Obec Dvorce (1869–1910 Dvorec, německy Hof) se nachází v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Žije zde obyvatel.

Historie O vzniku Dvorců se traduje pověst, že byly založeny dvěma polskými kupci v roce 901 jako překladiště jejich zboží a v roce 1050 byly vydrancovány a zničeny loupežníky. První písemná zmínka pak pochází z roku 1339 z listiny Štěpána ze Šternberka. V této době zde již existovala i fara. Dvorce byly založeny na místě staršího osídlení zničeného v roce 1241 nájezdem Mongolů. Jejich obnova byla zároveň realizována jako protipól sousednímu biskupskému statku Budišov nad Budišovkou na území bohatém na nerostné suroviny, které bylo v tehdejší době častou příčinou sporů mezi šternberskou vrchností a olomouckým biskupstvím. V roce 1363 získaly Dvorce od Alberta ze Šternberka městská privilegia. Město bylo obehnáno hradbami a náměstí tvořila čtvercová zástavba jako typický prvek ve středověku založených měst. V roce 1403 pak Lacek z Kravař privilegia udělená v roce 1363 potvrdil. V roce 1410 Dvorcům bylo potvrzeno šternberské privilegium Petrem z Kravař. Ten dále potvrdil odúmrť a vydal právo na vystavování piva, prodej masa a chleba okolním obcím. Těmi byly Křišťanovice, Roudno, Jakubčice, Bílčice, Mejvald, Šternek, Herčivald, Rejchartice a dva hamry na Moravici. V patnáctém století došlo k zakládání cechů a vznikla zde zákupní rychta, jejíž práva byla potvrzena v roce 1503. Od císaře Ferdinanda I. získaly roku 1527 Dvorce právo konání dvou jarmarků. Potvrzení privilegií se pak město dočkalo ještě v roce 1561 Václavem Berkou z Dubé, kdy zároveň navíc získalo právo výběru mýta. V roce 1577 byl na řece Moravici postaven mlýn, jenž patřil městu.

Za třicetileté války bylo město, především z důvodu své polohy na hlavní poštovní cestě do Slezska, často decimováno procházejícími i tábořícími vojsky. Nejhorší pohromy se Dvorce dočkaly za švédského vpádu na Moravu v roce 1642. Období po třicetileté válce bylo kromě obrovského hospodářského zpustnutí města i vesnic v okolí ve znamení sporů se šternberskou vrchností kvůli omezení práv. Tyto spory trvaly od roku 1672. V roce 1695 byli dvorečtí právováreční měšťané nuceni vzdát se práva na prodej piva do okolních vesnic.V červnu roku 1678 vyhotovená druhá lánová vizitace poznamenala ve Dvorcích celkem 40 osedlých právovárečných měšťanů; MZA Brno; fond D 1 Lánové rejstříky, sign. L 96, fol. 112v-113r. Ve století následujícím, zejména jeho druhé polovině, se celá oblast, a Dvorce jako město především, hospodářsky velmi zmohly vlivem masového rozšíření plátenictví a tkalcovství, jehož rozmach vyvrcholil v sedmdesátých letech 19. století, kdy v samotných Dvorcích pracovalo na dva tisíce stavů. Plátno odtud bylo vyváženo až do Itálie. V roce 1890 byla založena první textilní továrna, o rok později rovněž továrna na nábytek, ve které se zpracovávalo dřevo z okolních lesů. Městečko dvakrát vyhořelo a to v roce 1751 a později v roce 1834, kdy nastal ničivý požár, jenž zničil i městský kostel. Po požáru v roce 1751 byl postaven v letech 1752–1753 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po druhém požáru v roce 1834. Kamenná kašna na náměstí pochází z roku 1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18. stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Poměrně velkou katastrofou byla za prusko-rakouské války v roce 1866 pruským vojskem zavlečená epidemie cholery. Ačkoliv se tato nákaza nevyhnula žádnému většímu celku a postiženy byly i četné vesnice, ve Dvorcích na ni zemřelo množství lidí větší, než bylo v té době obvyklé.Rozsah této epidemie podává dvorecká úmrtní matrika pojímající svým obsahem roky 1856 – 1890, viz ZA Opava (pobočka Olomouc); fond Sbírka matrik severomoravského kraje, inv. č. 6178, sign. Dv I 13. V roce 1898 zde byla vybudována úzkorozchodná trať do Moravského Berouna, která byla ve třicátých letech 20. století zrušena.

Po zrušení poddanství a k němu přidružené patrimoniální správy v roce 1849 se Dvorce staly centrem a sídlem soudního okresu. Zároveň byly součástí politického okresu Šternberk a následně od roku 1909 okresu Moravský Beroun. V roce 1847 došlo k založení poštovního úřadu, v roce 1851 byl ve Dvorcích založen i berní a pozemkový úřad. Po druhé světové válce utrpěly Dvorce drastický úbytek obyvatelstva způsobený vysídlením většiny obyvatel a následným nedostatečným dosídlením českým obyvatelstvem, čímž ztratily status města a přestaly být sídlem okresního soudu, přestože i nadále existoval soudní okres Dvorce. K 1. lednu 1949 se staly součástí okresu Bruntál.

Části obce Dvorce (k. ú. Dvorce u Bruntálu) Rejchartice (k. ú. Rejchartice)

Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel celé obce Dvorce podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel 3433 3207 3059 2905 2534 2538 3692z toho: 34 Čechoslováků, 2599 Němců, 5 Rusů; 2570 řím. kat., 109 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn. 1328 1556 1505 1660 1549 1558z toho: 1 416 Čechů, Moravanů a Slezanů, 89 Slováků, 3 Němci, 3 Poláci; 379 řím. kat., 7 čsl. hus., 8 evang., 968 bez vyzn. V celé obci Dvorce je evidováno 342 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty). Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 274 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotných Dvorců (tj. Dvorce Město a Dvorce Předměstí) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů: Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel 3150 2925 2803 2648 2286 2277 2457z toho: 34 Čechoslováků, 2364 Němců, 5 Rusů; 2336 řím. kat., 108 evang., 1 čsl., 7 izrael., 1 bez vyzn. 1237 1481 1504 1660 1549 1558 V samotných Dvorcích je evidováno 338 adres, vesměs čísla popisná. Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 270 domů, z toho 257 trvale obydlených.

Pamětihodnosti thumb|Kostel sv. Jiljí Kostel svatého Jiljí je kulturní památkou ČR. Kaple svaté Kateřiny je kulturní památkou ČR. Kašna se sochou Neptuna je kulturní památkou ČR. Fara, Smetanova 63 je kulturní památkou ČR.

Významní rodáci Ignaz Beidtel (1783–1865), profesor práva, rektor olomouckého akademického lycea Wilhelm JahnDvorecký rodák Wilhelm Jahn, URL: http://www.turistika.cz/foto/387209/dvorce-muzeum-a-pametni-sin-mestecka-dvorcu (1835–1900), rakousko-uherský dirigent, do r. 1897 šéf vídeňské opery Emil Jan Lauffer (1837–1909), historik umění Adolf Rummer von Rummershof (1847–1918), voják, generál rakousko-uherské armády Antonín Schindler (1925–2010), hudebník, organolog Ivan Hostaša (1948–2007), výtvarník, sochař- keramik, básník Ivan Gajdoš (1973), hudebník, učitel hudby, frontman hudebních skupin Bratři Orffové a Poslední výstřel Leoš Kyša (1979), spisovatel, povídkář, publicista a novinář.

Galerie

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Bruntál Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Obce v okrese Bruntál Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku