny, a hokejový tým HC Slovan Louny. V házené působí ve vyšších soutěžích tým TJ Lokomotiva Louny. Ve městě jsou tenisové kurty a město na nich odchovalo tenistky Karolínu a Kristýnu Plíškové. Je zde baseballové hřiště a klub, jízdárna, sportovní hala, plavecká hala, městské koupaliště, velodrom, 2 fotbalová hřiště, hokejové hřiště, atd. Na místní veslařský klub měli vazby dva pozdější olympijští vítězové, Václav Kozák a Josef Holeček. Ve městě se konají závody hendikepovaných cyklistů European Handbike Circuit.
Pamětihodnosti
náhled|upright|Kostel svatého Mikuláše náhled|Eklektická obřadní síň u židovského hřbitova náhled|Minerální pramen Luna
V Lounech je městská památková zóna. Je zde zajímavé historické centrum, ze dvou třetin obehnané hradbami. Za zmínku stojí chrám sv. Mikuláše z 15. století, postavený hutí Benedikta Rejta, Žatecká brána, středověké domy Daliborka (okresní archiv) a Sokolů z Mor (muzeum). V centru lze nalézt také galerii, Vrchlického divadlo, kino Svět, knihovnu, stálé loutkové divadlo, bývalou židovskou synagogu a mnoho domů z přelomu 19. a 20. století. Významnou připomínkou barokního stavitelství je Barokní špitál z roku 1698.
Ve městě a v jeho blízkosti je také mnoho památníků a pomníků, například památník padlých parašutistů na Mělcích.
Kostel svatého Mikuláše Kostel svatého Mikuláše je jedním z vrcholných děl české pozdní gotiky.Byl postaven po požáru 25. března 1517 na místě původního kostela hutí královského architekta Benedikta Rejta. Dílo s 60 m vysokou věží bylo dokončeno roku 1538. Chrám je trojlodní, s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. Vyřezávaný oltář vyrobil v letech 1701–1706 umělecký truhlář Marek Nonnenmacher, sochami ho vyzdobili Jeroným Kohl se svým žákem Františkem Preissem. Na konci 19. století byl kostel opraven pod vedením Josefa Mockera a Kamila Hilberta. V současné době je zpřístupněn ochoz věže.