Komořany () jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel. Nacházejí se jedenáct kilometrů západně od Vyškova v nejjižnějším cípu okresu a nadmořské výšce 242 metrů. Obec je půdorysně ulicovka s kostelem situovaným na východní straně návsi, obcí protéká potok Rakovec, ústící do řeky Litavy. Do roku 1945 byly Komořany součástí tzv. vyškovského jazykového ostrůvku, kde byla převážná část obyvatelstva německé národnosti.
Komořany byly po značnou část své historie v majetku cisterciáckého kláštera Králové na Starém Brně. V obci stojí farní kostel svaté Barbory postavený v roce 1804 na gotickém základě ze 14. století. Dnešní obec je od roku 2003 součástí mikroregionu Rakovec. V obci sídlí velká firma zaměřená na oblast kasinových technologií zaměstnávající více než 700 zaměstnanců.
Název Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Komořěné – "obyvatelé komory", přičemž slovo komora označovalo ve středověku královské (markrabské) či vrchnostenské pozemky. Německé jméno Gundrum (v nejstarší doložené podobě Gundrams) vzniklo výraznou hláskovou obměnou českého Komořany.
Historie náhled|vlevo|Obecní pečeť z roku 1669
Počátky obce První písemná zmínka o obci pochází z roku 1340, kdy se v listině Karla z Uherčic objevuje mezi svědky prodeje tří lánů vilímovského kláštera jistý Střezivoj Holub z Komořan (Strzeiesewoy dictus Holub de Comurzan), příslušník starobylého rodu původem z Tachova, který přišel na Moravu v doprovodu Jindřicha z Lipé. [Dále jen: Z minulosti Komořan.] Podrobnější historickou zprávu o obci přinesl rok 1347, kdy Střezivoj Holub odkázal své zboží v Komořanech, zahrnující tvrz, kostel a patronátní právo, ženskému cisterciáckému klášteru Králové na Starém Brně. Ve 14. století byly Komořany hrazenou tržní osadou s kostelem a cisterciáky obsazenou farou. V roce 1347 zde byl farářem cisterciák Bernard a po něm Alberik.
Novověk V průběhu 15. a 16. století Komořany prosperovaly, honosily se přízviskem trhová obec. Měly výsadu užívat znak s kosou a radlicí, po jehož stranách byly iniciály MG (Marketgemeinde Gundrum). Jako reliéf byl znak též umístěn na čelní opěře kostelní věže. V oněch dobách byl vstup do obce zahrazen mohutnou mýtní branou. V roce 1459 se v Komořanech uvádí rybník náležící k majetku Jeronýma z Pivína. Krátce před rokem 1617 vyhořela velká část obce, za své vzal kostel i fara. Za třicetileté války obec velmi utrpěla, v tomto období bylo zničeno 17 domů z 51, čili třetina obce. Švédská vojska několikrát obec vyplenila a obyvatelstvo vyvražďovala. [Dále jen: Vlastivěda moravská Vyškovsko.]
Po třicetileté válce přišla velká vlna německé kolonizace a až do roku 1945 byly Komořany součástí německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku. V Komořanech byla již v roce 1670 velká převaha německých jmen oproti českým. Následkem války klesl na Moravě i počet kněží, a proto se na čas začaly slučovat i některé farnosti. Komořany tak byly v letech 1652–1658 sloučeny s farou starorousínovskou. Vzhledem k nespokojenosti obyvatel byla na naléhání biskupského oficiála roku 1658 fara osamostatněna a obsazena cisterciákem z Vyššího Brodu. Komořany byly v držení starobrněnského kláštera po dlouhých 435 let až do jeho zrušení 12. ledna 1782. Od tohoto data byly Komořany ve světském držení a správce majetku – Náboženský fond – dával obec do nájmu. Bývalý klášterní statek byl pronajímán do roku 1825, kdy byl prodán rytíři Františku Haintlovi.
Dne 18. listopadu 1784 za vlády Josefa II. se změnily některé robotní povinnosti v platy a bylo nařízeno nové přesné změření půdních ploch pro vyměření daní. Toto měření provedl v obci obecní úřad. Plocha komořanského katastru obnášela 529,73 hektarů, a výnos tak byl odhadnut na 9 274 zlatých. Po císařově smrti se přešlo na starý systém vyměřování daní.Z minulosti Komořan. S. 15-16 vlevo|náhled|Císařská vojska (přelom 18. a 19. století) Na přelomu 18. a 19. století se v Komořanech usídlovávaly oddíly císařských vojsk. Ubytovávaly se zde buď dočasně, nebo natrvalo. Byly to většinou příslušníci pluku Colloredova, Lobkowiczova, Mitrovského a dalších. Za napoleonských válek tudy táhly kolony Rusů i Francouzů, kteří se ubírali směrem na Vídeň. Během slavkovské bitvy místní občané prchli do hor a ponechali vesnici napospas vojskům.Z minulosti Komořan. S. 18
Industrializace V letech 1832 a 1840 zasáhly obec dva velké zničující požáry, které si vyžádaly i lidské životy. František Haintl zemřel 15. dubna 1839 a dědicem se stal jeho syn František. Ten pak v roce 1843 prodal bývalé starobrněnské panství knížeti Eduardovi Schōnburg-Hartensteinovi. Schōnburg-Hartensteinové drželi Komořany i nadále, po Eduardovi Jindřich, po něm v roce 1872 Alexandr a po jeho smrti v roce 1896 Alois.Z minulosti Komořan. S. 20 Další katastrofální požár vypukl 9. července 1857, kdy lehla popelem téměř celá obec (114 budov, z toho 84 domů a 30 stodol). V roce 1866 přišly do Komořan oddíly pruských vojáků a s nimi i cholera. Za oběť jí padlo 35 obyvatel a jeden voják.Z minulosti Komořan. S. 21 náhled|Pamětní deska na obecním úřadě V roce 1939 byly z Komořan vystěhovány české rodiny, jelikož obec patřila do tzv. německého jazykového ostrůvku. Ještě před koncem války se v obci zdržovali němečtí vojáci hájící své pozice. V obci padlo pět sovětských vojáků, na což upomíná pamětní deska na budově obecního úřadu. Po druhé světové válce byly z Komořan vystěhovány německé rodiny.
Současnost Dnešní obec je součástí mikroregionu Rakovec. Je zde evidováno 192 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví, průmysl a zemědělství. Komořany jsou rozvíjející se obcí s rostoucí dopravní infrastrukturou a průmyslovou zónou na katastru obce. V obci byla provedena urbanistická studie a v roce 2001 byl na tomto základě vypracován i územní plán. V roce 2008 se postavil vodovod.
Přírodní poměry Obec Komořany leží jedenáct kilometrů západně od okresního města Vyškov na katastru o rozloze 588 hektarů, z toho je 452 hektarů polí, 26 hektarů lesa, 21 hektarů luk a 13 hektarů zahrad. Sousedí na západě s městem Rousínov, na severu s obcí Tučapy a Habrovany, na východě s Podbřežicemi a na jihu s Dražovicemi. Průměrná nadmořská výška je 240 metrů. Ze všech světových stran je obec obklopena ornou zemědělskou půdou. Nejvyšším bodem katastrálního území obce je kopec mezi obcemi Komořany a Podbřežicemi směrem na jihovýchod o výšce 280 metrů.http://www.mapy.cz (Loc: 49°12'58.909"N, 16°54'59.317"E) Obcí protéká potok Rakovec pramenící v Rakoveckém údolí a vlévající se do řeky Litavy.
Klimatické podmínky Podnebí na celém Vyškovsku patří klimatologicky do oblasti Českomoravské vrchoviny. Projevuje se zde blízkost Drahanské vysočiny s pravidelnými a častými větry přinášejícími čerstvý vzduch z lesů Drahanské vysočiny. Nejčastěji zde vanou západní a severní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních s průměrnou rychlostí 3 m/s.Vlastivěda moravská Vyškovsko. S. 24-26
Komořany leží v teplé oblasti, kde je za rok v průměru 50–60 letních dní, 100–110 mrazových dní, lednová teplota je zde –2 až –3 stupňů Celsia a v červenci 18–19 stupňů. Srážkový úhrn ve vegetačním období je 300 až 350 milimetrů a v zimním období 200 až 300 milimetrů. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je v průměru 40–50 za rok.
Demografie náhled|Interiér kostela (2008)
Složení obyvatel Komořany jsou původní trhovou obcí, jež měla v roce 1930 657 obyvatel, s nadpoloviční většinou německé národnosti. O třicet let později v roce 1960 poklesl počet obyvatel na 606 osob, 301 mužů a 305 žen. Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 652 obyvatel, z toho 339 mužů a 313 žen. Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní, 491 obyvatel se hlásí k národnosti české, 126 k národnosti moravské a 10 k národnosti ukrajinské.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Náboženský život Obec Komořany je sídlem římskokatolické farnosti Komořany náležící do slavkovského děkanství. Farním kostelem je místní kostel svaté Barbory. V těsné blízkosti kostela stojí farní budova datovaná k roku 1821. Svým vzezřením ztvárňuje typ rustikálního městského domu. Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 se k víře hlásí 286 obyvatel, z toho 247 k římskokatolické církvi, 3 k náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, 2 k Pravoslavné církvi a jeden k Českobratrské církvi evangelické.
Obecní správa a politika náhled|vlevo|Obecní úřad (2008)
Mezi lety 1850–1964 byly Komořany obcí v okrese Vyškov. Od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 patřily jako část obce ke Komořanům-Podbřežicím a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.
Zastupitelstvo a starosta Obec je součástí Jihomoravského kraje a okresu Vyškov. V místních volbách se volí 15 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 byla v Komořanech volební účast 53,39% s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci ČSSD a KDU-ČSL):
Volby 2006 Počet hlasů Počet mandátůKDU-ČSL 2 259 10ČSSD 1 082 5 Starostkou pro funkční období 2006–2010 byla zvolena Marie Šimáčková z KDU-ČSL a místostarostou Jan Kachlík z téže politické strany. Marie Šimáčková byla zvolena starostkou také na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001. Popis znaku zní: Pod stříbrnou zúženou hlavou modro-červeně stříbrným kůlem polcený štít. Vpravo stříbrná kosa na zlatém kosišti, vlevo stříbrná kvádrová věž se třemi černými okny nad sebou a cimbuřím. Popis vlajky zní: List tvoří žerďový bílý pruh široký jednu čtvrtinu délky listu a tři vodorovné pruhy, červený, bílý a modrý. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Region Rekreace a turistický ruch náhled|Malé Strany (2008) Obec Komořany není díky zemědělskému charakteru s velkými plochami polí příliš turisticky atraktivním místem. Krátkodobým cílem v obci jsou zejména památkově hodnotné prostory a církevní objekty. Přes obec nevede žádná turistická značka, ani žádná cyklostezka. Na okraji katastrálního území se nachází geologická a paleontologická lokalita Mechovkový útes (Štogrunty). Lze zde nalézt fosílie mechovek, řas a mlžů z prehistorických dob.
Mikroregion Rakovec Svazek obcí mikroregionu Rakovec byl zaregistrován 12. března 2003 a tvoří jej celkem šest obcí: Habrovany, Komořany, Olšany, Podbřežice, Rousínov, Tučapy. Předmětem činnosti svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu. Sídlem svazku obcí byl ustanoven Městský úřad v Rousínově. Nejvyšším orgánem svazku obcí je valná hromada, poté správní rada, dozorčí rada a nakonec jednatel.
Doprava, průmysl a zemědělství náhled|Nová okružní křižovatka se Sochou Svobody, symbolem firmy EDP (2008) V roce 1950 bylo v obci založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD) s areálem na jihozápadním okraji obce. Vzniklo jako JZD II. typu se 104 členy a o dva roky později přešlo na tzv. III typ, kdy obhospodařovalo 395 hektarů polí. Následně se JZD připojilo do velkého celku JZD Rozvoj Rostěnice s výměrou obhospodařovaných polí vyšší než 5 000 hektarů na katastrech 14 obcí. V areálu se nacházely dvě drůbežárny, kravín, vepřín a porodna prasat. Po roce 1991 se JZD transformovalo na Zemědělské obchodní družstvo a. s. Rostěnice. Dnes je areál družstva multifunkčním zařízením, kde se nalézají stolařské dílny či technologie na sušení a skladování komodit.