Velká Štáhle (1869–1880 Velká Stohla, 1890 Velké Stáhle nebo Velká Štola; ) je obec v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Leží mezi Hrubým a Nízkým Jeseníkem, sedm kilometrů od města Rýmařov. Obec leží po obou stranách řeky Moravice těsně za soutokem s Podolským potokem. Obcí prochází železniční trať Rýmařov – Valšov, navazující na Olomouc – Opava. Velká Štáhle tvoří samostatnou obec a nemá místní části. Žije zde obyvatel.
Název Původně (doloženo 1298) jméno vesnice znělo Stalsdorf ("ocelová ves" podle místní výroby oceli). Od 14. století se v němčině jméno užívalo bez druhé části -dorf (zápisy Stoel, Stoll a Stohl zachycující nářeční výslovnost), z čehož se vyvinulo i české jméno (vedle Štáhle se užívaly i varianty Stohla, Štola a Stáhle). Přívlastek Velká (doložen od 17. století) vznikl podle přívlastku sousední Malé Štáhle.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1298. Velká Štáhle měla ve znaku tři klasy.podle čarodějnic Seichterová, Hana: Razítka obcí bývalého sovineckého panství do roku 1951, Střední Morava 33/2012, , s. 98-113
Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel Velké Štáhle podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 727 703 686 669 880 722 743z toho: 2 Čechoslováci, 730 Němců; 717 řím. kat., 18 evang. 612 507 474 379 329 334z toho: 270 Čechů, Moravanů a Slezanů, 53 Slováků, 1 Polák; 138 řím. kat., 2 čsl. hus., 1 evang., 133 bez vyzn. 342 316 Počet domů 84 89 91 90 128 131 136 118 90 92 91 90 103 110 114
Ve Velké Štáhli je evidováno 118 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 103 domů, z toho 90 trvale obydlených.
Obecní správa Mezi lety 1869–1950 Velká Štáhle byla obcí v okrese Rýmařov. V letech 1961–1990 patřila jako část města k Břidličné a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.
Pamětihodnosti Dominantou obce je kostel Nejsvětejší Trojice z roku 1606, ve slohu pozdně gotickém, postavený Janem Kobylkou z Kobylího, pánem ze Sovince. Dvě kapličky, památník válečným obětem, budova bývalé školy z roku 1909 postavená u 60. výročí vlády císaře Františka Josefa, mateřská škola – výstavná budova z roku 1898, původní budova nádraží z roku 1885, štola z období středověku. Památná tzv. českobratrská lípa.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Bruntál Kategorie:Obce v okrese Bruntál Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Sdružení obcí Rýmařovska