Vlastní podobizna Giuseppe Arcimbolda, který působil jako dvorní malíř císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II., je jedinou známou realistickou kresbou, kde zachytil svou podobu. Chybí u ní datace a různí autoři ji řadí do druhé poloviny 60. až do 70. let 16. století. Je součástí sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze a patrně jeho nejčastěji reprodukovaným dílem. náhled|Giuseppe Arcimboldo, Autoportrét, Národní galerie v Praze - Google Art Project
Popis a zařazení Kresba perem na papíře, modře lavírovaná, rozměry 230 x 157 mm. V levém horním rohu podepsána: Joseffi Arcimboldi imago. Od roku 1820 se kresba nacházela ve sbírce Daniela Böhma, v roce 1918 byla vydražena na aukci Dorotheum a přešla do sbírky Jindřicha Waldese, odkud ji získala Národní galerie v Praze. Inv.č. K 5338.
Tento autoportrét zřejmě nebyl pouhou přípravnou studií k olejomalbě, ale skutečným pečlivě propracovaným portrétem, který komunikuje s divákem a vyjadřuje něco z umělcova nitra.Martin Zlatohlávek, 2008, s. 108 Naplňuje dokonale představu dvořana, jako uhlazeného a vzdělaného muže, renesančního knížete umělců či filosofů. Zachycuje umělcovu hlavu v malířském baretu s tradičním krajkovým stojacím límcem. Oválná tvář s pečlivě zastřiženým vousem, pronikavý a soustředěný pohled, orlí nos a tenké rty vypovídají o jeho povaze.Liana De Girolami Cheney, 2013, s. 36-40, 154-155
Stárnoucí malíř nakreslil roku 1587 ještě jednou svůj portrét z poloprofilu jako hříčku – Muž z papíru (Palazzo Rosso, Janov). Kresba perem a štětcem je kombinována s inkoustem, modrou rozmývanou barvou a dokreslena tužkou. Arcimboldo se zde představuje jako šlechtic a humanista ve vybraném oděvu.Liana De Girolami Cheney, 2013, s. 4, 40-42 Podle Thomase DaCosta Kaufmanna existoval i olejový autoportrét Arcimbolda, ale není známo kde se nachází a lze ho považovat za ztracený.Thomas DaCosta Kaufmann, in: E. Fučíková (ed.), 1997
Giuseppe Arcimboldo portrétoval některé Habsburky (dcery Ferdinanda I. a Maxmiliána II., Maxmilián II. s rodinou, arcivévodkyně Johanna)Liana De Girolami Cheney, 2013, s. 74-81, 104-113, ale je znám především jako tvůrce olejomaleb alegorických hlav, sestavených z různých přírodnin.Thomas DaCosta Kaufmannm, 2010 Kromě autoportrétu se z jeho díla nezachoval žádný jiný kresebný portrét.
Během pobytu v Praze se Arcimboldo věnoval přípravám nejrůznějších dvorních slavností a turnajů, pro které navrhoval kostýmy, maskyVictoria Charles, Klaus Carl, 1000 Drawings of Genius, Parkstone International, 2014, p. 171 nebo také např. koňské postroje a saně. Celkem 148 těchto kreseb, které byly většinou zhotoveny k oslavám svatby arcivévody Karla Štýrského a Marie Bavorské roku 1571Verner Kriegeskorte, 2003, s.72, 78, předal svázané v safiánových deskách a s osobním věnováním císaři Rudolfu II.Věnováno: Nepřemožitelnému císaři Římanů, jeho věčnému a nejlaskavějšímu vladaři a velebnosti Rudolfovi II. od Giuseppa Arcimbolda z Milána: všelijaké rozmanité nápady navržené jeho vlastní rukou pro zařízení turnajů. V roce našeho Pána 1585.. Kresby jsou nyní ve sbírce Galerie Uffizi ve Florencii.Web Gallery of Art: Costumes and drawings for court festivities and tournaments by Giuseppe ARCIMBOLDO
Jiná díla
Reference
Literatura Liana De Girolami Cheney, Arcimboldo, Sirrocco, Londýn 2013, český překlad Eva Křístková, Euromedia Group, k.s., Praha 2013, Thomas DaCosta Kaufmannm, Arcimboldo: Visual Jokes, Natural History, and Still-Life Painting, University of Chicago Press 2010, Sylvia Ferino-Pagden (ed.), Arcimboldo 1526-1593, cat. della mostra (Vienna, Kunsthistorisches Museum; Paris, Musée du Luxembourg), Milano 2008, s. 32 Martin Zlatohlávek, Giuseppe Arcimboldo: Vlastní podobizna, in: Alena Volrábová (ed.), 101/I Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze, NG v Praze 2008, , s. 108-109 Verner Kriegeskorte, Arcimboldo, Taschen – Köln, Slovart – Bratislava 2003, Giacomo Berra, Arcimboldi, le 'teste caricate' leonardesche e le 'grillerie' dell'Accademia della Val di Blenio, in Rabisch. Il grottesco nell'arte del Cinquecento. L'Accademia della Val di Blenio, Lomazzo e l'ambiente milanese, catalogo della mostra a cura di M. Kahn-Rossi e F. Porzio, Milano 1998, pp. 57–68 Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Správa Pražského hradu, Praha, Londýn, Milán 1997, .
Externí odkazy
ČRO 2011, A. Volrábová o autoportrétu Giuseppe Arcimbolda Ad Imaginem Dei, Thoughts on the history of western art, from a Catholic perspective, Giuseppe Arcimboldo The Red List: Arcimboldo, Giuseppe, včetně portrétů Habsburků
Kategorie:Sbírka Národní galerie v Praze Arcimboldo