Klimkovice () jsou malé lázeňské město ležící ve Slezsku v okrese Ostrava-město v Moravskoslezském kraji. Leží při jihozápadním okraji Ostravy na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství Ostravy, nemá průmyslový charakter. Žije zde obyvatel. V místní části Hýlov se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice. Mezi Klimkovicemi a Hýlovem byl postaven Tunel Klimkovice, kterým vede dálnice D1. V centru obce se nachází zámek, ve kterém sídlí městský úřad. Ve městě sídlí římskokatolická farnost Klimkovice.
Název Název města Klimkovice je odvozen pravděpodobně od zakladatele původní osady s tvrzí, Klementa zvaného Klimek.
Historie Prvními vlastníky Klimkovic byl rod pánů z Kravař. V roce 1383 byly králem Václavem IV. povýšeny na město. V roce 1416 udělil Beneš II. z Kravař městu právo odúmrti. Sídlem samostatného panství se město stalo za Tasa z Bítova v roce 1451. Hynek starší Bruntálský z Vrbna v roce 1564 osvobodil město od robot, nahradil je odváděným platem a téhož roku povolil stavbu pivovaru na náměstí. Ondřej Bzenec z Markvartovic vystavěl ve městě renesanční zámek a kostel svaté Kateřiny v letech 1578–1579. Nejdéle vlastnili Klimkovice páni Vlčkové (Wilczkové) z Dobré Zemice v letech 1600–1848. V roce 1766 se měšťané zúčastnili velkého nevolnického povstání ve Slezsku. V téže době klimkovický mlynář Jan Augustin jako první oficiálně oznámil hornímu úřadu v Kutné Hoře existenci a vlastnosti uhlí na Ostravsku. Město se stalo sídlem soudního okresu a bylo jím v letech 1850–1938.
Po podpisu Mnichovské dohody byly Klimkovice 9. října 1938 obsazeny nacistickým Německem a v jeho rámci začleněny do takzvaných Sudetoněmeckých území. 1. května 1939 pak byly začleněny do říšské župy Sudetenland a v jejím rámci patřily do vládního obvodu Opava. Na konci druhé světové války v rámci Ostravské operace zahájila Rudá armáda ve čtvrtek 26. dubna 1945 útok na město, které pak 1. května konečně osvobodila.
Lázeňství Od poloviny 19. století se v Klimkovicích začalo rozvíjet také lázeňství využívající minerální vodu s vysokým obsahem jódu a bromu (nejvyšší koncentrace v Evropě). Další průzkum probíhal v osmdesátých letech 20. století a na konci roku 1991 byla zahájena výstavba nového lázeňského komplexu Sanatoria Klimkovice v duchu postmoderní architektury. Slavnostní otevření proběhlo 18. července 1994.
Obyvatelstvo
Městská správa Do konce roku 2006 spadaly Klimkovice do okresu Nový Jičín, od začátku roku 2007 jsou součástí okresu Ostrava-město.
Části města Hýlov Josefovice Klimkovice (včetně sloučené místní části Lagnov) Václavovice
Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.
Doprava thumb|Bývalé vlakové nádraží, přestavěné pro obytné účely (Nádražní 233) Klimkovice byly od roku 1911 spojeny s Ostravou parní železnicí, kterou od dvacátých let 20. století nahradily na témže tělese elektrické tramvaje provozované Společností moravských místních drah (SMMD). Po utvoření DPMO v roce 1949 byla pod něj začleněna i tato dráha a pod jeho hlavičkou fungovala až do noci z 31. prosince 1977 na 1. ledna 1978, kdy dojela poslední tramvaj do Ostravy. Po dráze se zachoval především násep a dále několik můstků. Nádražní budova v Klimkovicích slouží jako bytový dům. Na tuto dráhu vzpomíná i klimkovická spisovatelka Jarmila Glazarová ve svém stěžejním díle Roky v kruhu.
Veřejná hromadná doprava je v současnosti zajišťována jak ostravským dopravním podnikem (autobusové linky č. 59, 64 a 76) tak příměstskými linkami provozovanými společnostmi Transdev a Z-Group bus.
Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, Klimkovice a Václavovice na Porubu. Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou. Silnice III. třídy na území města jsou: III/46417 Josefovice–Olbramice III/4654 Olbramice–Klimkovice III/4655 Klimkovice–Hýlov III/4693 Vřesina–Klimkovice III/4782 Klimkovice–Svinov
Muzeum Muzeum vzniklo v roce 1953. Od roku 1983 je pobočkou Muzea Novojičínska. V muzeu jsou instalovány expozice příroda Poodří, historie města a pamětní síň Heleny Salichové. V rámci expozice historie města jsou vystaveny sbírky ševcovské a bednářské dílny a měšťanské domácnosti a v rámci pamětní síně Heleny Salichové její obrazy a dále upomínky na básníka Petra Bezruče a spisovatelku Jarmilu Glazarovou, kteří oba ve městě pobývali.
Pamětihodnosti Zámek – šlechtické sídlo renesančního původu slouží jako radnice Farní Kostel svaté Kateřiny Kostel Nejsvětější Trojice Park Petra Bezruče
Osobnosti Jan Koppel – rektor olomoucké univerzity, děkan její právnické fakulty, předseda Moravského zemského sněmu Engelbert Eligius Richter (1796–1866), profesor církevních dějin, děkan fakulty a rektor univerzity v Olomouci Ivo Saliger (1894–1987), malíř, klimkovický rodák Vladimír Vůjtek, bývalý hráč ledního hokeje, poté trenér Karel Vůjtek, básník, spisovatel, novinář, fejetonista a překladatel Jarmila Glazarová, spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně Tereza Švábíková, česká reprezentantka v badmintonu, účastnice OH v Paříži
Partnerská města Mikolów, Polsko Ilava, Slovensko
Galerie
Odkazy Reference
Související články Studánka Pod Chmelníkem Tunel Klimkovice
Externí odkazy
Klimkovice na Youtube
Kategorie:Města v Českém Slezsku Kategorie:Obce v okrese Ostrava-město Kategorie:Sídla v Moravské bráně Kategorie:Sdružení obcí Bílovecka Kategorie:Města v okrese Ostrava-město Kategorie:Lázně v Moravskoslezském kraji