Volfířov () je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží 5,5 kilometru severozápadně od Dačic, nejbližší železniční stanice je v Dačicích. Žije zde cca 300 obyvatel. Včetně částí Brandlín, Radlice, Řečice, Šach a Velká Lhota v obci žije obyvatel.

Název V nejstarších dokladech je jméno vesnice uváděno v české podobě Volféřov, původní je nicméně německé Wolfers – "Wolferovo", jehož základem bylo osobní jméno Wolfer (domácká podoba jmen Wolfger, Wolfhart, Wolfgang apod.). V místní mluvě se používá podoba Volferov.

Historie náhled|vlevo|Kostel svatého Petra a Pavla ve Volfířově

Nejstarší vývoj První písemná zmínka o vesnici pochází v historických pramenech z roku 1349, kdy se podle ní psali bratři Bohuněk a Mikuláš z Volfířova. Roku 1366 zapsal Heřman z Hradce ves Volfířov Bohuňkovi z Volfířova. Volfířov býval samostatným zemanským statkem. V roce 1420 byla ves zapsána Oldřichovi z Hradce, který ji připojil k bílkovskému zboží. Roku 1459 se Volfířov dostal prodejem bílkovského statku do majetku Krajířů z Krajku a v roce 1610 při prodeji dačického panství Kateřinou z Krajku Vilému Dubskému z Třebomyslic je uváděn již u dačického zboží. Součástí dačického panství byl Volfířov až do roku 1849.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve Volfířově 45 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 40 a 5 zpustlo. Podle tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 15 sedláků, 7 čtvrtláníků, 14 čtvrtláníků a 6 chalupníků. Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 ve Volfířově 342 obyvatel, z toho 180 mužů a 162 žen v 70 domech a 114 domácnostech. Z nich se živilo 32 zemědělstvím, 7 živnostmi a 3 obojím, vedle 72 nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a faře ve Volfířově. Na týdenní sobotní trhy se z Volfířova jezdilo do Dačic. Z uvedených živností zde byli 2 mlynáři, 2 krejčí, 2 ševci a 1 kovář.

Správní začlenění obce od roku 1850 V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj.

V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1976 byly v rámci integrace obcí pod Volfířov spojeny obce Brandlín, Radlice, Řečice, Šach a Velká Lhota. Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Statistika počtu domů a obyvatel V roce 1850 měla 448 obyvatel a katastr obce měl v roce 1900 výměru 719 ha. V roce 1880 měla obec 81 domů a 435 obyvatel, roku 1900 83 domů a 456 obyvatel, roku 1921 84 domů a 446 obyvatel, v roce 1930 83 domů a 390 obyvatel, v roce 1947 85 domů a 290 obyvatel, roku 1950 78 domů a 278 obyvatel, roku 1970 59 domů a 202 obyvatel a v roce 1982 56 domů a 163 obyvatel.

Vývoj obce do současnosti Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 690 ha. K roku 1911 se uvádí živnosti: 1 hostinský, 1 kolář, 1 kovář, 2 mlynáři, 2 obchodníci se smíš. zbožím, 1 obuvník, 1 stolař. K roku 1924: 1 cihlář a výrobce cement, zboží, 2 hostinští, 1 kolář, 2 kováři, 1 krejčí, 2 mlynáři, 1 obchodník, 3 stolaři, 1 trafikant, 1 výrobce ovocných a houbových konzerv, 40 hosp. rolníků. Dříve Horní mlýn u rybníka Strachova, Dolní u rybníka Plokše. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1939.

JZD bylo ve Volfířově založeno již v roce 1949, v roce 1970 bylo sloučeno s JZD Radlice, Řečice, Šach a Velká Lhota do JZD Volfířov, roku 1975 po sloučení s JZD Brandlín vzniklo JZD Horácko Volfířov, hospodařící na 1840 ha zemědělské půdy. Po roce 1989 se JZD transformovalo v ZD Volfířov, a. s. V roce 2000 družstvo zaniklo a vznikla akciová společnost Volfířov, zemědělské služby. Nyní je převládajícím zaměstnáním zemědělství, v obci je také truhlářství a zámečnictví. Po roce 1945 postaveno: kulturní dům, prodejna Jednoty, pohostinství, budova obecního úřadu, vybudován vodovod a kanalizace. Pošta je Dačicích, římskokatolická farnost v místě, spravována z Kostelního Vydří.

Přírodní poměry Obec leží v údolí Volfířovského potoka, nad soutokem s Řečickým potokem, ve výběžku západní části Dačické sníženiny. V převládajícím rulovém podloží pahorkatiny se nápadněji projevují pruhy migmatitů, které tvoří vyvýšeniny, jako např. Novodvorský vrch (554 metrů). Osada Nový Dvůr leží západně od Volfířova, v pahorkatinné a rybniční krajině západní části Dačické sníženiny. Podle dvora byl pojmenován blízký rybník i nad ním se zvedající Novodvorský vrch.

Severozápadně od vesnice leží přírodní památka Olšina u Volfířova.

Obyvatelstvo

Obecní správa Části obce Obec Volfířov se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích. Volfířov (i název k. ú.) Brandlín (i název k. ú.) Lipová (leží v k. ú. Řečice) Poldovka (leží v k. ú. Velká Lhota u Dačic) Radlice (k. ú. Radlice u Volfířova) Řečice (i název k. ú.) Šach (i název k. ú.) Velká Lhota (k. ú. Velká Lhota u Dačic)

Součástí obce je i osada Nový Dvůr.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. května 2022.

Škola Zdejší škola byla zřízena patrně při obnově zdejší farnosti po roce 1712. V roce 1788 byly upraveny její poměry a příjmy učitele. V roce 1894 byla postavena nová budova Na skalici. Přiškoleny sem byly Dolní Němčice, které byly vyškoleny roku 1870. Škola byla pro malý počet žáků zrušena v roce 1979 a žáci začali dojíždět do škol ve Velké Lhotě a v Dačicích.

Pamětihodnosti Kostel svatého Petra a Pavla, původně raně gotický kolem roku 1300, přestavěn kolem roku 1500.

Osobnosti Bohumír Kozák (1885–1987), architekt, kreslíř Gustav Skalský (1891–1956), historik, numismatik Zdeněk Tvrz (1902–1942), důstojník československé armády popravený nacisty

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Mikroregion Dačicko Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek Kategorie:Vodovod Řečice Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině