Stránecká Zhoř () je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel.

Název Jméno vesnice je totožné se starým obecným zhoř (ženského rodu) – "vypálená půda" (odvozeným od slovesa shořeti). Toto jméno, jímž se označovaly vsi, které vznikly na půdě získané vypálením lesa či křovin, bylo typické pro oblast západního Tišnovska, Velkomezeříčska a Jihlavska a mělo stejný význam jako žďár, ale je starší. V pozdějších dobách jmenný rod kolísal. Tato Zhoř je v pramenech ze 16. století známa jako Pivcova Zhoř – přívlastek byl odvozen od osobního jména Pivec nebo Pivcě (nositel jména není znám). Když vesnici získal Jan Stránecký ze Stránce, vesnice byla přejmenována (1720) na Stráneckou Zhoř.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1414. Největší rozmach obce nastal v druhé polovině 20. století. Do těch dob se rozvíjela pozvolna a bez nějakých pronikavějších změn. Ze starých podnikatelských aktivit zde zůstává panský dvůr a lihovar. Dnes jsou tyto objekty přestavěny.

Obyvatelstvo

Obecní správa Mezi lety 1850–1920 patřila Stránecká Zhoř jako osada obce k Otínu v okrese Velké Meziříčí. Od roku 1920 je obcí v okrese Velké Meziříčí (1920–1950) a později v okrese Žďár nad Sázavou.

Části obce Frankův Zhořec Kochánov Nová Zhoř Stránecká Zhoř

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. května 1998.

Doprava Územím obce prochází dálnice D1, krátký úsek silnice II/349 v úseku Měřín – Otín, silnice II/354 v úseku Ostrov nad Oslavou – Kochánov – II/602; a silnice II/602 v úseku Velké Meziříčí – Stránecká Zhoř – Měřín. SIlnice III. třídy na území obce josu: III/0027 Svařenov – Frankův Zhořec III/3493 ze silnice II/349 do Nové Zhoře III/35436 ze silnice II/354 do Kochánova

Školství Mateřská škola Stránecká Zhoř

Pamětihodnosti Zámek Stránecká Zhoř – někdejší vrcholně renesanční tvrz rodu Stráneckých ze Stránec s kombinovanou obytnou a hospodářskou funkcí, doplněná čtveřicí nárožních válcových věžic (rondelů), v době svého vzniku u rustikálně pojatých tvrzí a jiných renesančních areálů poměrně častých (např. renesanční hřbitovy v jihomoravském Podyjí či archivně doložené hospodářské dvory). Novodobá kaple svatého Benedikta Sýpka pod zámkem Barokní zájezdní hostinec – doložený v polovině 17. století. Ve dvacátých letech 18. století nahradil svojí příležitostnou rezidenční funkcí již nevyhovující tvrz, přestavěnou tehdy na sýpky, chlévy a byty zaměstnanců statku. Tehdy jsou v patře hostince objektu doloženy panské obytné pokoje, užívané meziříčskou vrchností při jejich průjezdu Stránecké Zhoře. Tomuto účelu sloužil hostinec až do 19. století. Svojí funkcí tak připomíná nedaleký lovecký zámeček v Zahradišti, rovněž upravený z někdejšího hostince.

Další fotografie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Mikroregion Velkomeziříčsko - Bítešsko Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině