Květa Legátová, vlastním jménem Věra Hofmanová, (3. listopadu 1919 Podolí u Brna – 22. prosince 2012 Brno) byla česká spisovatelka a pedagožka.
Život Po maturitě na reálném gymnáziu v Brně v roce 1938 začala studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (FF MU) v Brně. Po uzavření vysokých škol absolvovala rychlokurs na obchodní škole a nastoupila jako písařka na finančním úřadu ve Valašském Meziříčí, krátce učila němčinu na brněnské konzervatoři, poté byla totálně nasazena do zbrojní továrny na Starém Brně, studium na FF MU ukončila v roce 1946. Jako politicky nespolehlivá učila na různých školách na Valašsku a Moravském Slovácku, zejména v oblasti Kopanice, odkud čerpala náměty pro svoji slovesnou tvorbu. V letech 1953–1958 studovala externě matematiku a fyziku na Vyšší pedagogické škole v Brně. V letech 1954-1978 učila na Střední knihovnické škole v Brně. Po odchodu do penze se věnovala psaní a ochraně zvířat, zemřela v roce 2012.
Dílo Literárně činná byla již od mládí, psala básně, hry, dialogy a skeče. Své práce podepisovala různými pseudonymy, do přelomu šedesátých a sedmdesátých let užívala pseudonym Věra Podhorná, podle některých zdrojů také Ela Tomášková, později Květa Legátová. Ve čtyřicátých letech začala spolupracovat s rozhlasem, byla v kontaktu například s Františkem Kožíkem. V padesátých letech příležitostně publikovala v Hostu do domu, kapitolu z budoucí knihy Želary uveřejnila roku 1957 v almanachu Dokořán. V témže roce vychází kniha povídek Postavičky a v roce 1961 román Korda Dabrová. Kniha povídek Želary vyšla až v roce 2001, za knihu obdržela Státní cenu za literaturu. V roce 2002 vyšla novela Jozova Hanule, podle předlohy vznikl roku 2003 film Želary.
Bibliografie Postavičky, 1957, povídky (pod pseudonymem Věra Podhorná) Korda Dabrová, 1961, román (pod pseudonymem Věra Podhorná) Želary, 2001, povídky Jozova Hanule, 2002, novela Román v dopisech, 2002, povídky Pro každého nebe, 2003, rozhlasové hry Posedlá a jiné hry, 2004, rozhlasové hry Nic není tak prosté, 2006, detektivky Mušle a jiné odposlechy, 2007, povídky Mimo tento čas, 2008, rozhlasové hry Návraty do Želar, 2009, rozhovory s Dorou Kaprálovou
Rozhlasové inscenace a pořady V průběhu let natočilo brněnské studio Československého rozhlasu několik jejích skečů a her, například Dvě, 1940; Splněná přání, 1948; Pohádka o Jeseňce, 1958; Sestra, 1963; Zajatec, 1968; Vražda v lomu, 1970. V devadesátých letech natočil Český rozhlas Praha hry Pro každého nebe, 1991 a 1992; Ostrov slušných lidí, 1993; Legenda o ctnostné Dobromile,1998 aj. Kromě toho uvedl Český rozhlas v cyklu Osudy její vzpomínky, 2019 a pásmo z její korespondence s Antonínem Bajajou nazvané O konci, 2019.
Televizní inscenace a pořady Podle původně rozhlasového textu Ta vteřina vznikla televizní inscenace V této vteřině, 1962, o rok později natočilo brněnské studio České televize hru Výslech profesora Mrože, 1963. Česká televize jí věnovala jeden díl cyklu Portréty, 2005.
Divadelní a filmové adaptace Divadelní adaptaci novely Jozova Hanule (s využitím motivů z knihy Želary) nastudovalo pod názvem Želary pražské Divadlo Rokoko, 2012. Z novely vycházela také inscenace brněnského Národního divadla Želary, 2017. Podle knihy Jozova Hanule vznikl film Želary, 2003.
Ocenění Státní cena za literaturu, 2002 Čestné občanství obce Podolí, 2012 Pamětní deska na budově školy od Jiřího Březy v Podolí u Brna, 2013 Knihovna Květy Legátové, 2017
Reference
Literatura
Externí odkazy
Květa Legátová ve Slovníku české literatury po roce 1945 Česká literární bibliografie Česká literární bibliografie Přepis rozhlasového rozhovoru z roku 2004
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:České spisovatelky 21. století Kategorie:České pedagožky Kategorie:Narození v roce 1919 Kategorie:Narození 3. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 2012 Kategorie:Úmrtí 22. prosince Kategorie:Ženy