Studená () je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Obec se rozkládá u historické česko-moravské zemské hranice, téměř celé území obce náleží k Moravě; k Čechám patří jen úzký cíp území na jihu katastrálního území Domašín u Studené, zahrnující severní část samoty Nový Svět. V samotné obci žije cca 1 600 lidí, s devíti připojenými vesnicemi coby místními částmi čítá populace obyvatel. V obci má tradici masný průmysl, po výstavbě nového závodu Masny v sedmdesátých letech dvacátého století se jednalo o největší masokombinát na území Československa. Působí zde továrna na výrobu knoflíků – výrobní družstvo Styl Studená. Od 16. století do roku 1995 fungoval v areálu zámku pivovar. Z občanské vybavenosti se ve Studené nachází základní škola a mateřská škola, zdravotní středisko s lékárnou, obchody, hostince a bývalý hotel Bartušek.
Historie Počátky osidlování zdejší oblasti jsou patrné od 10. do 13. století. V tuto dobu se formovala nižší šlechta, jejíž opevněná sídla jsou známa od 13. století. Ta jsou označována jako hrádky, tvrze, kopce nebo tvrziště. Oblast s nadmořskou výškou okolo 620 metrů byla při osidlování poněkud stranou možná právě díky drsnému podnebí, které zde panovalo a díky kterému pravděpodobně získala i svůj název.
Tvrz označována jako „rovinná“, která mívala zpravidla oválný nebo kruhový tvar obehnaný příkopem, stávala také ve Studené v místech dnešního zámku Studená. Písemně je doložená z roku 1378.
Protože majetek nižší šlechty představoval často jen jednu vesnici, musel se takovýto vladyka věnovat i vlastnímu hospodářství. Významným zdrojem příjmů tedy byly rybníky, které byly vybudovány ve většině sídel. Ve Studené se vznik rybníka zmiňuje už v roce 1355.
Studená původně patřila pánům z Hradce, od nichž ji roku 1365 odkoupil Dětřich z Obratan za sumu 177 kop a 51 grošů. Ten zde také o několik let později vystavěl tvrz. V jejím držení se střídali různí zástupci nižší šlechty. V roce 1446 prodal Studenou a Skrýchov Pavel z Miličína, pozdější olomoucký biskup, Václavovi ze Sedlejova. Nejpozději za Studenských ze Studené (1445–1558) se ves stala městečkem; takto je prvně označena v roce 1538. Roku 1558 koupili městečko s tvrzí, dvorem, pivovarem, sladovnou a mlýnem páni Jáchym a Zachariáš z Hradce a připojili jej ke svému telčskému panství.
Za pánů z Hradce se ve Studené začíná šířit bratrská reformace; po roce 1600 nemá Studená katolického faráře a farnost byla připojena k Mrákotínu, kde poté – po třicetileté válce – prováděli rekatolizační misii jezuité z Jindřichova Hradce. Po Slavatech, kteří jej drželi od roku 1604, zdědili studenské panství v roce 1702 Lichtenštejnové. S přispěním Františka Antonína z Lichtenštejna (1679–1761) byla v roce 1716 znovu zřízena dřevěná fara. V průběhu 16.–18. století byla Studená nazývána také jako Pardovice (Pardowice/Pardowitz). V letech 1750 a 1840 postihl obec požár; požární sbor byl založen v roce 1876. Roku 1934 byla obec elektrifikována připojením na síť ZME Brno.
V letech 1850–1948 spadala Studená politicky a soudně pod okresní hejtmanství v Dačicích, resp. okresní soud v Telči. V roce 1949 zůstala součástí správního okresu Dačice a nově vzniklého Jihlavského kraje. V roce 1960 byla začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj; od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích.
Obyvatelstvo K roku 1842 žilo ve Studené 996 obyvatel, 486 mužů a 510 žen. V roce 1858 čítala obec 1 133 obyvatel (536 mužů, 597 žen); 1 089 se hlásilo ke katolickému vyznání, 40 k evangelickému a 4 k židovskému.
+ Vývoj počtu obyvatel (část Studená) Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 1008 1029 990 1085 1322 1257 1394 1329 1410 1585 1878 1994 1911 1782 1628Počet domů––––––267––––––––
Obecní správa Části obce Obec Studená se skládá z deseti částí na deseti katastrálních územích. Území obce se skládá ze dvou nesousedících celků. Domašín (k. ú. Domašín u Studené) Horní Bolíkov (i název k. ú.) Horní Pole (i název k. ú.) Skrýchov (i název k. ú.) Studená (i název k. ú.) Sumrakov (i název k. ú.) Světlá (k. ú. Světlá pod Javořicí)
Tři části leží na samostatném území a tvoří tak exklávu obce Maršov (k. ú. Maršov u Heřmanče) Olšany (k. ú. Olšany u Dačic) Velký Jeníkov (i název k. ú.)
V minulosti byly součástí obce také Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Jilem a Zahrádky.
Obecní symboly Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 23. března 2021.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Prokopa Socha svatého Jana Nepomuckého Zámek Studená Vodní mlýn, před kostelem
Osobnosti
František Satrapa (1849–1920), podnikatel Vlasta Javořická (1890–1979), spisovatelka Pavel Šimek (1917–2003), právník a synodní kurátor Českobratrské církve evangelické Jaroslav Moučka (1923–2009), herec Jaroslav N. Ondra (1925–2000), teolog, pedagog, evangelický duchovní
Zajímavosti Ačkoli nejznámější scéna patřila dalešickému pivovaru, některé interiérové záběry filmu Postřižiny'' (1980) byly natočeny také v pivovaru ve Studené.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obecní kronika Toulavá kamera na venkově, pořad ČT
Kategorie:Obce na pomezí Čech a Moravy Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Mikroregion Dačicko Kategorie:Sídla v Javořické vrchovině