Selsovět nebo také vesnický sovět či vesnická rada (zkráceně v cyrilici с/с; rusky сельсовет, сельский совет; bělorusky сельсавет, сельскi савет; ukrajinština сільрада, сільська рада) je orgán místní samosprávy nebo administrativně-územní celek v některých zemích bývalého Sovětského svazu, konkrétně v Rusku, v Bělorusku a na Ukrajině. V minulosti se toto označení používalo v celém Sovětském svazu.
Selsověty na území bývalého SSSR Bělorusko V Bělorusku jsou selsověty nejnižší administrativní územní jednotkou, které se nacházejí pod správou rajónu. Sdružují na svém území několik vesnic nebo sídel. Adminsitrativním strem selsovětu je podle zákona zemědělské sídlo (aгрогородок), a v případě jeho absence i další osady na území vesnické rady.Закон Республики Беларусь от 5 мая 1998 г. № 154-З «Об административно-территориальном устройстве Республики Беларусь» Správním orgánem je Rada lidových představitelů (Савет народных дэпутатаў). Dne 1. února 2008 bylo v Bělorusku 1 465 těchto Rad.
Dne 1. ledna 1999 bylo v Bělorusku 1 456 selsovětůЭнцыклапедыя гісторыі Беларусі. У 6 т. Т. 6. Кн. 1: Пузыны — Усая / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў (галоўны рэд.) і інш.; Маст. Э. Э. Жакевіч. — Мн. : БелЭн, 2001. — 591 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0214-8. (podle jiných zdrojů 1506),57 // Энцыклапедыя гісторыі Беларусі. У 6 т. Т. 1: А — Беліца / Рэдкал.: М. В. Біч і інш.; Прадм. М. Ткачова; Маст. Э. Э. Жакевіч. — Мн. : БелЭн, 1993. — 494 с. — 20 000 экз. — ISBN 5-85700-074-2. dne 1. ledna 2003 – 1427,Рэспубліка Беларусь: Вобласці і раёны: Энцыкл. давед. / Аўт.-склад. Л. В. Календа. — Менск: БелЭн, 2004. — 568 с.: іл. ISBN 985-11-0301-2 dne 1. ledna 2004 – 1 439,Беларуская энцыклапедыя: У 18 т. Т. 18. Кн. 2: Рэспубліка Беларусь / Рэдкал.: Г. П. Пашкоў і інш. — Мн. : БелЭн, 2004. — Т. 18. Кн. 2. — 760 с. — 10 000 экз. — ISBN 985-11-0310-1. — ISBN 985-11-0295-4 (т. 18. Кн. 2). Старонка 724 dne 1. říjen 2004 – 1 390,Атлас па геаграфіі Беларусі [Карты]. — Мн.: Выд. цэнтр БДУ, 2005. — 40 с. ISBN 985-476-270-X dne 1. ledna 2007 – 1446 (včetně passovětů),Республика Беларусь. Атлас автомобильных дорог. 1:200 000. Атлас составлен и подготовлен к печати Республиканским унитарным предприятием «Белкартография» в 2007 г. Географическая основа. Государственный комитет по имуществу Республики Беларусь. — Минск: Белкартография, 2007. — 280 с. ISBN 978-985-508-010-8. С. 7. dne 1. ledna 2008 – 1358,Атлас. Геаграфія Беларусі. Вучэбнае выданне. Дапаможнік для 10 класа агульнаадукацыйных устаноў. Атлас спраектаваны, складзены і падрыхтаваны да друку: РУП «Белкартаграфія», РУП «Мінская друкарская фабрыка», геаграфічным факультэтам Беларускага дзяржаўнага ўніверсітэта Дзяржаўны камітэт па маёмасці Рэспублікі Беларусь, 2011. k 1. lednu 2010 – 1 346,Перапіс насельніцтва Рэспублікі Беларусь 2009 года Архівавана 31 кастрычніка 2010. k 1. lednu 2011 – 1290.Административно-территориальное устройство Республики Беларусь (1981—2010 гг.): Справочник / Сост. О. А. Кудряшова [и др.]; под общ. ред. В. Л. Носевича. — Минск: БелНИИДАД, 2012. — 173 с. ISBN 978-985-6733-65-2
V období před rozpadem SSSR bylo 2. ledna 1925 v Běloruské SSR 1 202 selsovětů,Энцыклапедыя гісторыі Беларусі. У 6 т. Т. 1: А — Беліца / Рэдкал.: М. В. Біч і інш.; Прадм. М. Ткачова; Маст. Э. Э. Жакевіч. — Мн. : БелЭн, 1993. — 494 с. — 20 000 экз. — ISBN 5-85700-074-2. k 1. lednu 1926 – 1 202,Территориальное и административное деление Союза ССР на 1-е января 1926 года. — М.: Главное управление коммунального хозяйства НКВД, 1926. — 287 с. С. 8 k 1. lednu 1931 – 1 418,Административно-территориальное деление Союза ССР на 1 октября 1931 года. — М.: Власть советов, 1931. — 317 с. С. 218 k 1. říjnu 1938 – 1420,СССР. Административно-территориальное деление союзных республик на 1 октября 1938 года. — М.: Власть советов, 1938. — 328 с. С. 14 dne 1. ledna 1941 – 2 808,СССР. Административно-территориальное деление союзных республик на 1 января 1941 года: издание третье, дополненное. — М.: Ведомостей Верховного Совета РСФСР, 1941. — 490 с. С. 5 k 1. lednu 1947 – 2 522,Белорусская ССР. Административно-территориальное деление на 1 января 1947 года.. — Мн.: Гос. изд-во БССР, 1947. — 300 с. — 10 000 экз. С. 5 k 1. lednu 1987 – 1502.СССР. Административно-территориальное деление союзных республик на 1 января 1987 года. — М.: Известия советов народных депутатов СССР, 1987. — 672 с. С. 357
Zajímavosti
V Bělorusku k nejčastějším názvům selsovětů k 1. ledna 2010 patřily Akcjabarský selsovět, kterých bylo celkem 9. Následoval Navasjolkaŭský selovět s 8; Kaměnský a Leninský se 6; Zaleský a Pěršamajski s 5; Haradzecký, Zabalacký, Kiraŭský, Navadvorský a Parecký se 4 V Bělorusku existuje několik vesnických rad, které spravují pouze jeden sídelní útvar (k 1. lednu 2010): Abroŭský, Bahdanaŭský, Hluškavický, Navazasimavický, Paviccjeŭský nebo Radzivilavický selsovět Nejvyšší počet selsovětů na oblast: Minská oblast se 308 selsověty (k 1. lednu 2004) Nejnižší počet selsovětů na oblast: Hrodenská oblast se 189 selsověty (k 1. lednu 2004) Největší počet selsovětů na rajón: Pinský rajón s 24 selsověty (k 1. lednu 2010), po kterém následují Baranavický rajón s 21 selsověty; k 1. lednu 2003 měla nejvíce selsovětů Homelská oblast (25) Nejnižší počet selsovětů na rajón (k 1. lednu 2010): Naraŭljanský rajón (4); Drybinský, Krasnapolský, Kryčaŭský, Slaŭharadzký a Čerykaŭský rajón (5); k 1. lednu 2003: Kryčaŭský, Naraŭljanský a Čerykaŭský rajón (5)
Rusko Selsověty přetrvávaly na většině území Ruské federace až do poloviny 90. let 20. století. Po přijetí Federálního zákona „O obecných principech místní samosprávy v Ruské federaci“ ze dne 28. srpna 1995 № 154 byly nahrazeny venkovskými okruhy. V některých subjektech Ruské federace přetrvalo slovo „сельсовет“ až do současnosti a používá se ve jménech vesnických okresů. V hovorové řeči je slovem „сельсовет“ často označována jako venkovská správa nebo venkovský komunální útvar, i když nemá toto slovo ve svém oficiálním názvu.
Ukrajina Zákon Ukrajiny „O místní samosprávě na Ukrajině“ ze dne 21. května 1997 definoval systém místních samospráv v zemi, včetně povahy selsovětu (сільська рада). Selsovět je orgán místní samosprávy, který zastupuje venkovskou komunitu a vykonává svým jménem a ve svém zájmu funkce a pravomoci místních samospráv. Vesnický selsovět je právnická osoba. V roce 2007 bylo na Ukrajině celkem 10 281 selsovětů. V roce 2012 jich bylo 10 278.
Reference
Kategorie:Administrativní dělení Běloruska Kategorie:Administrativní dělení Ruska Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny