Rataje nad Sázavou jsou hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městysi v okrese Kutná Hora. Hrad byl postaven ve třináctém století nejspíše Jindřichem z Lipé. V šestnáctém století byl přestavěn na renesanční zámek, který byl barokně upraven okolo roku 1672. Od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka. V zámku sídlí Muzeum středního Posázaví.
Historie Ratajský hrad založil spolu s městským opevněním a druhým hradem Pirkštejnem nejspíše Jindřich z Lipé v první třetině čtrnáctého století. První písemná zmínka o obou hradech pochází z roku 1346, kdy jsou při dělení majetku pánů z Lipé uvedeny „hrady ratajské“. Rataje poté zprvu patřily Jindřichovi, Pertoltovi a Čeňkovi z Lipé, ale o rok později se jejich jediným majitelem stal zadlužený Čeněk, který je vzápětí zastavil Hynkovi mladšímu z Vlašimi a Jankovi ze Šelmberka. V šedesátých letech čtrnáctého století se majiteli stali páni z Pirkštejna. Prvním z nich byl Jan z Pirkštejna, který pojmenoval ratajský Pirkštejn po starém rodovém sídle Sloupu (). Významným příslušníkem jeho rodu byl Hynce Ptáček z Pirkštejna, který v Ratají roku 1444 zemřel.
náhled|vlevo|Ratajský hrad na malbě od Jana Venuta z roku 1820
Novým pánem se stal purkrabí Jan Čabelický ze Soutic, který panství spravoval za Hynkovu nezletilou dceru Žofii z Pirkštejna. Za jeho správy ratajský hrad kvůli neopatrnosti služebnictva v roce 1447 vyhořel. Panstvo v té době sídlilo na Pirkštejně. Žofie se v roce 1463 provdala za Viktorína z Poděbrad, který tak věnem získal hrady Rataje, Pirkštejn, Polnou, Přibyslav a Ronov. Roku 1469 byl Viktorín zajat uherským vojskem, a svobodu získal až když města Kolín a Rataje přenechal králi Matyáši Korvínovi. Roku 1475 byl ratajským pánem Čeněk Kuna z Kunštátu, který vlastnil také nedaleký Český Šternberk. Viktorín později panství získal zpět a v roce 1487 je prodal Bohuslavovi ze Švamberka a ze Zvíkova za tři tisíce kop grošů. Jeho potomkům patřilo až do roku 1524, kdy je směnil s Václav Robmhápem ze Suché za některé jeho jihočeské statky.
V roce 1528 Rataje koupil Ladislav Malešický z Černožic. Příslušníci jeho rodu nechali starý ratajský hrad přestavět na renesanční zámek. Od poslední čtvrtiny sedmnáctého století se majitelé často střídali až do roku 1636, kdy Rataje s mnoha dalšími vesnicemi koupil Bedřich z Talmberka, jehož vnuk František Maxmilián zámek z větší části přestavěl v barokním slohu. Další držitel panství, Jan František Ludvík z Talmberka, prodal v roce 1712 Rataje Václavovi Norbertovi Oktaviánovi Kinskému, po němž panství držel jeho syn Štěpán Vilém. V roce 1764 získala Rataje Marie Terezie Savojská z rodu Lichtenštejnů, v jehož držení zámek zůstal až do roku 1933.
Stavební podoba náhled|Předhradí náhled|Arkády severního křídla
Původní gotická podoba ratajského hradu je překryta mladšími stavebními úpravami. Měl zřejmě čtverhrannou dvojdílnou dispozici s malým předhradím na straně městečka, ve kterém byly později postaveny renesanční budovy upravené na pivovar. Na východní a západní straně hrad chránily příkopy. Zdivo gotického hradu zůstalo v severním zámeckém křídle, v jehož přízemí se dochovala hrotitá valená klenba a hrotitá okénka.
Stavební dispozice zámku je trojkřídlá. V jižním renesančním křídle se nachází sál zaklenutý neckovou klenbou se štukovými rámy. Křídlo se v přízemí otevírá směrem do dvora sedmi oblouky pilířových arkád, které nesou otevřenou chodbu v prvním patře. Zbývající dvě křídla jsou barokní s arkádami v přízemí a částečně v prvním patře. V pozdější době již jádro zámku nebylo výrazněji přestavováno.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Seznam hradů ve Středočeském kraji Seznam zámků ve Středočeském kraji
Externí odkazy
Rataje nad Sázavou na webu Hrady.cz
Kategorie:Barokní zámky v okrese Kutná Hora Kategorie:Hrady ve Vlašimské pahorkatině Kategorie:Hrady založené ve 14. století Kategorie:Kulturní památky v okrese Kutná Hora zámek