Krsto Zrnov Popović (v srbské cyrilici Крсто Зрнов Поповић; 14. září 1881, Lipa, Černá Hora – 13. března 1947) byl černohorský generál, a jeden z vůdců vánočního povstání v roce 1919.

Biografie

Krsto vychodil základní školu a poté studoval na škole důstojnické v Cetinji.

Krsto bojoval v balkánských válkách (první i druhé) i v první světové válce, kdy strávil dva roky v rakousko-uherském zajetí v táboře v Frauenkirchenu v dnešním Rakousku. Vedl Vánoční povstání, ve kterém ale byl poražen; stáhl se do Itálie a uskutečnil několik útoků na území Černé Hory, neúspěšně. Zde byl v čele exilového vojska exilové černohorské vlády, nicméně po zlepšení vztahů s Království SHS mu bylo nařízeno formace rozpustit, což odmítl.

V 20. letech žil v emigraci nejprve v Argentině (v letech 1922 až 1929 a poté v Belgii. Roku 1929 se za vedení povstání proti srbskému králi omluvil a slíbil věrnost bělehradské vládě. Omluvu postavil na tom, že musel být loajální králi černohorskému Nikolovi, který vnímal srbského panovníka jako protivníka. V Belgii však žil až do roku 1934. Do Jugoslávie se vrátil až po smrti krále Aleksandra. Pas získal na zastupitelském úřadě v Liége, kde mu uvedli jako národnost srbskou. Návrat mu byl umožněn a do vypuknutí druhé světové války žil jako penzista a pobíral starobní důchod.

Během druhé světové války spolupracoval s italskými okupačními vojsky. Inicioval vznik černohorské armády, která by mohla bojovat proti jednotkám partyzánů, která měla vzniknout také z tzv. zelenašů. Po neúspěšných pokusech o vytvoření vojska se skrýval v lesích. Politický program mu totiž do velké míry převzali jugoslávští partyzáni, kteří na 2. zasedání AVNOJe v Jajce schválili vznik Černé Hory jako rovnoprávné republiky v budoucí Jugoslávii. Sám Josip Broz Tito jej vyzval, aby se k partyzánům jeho oddíly přidaly. Popović toto odmítl, nicméně také odmítl přidat se k italskému vojsku v boji proti partyzánům na Neretvě.

Krsto Zrnov Popović se nicméně před komunisty skrýval i po válce. Zemřel v roce 1947 při bojové operaci, kterou proti němu vedla jugoslávská kontrarozvědka OZNA.

Osobní život

Spolu se svojí ženou Marijí (oženil se v roce 1905) měl dva syny; Nikolu a Radovana. Oba se účastnili bojů v jednotkách partyzánského vojska. Radovan zemřel v bitvě na Neretvě a Nikola se stal po válce generálem Jugoslávské lidové armády.

Odkaz

Krsto Zrnov Popović má sporný historický význam; někteří Černohorci jej nicméně vnímají jako bojovníka za národní svébytnost.

Reference

Kategorie:Černohorci Kategorie:Černohorské osobnosti první světové války Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Narození 13. září Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Úmrtí v Černé Hoře Kategorie:Úmrtí 14. března Kategorie:Muži