Jakov Iljič Frenkel (10. února 1894, Rostov na Donu – 23. ledna 1952, Leningrad) byl sovětský fyzik známý pro své práce v oblasti fyziky kondenzovaných látek.

Život a kariéra Narodil se v židovské rodině v Rostově na Donu 10. února 1894. Na Petrohradskou univerzity nastoupil v roce 1910. Během tří let dokázal vystudovat a na univerzitě zůstal, aby se připravil na profesuru. V roce 1912 dokončil svou první práci z fyziky týkající se magnetického pole Země a atmosférické elektřiny. Tato práce přitáhla pozornost Abram Ioffeho a později spolu tito dva fyzikové začali spolupracovat.

Od roku 1921 až do konce života pracoval Frenkel pracoval ve Fyzikálně-Technickém institutu. Od roku 1922 vydal Frenkel téměř každý rok jednu knihu. Byl autorem prvního teoretického kurzu v Sovětském svazu. Mnoho studentů, v Sovětském svazu i v zahraničí, se naučilo fyziku z těchto knih. Za své vědecké zásluhy byl zvolen členem korespondentem Akademie věd SSSR v roce 1929.

Roku 1920 se oženil se Sárou Isakovnou Gordinovou. Měli spolu dva syny, Sergeje a Viktora. Působil jako hostující profesor na University of Minnesota ve Spojených státech v krátkém období kolem roku 1930.Rudolf Peierls, „Yakov Ilich Frenkel“, Physics Today, June 1994.

Při provádění výzkumu molekulární teorie kondenzovaného stavu zavedl pojem díry. Frenkelův defekt se stal pevně ustaveným v oblasti fyziky pevných látek a kapalin. V roce 1930 se začal zajímat i o plastické deformace. Jeho teorie, nyní známa jako Frenkelův–Kontorovův–Tomlinsonův model, je důležitá ve studiích dislokace.O.M. Braun, „The Frenkel–Kontorova model: concepts, methods and applications“, Springer, 2004. vlevo|náhled|281x281pixelů|Jakov Frenkel Výsledky jeho více než dvacetiletého studia teorie kapalného stavu byly zobecněny v klasické monografii „Kinetická teorie kapalin“. V letech 1930 až 1931 ukázal, že neutrální excitace krystalového světla je možná, s elektronem excitovaným ze základního stavu, čímž vytváří díru v krystalové mřížce, kterou můžeme definovat jako kvazičástici exciton. Tento princip může být uplatněn v teorii kovů, jaderné fyzice a polovodičích.

Přispěl k fyzice polovodičů a izolantů tím, že v roce 1938 navrhl teorii, která je běžně známa jako Pooleův–Frenkelův efekt. Jméno Poole odkazuje na Horace Hewitta Poolea (1886–1962) z Irska. Poole našel empirický vztah mezi vodivostí a elektrickým polem. Frenkel později vyvinul mikroskopický model, podobný Schottkyho jevu, který vysvětlil Pooleho výsledky přesněji.J. Frenkel, „On pre-breakdown phenomena in insulators and electronic semi-conductors“, Phys.

Frenkel zemřel v Leningradu v roce 1952. Jeho syn, Viktor Frankel, napsal biografii svého otce, Jakov Iljič Frenkel: Jeho dílo, život a dopisy. Tato kniha, původně napsaná v ruštině, byla také přeložena a zveřejněna v angličtině.

Anglické překlady knih Frenkela Wave Mechanics. Elementary Theory. Clarendon Press, Oxford. 1932. Wave Mechanics. Advanced General Theory. Clarendon Press, Oxford. 1934. Kinetic Theory of Liquids. Clarendon Press, Oxford. 1946.

Odkazy

Reference

Literatura Viktor Jakovovič Frenkel: Yakov Illich Frenkel. His work, life and letters. (original: (ru) Яков Ильич Френкель, translated by Alexander S. Silbergleit), Birkhäuser, Basel / Boston / Berlin 2001, (English).

Externí odkazy

Životopis Jakova Iljiče Frenkela

Kategorie:Ruští fyzici Kategorie:Sovětští fyzici Kategorie:Židovští fyzici Kategorie:Fyzici 20. století Kategorie:Židovští vědci Kategorie:Ruští Židé Kategorie:Sovětští Židé Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Narození v Rostově na Donu Kategorie:Úmrtí v roce 1952 Kategorie:Úmrtí v Petrohradu Kategorie:Pohřbení na Bogoslovském hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Materiáloví inženýři