Drnovice (původně se píše Drinovice) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží asi dva kilometry západně od Vyškova. Žije zde obyvatel. Nachází se na úpatí Drahanské vysočiny a úrodné Vyškovské brány v nadmořské výšce pohybující se mezi 270–290 metrů. Nad obcí ční kopec Chocholík s nadmořskou výškou 366 metrů a vesnicí protéká potok Drnůvka. Historie obce je úzce spjata s račickým panstvím, ke kterému po dlouhou dobu náležela. Je zde barokizovaný kostel svatého Vavřince, zámek postavený baronem Mundym na konci 19. století a další historické památky.
Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina s rozrůstající se suburbánní zástavbou; v obci je 450 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. Za svůj rozvoj do značné míry vděčí svému mecenáši baronu Janu Mundymu, jenž má pod kostelem svatého Vavřince kryptu. Na přelomu 20. a 21. století patřily Drnovice ke dvěma českým „fotbalovým vesnicím“ (spolu s Blšany), neboť se zde hrála první liga (1. FK Drnovice).
Historie Počátky obce náhled|vlevo|Jan Mundy (1798–1872) První písemná zmínka o obci pochází z roku 1104, kdy Oldřich kníže brněnský daroval obec benediktinskému klášteru v Třebíči. Roku 1131 patřily Drnovice kostelu svatého Václava v Olomouci.
Na počátku 13. století náležely Drnovice spolu s Račicemi mocnému rodu Hrabišiců. Kojata IV. Hrabišic, syn Hrabišův, v roce 1227 ve své závěti odkázal obě vsi příbuzným Eufemii a Svatochně. Svatochna nebo Eufemie svým sňatkem Drnovice následně patrně přinesla věnem do rukou rodu Švábeniců. V polovině 14. století tu byl markraběcí dvůr. Markrabí Jošt dal Drnovice roku 1379 Damiánu Puklicovi z Cetkovic a roku 1390 mu tato práva odebral a přepsal týž dvůr Petrovi ze Šternberka. Tak se stala ves součástí panství račického. Roku 1419 držel Drnovice zástavou Jan Motyčka z Lilče (dnešní Luleč). Od roku 1346 byla obec Drnovice součástí račického panství s centrem okolo hradu (dnes zámku) Račice. Tehdy byla obec v držení pánů z Lipého. V roce 1350 držel hrad Račice Jindřich, syn Jindřicha z Lipé, který postoupil hrad náhradou synům Čeňka z Pirkštejna.
Do rukou pánů ze Šternberka se panství dostalo okolo roku 1350. Z výroku soudu z roku 1375 musel biskup Albrecht Aleš ze Šternberka odevzdat panství račické s hradem i vsí Račice i Drnovice Petrovi ze Šternberka. Markvart ze Šternberka v roce 1399 račické panství prodal Petrovi z Kravař a Plumlova, jehož purkrabím byl v roce 1409 jistý Vítek z Ojnic. Po jeho smrti zdědil račické panství jeho syn Jindřich z Kravař a Plumlova, který padl v roce 1420 v bitvě pod Vyšehradem. Panství zdědil jeho bratranec Petr z Kravař a Strážnice, který stranil husitům, a proto roku 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného dobylo račický hrad.
Novověk Poté na čas drželi a patrně násilím uchvátili Drnovice a Račice i s hradem Petr z Konice a Vok V. z Holštejna. Posléze nabyl zpět panství Petrův syn Jiří z Kravař a Strážnice. Po jeho smrti roku 1466 Ježkovice dostala jeho dcera Kunka z Kravař. Jejím manželem byl Václav z Boskovic, který zemřel již roku 1482 a tak Kunka roku 1510 odkázala račické panství svému synovi Ladislavovi z Boskovic. Ten zemřel již o deset let později a panství zdědil jeho syn Kryštof z Boskovic. Ten pak své majetky rozprodával a račické panství přenechal Jakobu Šarovcovi ze Šarova a posléze ho získal Janu Černohorskému. Během uherských válek na konci roku 1468 obsadilo račický hrad vojsko Matyáše Korvína. Janův syn Jetřich Dobeš Černohorský z Boskovic prodal roku 1563 Drnovice i Račice Janu Jetřichovi z Boskovic. Poté panství získal jako dědictví Janův bratranec Albrecht Černohorský z Boskovic. Roku 1568 se díky Zuzaně Černohorské dostalo račické a drnovické zboží do rukou Haugviců z Boskovic. Dalším majitelem se stal Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, jemuž Račice i Drnovice přenechali bratři Haugvicové Hanuš a Jáchym.
Bernardův synovec Hanuš nechal panství zvelebit a provedl rozsáhlé úpravy zámku Račice. Hanuše na zámku připomíná pamětní deska s jeho životopisem. Hanuš se zúčastnil stavovského povstání proti Habsburkům a po prohrané bitvě na Bílé hoře byli vůdcové povstání zatčeni a krutě potrestáni. Hanuši Petřvaldskému z Petřvaldu byl veškerý jeho majetek zkonfiskován a on sám zemřel ve vězení na Špilberku. V roce 1629 se v obci zdržovali evangelíci, kteří byli pro svou víru nuceni uprchnout z Čech. V roce 1631 byl majitelem Drnovic Šimon Kratzer. V roce 1670 se Drnovice dostaly do držení rodu Braidů. Tento neapolský rod vlastnil Račice i Drnovice po dlouhých 130 let (1670–1800). Jejich erb je stále patrný nad vchodem do drnovického kostela, kde je také rodinná hrobka Braidů.
Industrializace Roku 1789 koupil celé panství otec barona Jana von Mundyho, Vilém Mundy. V Roce 1832 zemřelo v Drnovicích 82 lidí na choleru a 20. prosince 1863 byl v Drnovicích velký požár a o rok později se staly Drnovice nezávislé na račickém panství. Když ve Vídni zemřel baron Jan von Mundy roku 1872, zdědil Drnovice jeho nejmladší syn profesor MUDr. Jaromír von Mundy. Z jeho pověření se stává místodržitelem Josef Potinga. Pozemky pak byly ponechány v nájmu a správě drnovického cukrovaru a zámek byl pronajat zemskému výboru. Ten na zámku zřídil chudobinec pro 80 mentálně postižených žen. Správa byla svěřena sestrám III. řádu svatého Františka, které o svěřence pečovaly. Přilehlá konírna byla přebudována na kapli zasvěcenou svaté Alžbětě, která sloužila i pro veřejnost. 1. července 1947 byl ústav zrušen a zámek připadl obci Drnovice. Postupně byla provedena rekonstrukce budovy, kaple přestavěna na kinosál, zahrada přebudována na hřiště a v jedné z budov zřízena mateřská školka.
Současnost Dnešní obec je součástí mikroregionu Drahanská vrchovina s rozrůstající se urbanistickou zástavbou, v obci je 450 podnikatelských subjektů zaměřených převážně na obchod, stavebnictví a zemědělství. V obci se nachází jedna základní a jedna mateřská škola. V roce 2007 byla zpracována krajinářská studie, jež má za cíl úpravu krajiny, možnost rekreačního využití a částečně i protipovodňová opatření v okolí Drnovic. Součástí tohoto záměru je také naučná stezka, která povede touto lokalitou až na kopec Chocholík.
Přírodní poměry náhled|Drnovický mokřad Žumpy V prehistorických dobách nejdříve Český masiv oddělilo geologické vrásnění od Karpat. Vzniklo tak údolí, které následně bylo zalito mořem. A když se vodní plocha proměnila v rozsáhlou úžlabinu, tehdy pravděpodobně vznikl kopec tvořícího výraznou dominantu krajiny, jenž byl pojmenován Chocholík. Na jeho vrcholu byla roku 2010 vybudována rozhledna, ze které je vidět celá obec, blízké město Vyškov a vzdálené vesnice. Východní horizont uzavírají Hostýnské vrchy a za dobrého počasí jsou vidět i Beskydy. Nejvyšším bodem drnovického katastru je kóta Rozepře s nadmořskou výškou 448,3 m⁴.
Vodstvo a podnebí Obec leží na úpatí Drahanské vrchoviny a úrodné nížiny Vyškovské brány v nadmořské výšce pohybující se mezi 270–290 metrů. Vesnicí protéká potok Drnůvka, jenž pramení v lese nad obcí Ježkovice.
Podnebí patří jak v okolí Drnovic, tak i na celém Vyškovsku klimatologicky do oblasti Českomoravské vrchoviny. Projevuje se zde blízkost Drahanské vysočiny s pravidelnými a častými větry přinášejícími čerstvý vzduch z lesů Drahanské vysočiny. Nejčastěji zde vanou západní a severní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních s průměrnou rychlostí 3 m/s.
Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 1937–1948) činí 8,1 °C, nejnižší naměřená teplota vzduchu byla -29,5 °C (leden 1942) a nejvyšší 35 °C (červen 1947). Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 550,6 milimetrů, přičemž většina z nich spadne v létě.
Obyvatelstvo Složení obyvatel Drnovice jsou obcí ležící na úpatí Drahanské vrchoviny, jež v roce 1930 měla 2 101 obyvatel s většinou české národnosti. O třicet let později v roce 1960 stoupl počet obyvatel na 2 157 osob, 1 069 mužů a 1088 žen. Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 zde žilo 2 186 obyvatel, z toho 1 071 mužů a 1 115 žen. Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 1 712 obyvatel se hlásí k národnosti české, 424 k národnosti moravské, 25 k národnosti slovenské a 4 k národnosti vietnamské.Ostatní národnosti byly zastoupeny max. 0,1 %. náhled|Farní kostel svatého Vavřince náhled|Věková struktura obyvatel obce Drnovice roku 2011 Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.
Náboženský život Obec Drnovice je sídlem římskokatolické farnosti Drnovice náležící do děkanství slavkovského. Farním kostelem je tedy místní kostel svatého Vavřince. Podle sčítaní lidu, domů a bytů z roku 2001 je v obci 2 186 obyvatel, z toho 1101 nevěřících a 165 obyvatel je nezjištěného vyznání. K víře se hlásí 920 obyvatel, z toho 882 k římskokatolické církvi a 6 k československé církvi husitské.
Obecní správa a politika náhled|Zámek a zároveň obecní úřad Drnovice
Zastupitelstvo a starosta V místních volbách je voleno 15 členů obecního zastupitelstva, kteří poté ze svých řad vybírají pětičlennou obecní radu, která je ze své činnosti odpovědná celému obecnímu zastupitelstvu. Ti pak dále volí ze svého středu jednoho starostu a místostarostu. Při volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2006–2010 ve dnech 20. a 21. října 2006 byla v Drnovicích volební účast 59,89 % s následujícími výsledky (obecní radu později vytvořili zástupci ODS, KDU-ČSL A ČSSD): Volby 2006 Počet hlasů Počet mandátůODS 4 357 5ČSSD 4 217 4KDU-ČSL 3 357 3 KSČM 3 239 3
Ve volebních obdobích 2006–2010 a 2010–2014 byla starostkou Zuzana Hermanová (ODS). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva 3. listopadu 2014 byla do této funkce opětovně zvolena, stejně jako místostarosta Jiří Dvořák (ČSSD). Z patnácti možných mandátů tři získalo zcela nové sdružení Pro Drnovice v čele s Pavlem Klvačem, který získal post i v radě. Ostatní mandáty připadly podle výsledku voleb občanským demokratům, sociálním demokratům, lidovcům, nezávislým kandidátům Za obec krásnější ANO a komunistům.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 1996. Obecní symboly popisuje vyhláška takto: „Obecní znak vychází z historie obce Drnovice. Jednou ze tří součástí znaku je zlatá odstředivá střela letící do čtyř světových stran, převzatá ze znaku rodu Švábeniců. Druhým znakem je zlatý vinný hrozen připomínající pěstování vinné révy a posledním znakem je zelená palmová ratolest, jenž je atributem svatého Vavřince, patrona místního kostela. Modrá polovina podkladu je odvozena ze symboliky prvních majitelů obce a zároveň vodního prameniště potoka Drnůvky a zlatá polovina symbolizuje úrodný kraj Haná.“
Region Rekreace a turistický ruch Zvlněná krajina regionu Drahanská vrchovina, jejíž nadmořská výška se pohybuje v intervalu 300–500 metrů, skýtá dobré podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku. Přes obec prochází zelená turistická značka z Vyškova do Ruprechtova a žlutá turistická značka vedoucí do oblasti Moravského krasu a opačným směrem k okresnímu městu Vyškov. Obec též protíná cyklostezka Srdcem jižní Moravy číslo 5071 z Blanska do Vyškova.
Mikroregion Drahanská vrchovina Svazek obcí mikroregionu Drahanská vrchovina byl zaregistrován v roce 2000 a od roku 2003 jej tvoří celkem 12 obcí: Drnovice, Habrovany, Ježkovice, Krásensko, Luleč, Nemojany, Nové Sady, Olšany, Podomí, Račice-Pístovice, Ruprechtov a Studnice. Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu cestovního ruchu a projektů v regionu.