Karel Švenk (v německé podobě též Karl Schwenk, 17. března 1917 Praha – 1. dubna 1945 Karlsberg, během transportu do Mauthausenu) byl český kabaretiér, komik, hudební skladatel a spisovatel.
Život
Mládí Narodil se v rodině krejčovského mistra Rudolfa Schwenka (1880–??) a matky Kláry rozené Korálkové (1882–??), kteří byli oddáni 8. července 1906 v Budyni nad Ohří, Rudolf Schwenk byl v té době krejčím v Dolíně. Karel Švenk byl čtvrtým z pěti dětí. Podle policejní konskripce pobývala rodina v Drážďanech a Podmoklech, v roce 1914 se přestěhovala do Prahy.Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 638, obraz 51, Schwenk Karl
Mezi světovými válkami
V letech 1934–1938 byl jedním ze sedmi členů a pianistou Klubu zapadlých talentů, který spoluzakládal. Poslední vystoupení Klubu se konalo v Unitariii v pražské Anenské ulici.
Terezín a závěr života Dne 24. listopadu 1941 byl odvezen transportem Ak, č. 171 z Prahy do koncentračního tábora Terezín. byl členem skupiny 342 mladých mužů, kteří měli připravit Terezínské ghetto pro příchod dalších vězňů.
Je zachycen v nacistickém propagandistickém filmu Vůdce daroval Židům město (německy Theresienstadt. Ein Dokumentarfilm aus dem jüdischen Siedlungsgebiet) ve společnosti loutkáře Otto Neumanna a tanečnice Kamily Rosenbaumové.https://www.imdb.com/title/tt0194445/
Dne 1. října 1944 byl přesunut transportem Em, č. 191 z Terezína do koncentračního tábora v Osvětimi. 27. října odjel z Osvětimi do koncentračního tábora Meuselwitz poblíž Lipska, kde pracoval v muniční továrně. V dubnu 1945 byl tábor evakuován do Kraslic odkud začal pochod smrti. Asi dva týdny před koncem války byl Schwenk tak vyčerpaný, že nemohl dál a jeho přítel Vilém Süssland ho zahrabal do slámy v stodole, kde vězni strávili noc. Není známo jestli zemřel vysílením nebo jestli ho SS našla a zastřelila. (Dopis V. Süsslanda z 7. června 1945, viz Makarova, E., Makarov, S., Neklyudova, E., Kuperman, V. Long Live Life: On Musical and Theater Life in Concentration Camp Terezin, 1941 – 1945 (exhibition catalogue), Verba: Jerusalem, 2001.)
Dílo Byl talentovaným textařem, hercem a režisérem. V terezínském ghettu nastudoval několik aktuálních satirických her, zobrazujících na příměrech postavení židů ve fašistickém rasistickém systému. Spolupracoval na přípravě představení mj. s choreografkou Kamilou Rosenbaumovou, herci Jiřím Süsslandem, Vlastou Schönovou a Josefem Taussigem.KOLEKTIV autorů. Dějiny českého divadla/IV., Praha: Academia, 1983, str. 559 Pro jeho tvorbu byla typická revuální forma autorského divadla, začlenění písní, hudby a tance. Inspirací mu byly často písně Osvobozeného divadla.ŠORMOVÁ Eva: Divadlo v Terezíně 1941–1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 46, 49–50
Citát
Skladby Die verlorene Essensmarke (Ztratila se menážkartaEva Šormová: Divadlo v Terezíně 1941–1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 444) spolu s Rafaelem Schächterem. Švenkova první práce – vlastní divadelní scénka. Všechno jde!, známá též jako Terezínský pochod, německy Theresienstädter Marsch – neoficiální hymna Terezína, patrně nejznámější Švenkova skladba.Na albu Terezín / Theresienstadt zpívá Anne Sofie von Otter. Skladba byla součástí kabaretu Ať žije život! Proč sedí běloch v přední části autobusu? – komponováno v Terezíně, zachráněno jedním z terezínských hudebníků, kteří v kabaretu hráli, klavíristou Georgem Hornerem. Skladba byla později upravena Davidem Postem a nahrána souborem Hawthorne String Quartet a klarinetistou Thomasem Martinem. Der letzte Radfahrer (Poslední cyklista aneb Bořivoj a Mánička) 1944, provedeno pouze na veřejné generálce, po zásahu židovské rady starších se další představení nekonalaŠORMOVÁ, Eva: Divadlo v Terezíně 1941–1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 47, 49 KOLEKTIV autorů. Dějiny českého divadla/IV., Praha: Academia, 1983, str. 559 Scénu a kostýmy připravil František Zelenka. Pod deštníkem Ukolébavka Ať žije život! – hudba ke kabaretu (Švenk se však podílel na představení i autorstvím textu, režií a hereckyŠORMOVÁ, Eva: Divadlo v Terezíně 1941–1945, Severočeské nakladatelství pro Památník Terezín, Ústí nad Labem, 1973, str. 46 ). Choreografie – Kamila Rosenbaumová. Princ Bettliegend – hudba ke kabaretu, text Otto Neumann Ben Akiba lhal – hudba ke kabaretu
Vzpomínky pamětníků Norbert Frýd Švenk byl především veliký klaun. Neintelektuálského původu, přimrazený tam, kam ho postavili, nešikovný, směšný, ale dobrý, odzbrojující, pouhým vzhlédnutím demaskující zlé protivníky – z toho základu vycházel. Měl mandlové, smutně se usmívající oči prastarých šibalů, kteří se vždycky stávají obětí prohnaných a bezohledných a kteří přitom tyto prohnané a bezohledné budou muset přežít, ať už se jim to bude líbit nebo ne. Švenk tvořil z podobného materiálu jako Chaplin. Jako mistr měl taky schopnost dělat všecko sám. Hry, texty, hudbu, hlavní roli, všecko dodal on, který na konci každého příběhu ustupoval do pozadí – cudný, skromný, postrkovaný a sám nikoho nepostrkující.
Jana Šedová A konečně Poslední cyklista, hra, která byla bezesporu z celého našeho repertoáru nejodvážnější. Bylo to v historii českého terezínského divadla také jediné představení, kdy zasáhla cenzura Ältestenratu. Byli ochotni povolit provozování jen pod podmínkou, že vynecháme závěr hry. Švenk ovšem závěr neškrtl a hru jsme hráli dál – pro změnu opět jednou úplně načerno. Jana Šedová: Terezínské divadlo, In: ČERNÝ, František. Theater – Divadlo. Praha : Orbis, 1965, str. 237
Ota Ornest …Poslední cyklista. V podstatě jde o generalizaci dovedenou ad absurdum – ostatně, což není každá generalizace absurdní? Terezínští herci hráli hořkou satiru o vlastním osudu a její autor Karel Švenk nahradil pojem žid pojmem cyklista. A každý porozuměl.VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 175,
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
KOLEKTIV autorů. Dějiny českého divadla/IV., Praha: Academia, 1983, str. 556, 559
Externí odkazy
Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští humoristé Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Narození v roce 1917 Kategorie:Narození 17. března Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 1. dubna Kategorie:Muži