Horní Radouň () je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Včetně částí Bukovka, Nový Bozděchov a Starý Bozděchov v obci žije obyvatel.
Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390, kdy zemřela Dorota z Myslkovic a její statky v Radouni král Václav IV. předal Kamarétovi z Lukavce.Desky dvorské Království Českého, svazek 13, fol. 76', Národní archiv. || FRIEDRICH, Gustav. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích, Díl XXXI: První kniha provolací desk dvorských z let 1380-1394. Praha: Domestikální fond český, 1921, s. 113. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:7697e440-9b8d-11e8-93fd-5ef3fc9bb22f Nelze s jistotou určit, o které konkrétní části dnešní vesnice se tento historický záznam zmiňuje, avšak pravděpodobně se jednalo o tu část, která později připadla panství Kamenickému, které tehdy Kamarét dočasně spravoval.
Dnešní obec Horní Radouň vznikla spojením celkem šesti původních osad, které měly velmi odlišný historický vývoj. V některých obdobích drželo různé části obce až pět různých šlechtických rodů.
Horní Radouň Jižní polovina dnešní vsi, přibližně od mlýnů čp. 23 a 60 (včetně) po proudu potoka.
První historická zmínka výslovně zmiňující přívlastek „Horní“ pochází z roku 1461, kdy dvory po nebožtíku Petru Vlkovi z Horní Radouně král Jiří z Poděbrad přiřkl svému kuchaři Marku Holubovi.Desky dvorské Království Českého, svazek 16, fol. 137; svazek 23, fol. 239; svazek 26, fol. 155, 156; Národní archiv. || FRIEDRICH, Gustav. Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. V Praze: Domestikální fond český, 1941. sv. 1, s. 754. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:6aac82c0-b5ec-11e8-b888-5ef3fc9bb22f
Roku 1487 umírá tehdejší držitel vsi Jan Mitrnos z Útěchovic a zápis v deskách dvorských uvádí, že jeho majetek, včetně části Horní Radouně nedávno zakoupené od Jindřicha Olbrama ze Štěkře, připadá na panství kamenické.Desky dvorské Království Českého, svazek 17, fol. 194', Národní archiv. Roku 1545 při dělení tohoto panství jsou jmenovány jednotlivé dvory a hospodáři, díky čemuž lze určit, o kterou část vesnice se jednaloDesky zemské Království českého, kvartern 48, fol. E9, Národní archiv; dostupné online na: https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=c4406181-8b65-46ed-8359-bc1ced51744b&scan=256a9db057c75c7450a6fdca525f184a – již tento zápis zmiňuje tři mlýny, které lze identifikovat jako dnešní čp. 23 (mlýn Šebestův), již zaniklé čp. 60 (mlýn Hronův), a také dnešní čp. 15 v Okrouhlé Radouni (mlýn Půlpytlův), který původně náležel k Horní Radouni. Nejpozději roku 1734 lze v Tereziánském katastru nalézt čtvrtý mlýn, dnešní čp. 11 (mlýn Novákův).Tereziánský katastr český, Sv. 2: Rustikál (kraje K-Ž). Praha: Archivní správa ministerstva vnitra ČR, 1966, s. 355. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:317b8560-4501-11e4-bf02-5ef3fc9ae867
Ke kamenickému panství bylo roku 1649 připojeno panství Včelnice a Horní Radouň postupem času splynula s Včelnickou Radouní.
Včelnická Radouň náhled|upright|Památník na stěně muzea Severní polovina dnešní vsi, přibližně od mlýnů čp. 23 a 60 proti proudu potoka.
Německy zvaná Wschelnitz Radaun a do roku 1806 splynula s Horní Radouní.
Tato část obce byla od zbytku vsi oddělena nejpozději roku 1528, kdy ji držel rod Čabelických ze Soutic.Desky zemské Království českého, kvartern 2, fol. H21, Národní archiv Zápis z tohoto roku jmenuje jednotlivé dvory a hospodáře; zmiňuje také jeden mlýn, „na kterém sedí Mašek“ (pravděpodobně dnešní čp. 26, ovšem v žádných dalších zdrojích se zde již mlýn neuvádí).
Nejpozději roku 1601 se stala součástí panství Včelnice v držení rodu Vencelíků z VrchovišťDesky zemské Království českého, kvartern 130, fol. K28', Národní archiv a se zbytkem vsi byla spojena až roku 1649, kdy bylo celé včelnické panství prodáno a spojeno s panstvím Kamenickým v držení rodu Lasaga y Paradis.Desky zemské Království českého, kvartern 257, fol. D9, Národní archiv; dostupné online na: https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=51f39d48-dae8-4762-ae40-b500b3311cf7&scan=f21bc5d7aefe681ae77597b138e4a0ee Nehledě na pozdější několikeré dělení a znovuspojování těchto dvou panství, k opětovnému oddělení této osady od Horní Radouně již nedošlo a název Včelnická Radouň, který je poprvé doložen až v berní rule roku 1654, postupně z historických pramenů vymizel – naposledy se vyskytuje v pozemkových knihách na přelomu 18. a 19. století.Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – pracoviště Zámek; Velkostatek Kamenice nad Lipou; sign. Os Kamenice nad Lipou 151; kniha 31.
Dolní Radouň Několik stavení v nejjižnější části vsi, přibližně po čp. 7 (neplést se současnou vsí téhož jména – ta se do roku 1945 nazývala Německá Radouň, německy , v nejstarších zdrojích také označována jako Velká Radouň).
Od zbytku obce byla tato část oddělena ještě před rokem 1487 – zřejmě se jednalo o zbytek majetku, který si ponechal výše zmíněný Olbram ze Štěkře. Roku 1492 byla tato část vsi v držení rodu Doudlebských z Doudleb, následně roku 1550 přešla do držení rodu Rožmberků a roku 1551 do majetku rodu Vrchotických z Loutkova.<ref>Třeboň, Státní oblastní archív, Cizí statky Třeboň (1205-1797) 342, in: Monasterium.net, URL </mom/CZ-SOAT/CizyStatky/342/charter>, accessed at 2024-07-08+02:00</ref> Ti ji připojili ke svému statku Vřesná u Kardašovy Řečice. Po bitvě na Bílé Hoře jim byl majetek zkonfiskován a tyto statky připadly postupně panství jindřichohradeckému, roku pak 1693 panství třeboňskému a nakonec roku 1735 panství Kardašova Řečice, jehož součástí zůstaly až do zavedení obecní samosprávy roku 1850.
Roku 1675 je v urbáři panství jindřichohradeckého uvedeno, že k jednomu gruntu náleží již tehdy zpustlý mlýn (dnešní čp. 2, mlýn Tůmův).Státní okresní archiv Jindřichův Hradec – pracoviště Zámek; Rodinný archiv Slavatů z Chlumu a Košumberka, Jindřichův Hradec; inv. č. 293; sign. IV H 2; karton 102. Urbář statku Vřesná. Datace 1675. In: DigiArchiv Státního oblastního archivu v Třeboni [online]. Státní oblastní archiv v Třeboni, © 2007–2024, poslední aktualizace 27. 9. 2018, [cit. 2024-07-08]. Dostupné z: https://digi.ceskearchivy.cz/133107
Samotný název Dolní Radouň () se pro tuto část vsi používal zřejmě jen zřídka, například v Müllerově mapě Čech či v mapách třeboňského panství, které z ní vycházejí,Státní oblastní archiv v Třeboni; Velkostatek Třeboň; inv. č. 2; sign. IA Nro 1c. Mapa třeboňského panství a okolního území. Datace asi 1709–asi 1729; dostupné online na: https://digi.ceskearchivy.cz/540002/1 nebo v několika rejstřících a místopisných slovnících.Schaller, J. (1790). Topographie des Königreichs Böhmen: darinn alle Städte, Flecken, Herrschaften, Schlösser, Landgüter, Edelsitze, Klöster, Dörfer, wie auch verfallene Schlösser und Städte unter den ehemaligen, und jetzigen Benennungen sammt ihren Merkwürdigkeiten beschrieben werden. Rakousko: Schönfeld-Meißner. V místních pramenech (gruntovních knihách či seznamech poddaných) jsou tyto statky nazývány prostě Horní Radouň a někdy jsou řazeny také k sousední Okrouhlé Radouni.např. Státní oblastní archiv v Třeboni; Cizí statky Třeboň; inv. č. 613; sign. II. 438-No.12; karton 213. Urbář statku Vřesná. Datace 1645; dostupné online na: https://digi.ceskearchivy.cz/770222/13
Špitální grunty Nejpozději od roku 1485 nepřetržitě až do roku 1850 náleželo několik gruntů roztroušených po celé obci (jedná se o dnešní čp. 3, 4, 25 a 39) do správy Ústavu pro chudé v Jindřichově Hradci, tak jako téměř celá sousední obec Okrouhlá Radouň. Tyto statky tak vlastně po celou historii obce stály zcela stranou výše popsaného vývoje.
Přírodní poměry Horní Radouň leží na okraji Českomoravské vrchoviny, třináct kilometrů severně od Jindřichova Hradce. Nadmořská výška se pohybuje od 520 do 590 metrů.
Obyvatelstvo
Obecní správa Části obce Obec Horní Radouň se skládá ze čtyř částí na dvou katastrálních územích Bukovka (leží v k. ú. Starý Bozděchov) Horní Radouň (i název k. ú.) Nový Bozděchov (leží v k. ú. Starý Bozděchov) Starý Bozděchov (i název k. ú.)
Od 1. července 1960 do 23. listopadu 1990 k obci patřila i Okrouhlá Radouň a od 1. ledna 1980 do 30. června 1990 také Kostelní Radouň.
Symboly Roku 2024 schválilo místní zastupitelstvo nový znak a vlajku obce Horní Radouň.
Znak i vlajka jsou tvořeny svisle polceným polem – toto rozdělení odráží fakt, že obec vznikla roku 1960 spojením dvou původních obcí: Horní Radouně a Starého Bozděchova. Způsob polcení je převzat z pečeti rytíře Bohuslava z Bozděchova (1454, 1458), který jako jediný z členů staršího pokolení rytířů z Bozděchova měl v pečeti štítové znamení – svisle polcený červeno-bílý štít.SEDLÁČEK, August a Vladimír RŮŽEK. Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty. Praha: Academia, 2001. sv. 1, s. [1a]. . Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:763be590-7a40-11e4-bda2-5ef3fc9ae867
Zlatá pětilistá růže v modrém poli, natočená kolmo k rozštěpení štítu, je převzata z erbu pánů z Hradce. Tato figura v první řadě symbolizuje příslušnost dnešní obce k celému regionu Jindřichohradecka, ale odkazuje také k tomu, že právě pánové z Hradce prostřednictvím Ústavu pro chudé spravovali některé statky v obci. Modrá a zlatá byly také barvami rodů, které držely všechny tři původní osady Horní Radouně: Venclíkové z Vrchovišť (Včelnickou Radouň), Malovcové z Malovic (Horní Radouň) a Slavatové z Chlumu a Košumberka (Dolní Radouň). Tři viditelné okvětní lístky tak odkazují k těmto třem původním osadám.
Stříbrné mlýnské kolo v červeném poli odkazuje k faktu, že mlýny byly nejspíše důvodem k založení samotné vesnice Horní Radouň. V obci je jich doloženo celkem šest (čp. 2, 11, 23, 26, 60 a také čp. 15 v Okrouhlé Radouni), a proto má kolo ve znaku šest ramen. Čtyři mlýny jsou doloženy v zápisech Desk zemských již v 16. století, pátý je doložen v 17. století v urbáři již jako pustý a šestý pak vznikl ve století 18. Do dnešních dnů se dochovaly pouze tři z nich – což je symbolizováno tím, že ve znaku jsou viditelná pouze tři ze šesti ramen mlýnského kola.
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. května 2026.
Pamětihodnosti V obci se nachází kaplička svatého Jana Nepomuckého z 19. století a pamětní deska obětem první světové války na budově bývalé školy. V místní části Bukovka je kaplička a ve Starém Bozděchově také na budově bývalé školy pamětní deska místnímu partyzánskému hnutí.
Osobnosti Karel Vondrák (1898–194?) – malířský mistr, účastník válečného odboje, zemřel v koncentračním táboře v Německu
Galerie
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Kostelní Radouň
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Mikroregion Jindřichohradecko-DSO Jindřichohradecko Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině