Kostel svatého Šebestiána v obci Třemešná (okres Bruntál) je farní kostel, který byl postaven v letech 1730–1733 a je kulturní památka České republiky.

Historie vlevo|náhled První písemná zmínka o kostelu v Třeměšné, který měl údajně založit Helembert de Turri někdy mezi lety 1245 – 1256, pochází z roku 1256.

Snad v roce 1431 v důsledku husitského tažení na Opavsko a do Slezska byla celá Třemešná (a to včetně kostela a fary) zpustošena. – Obnovený dřevěný kostel zasvěcený sv. Floriánovi a sv. Šebestiánovi s nově v roce 1580 přistavěnou zděnou hranolovu věží představenou před osu západní zdi je zmiňován v 60. letech 15. století.

V blíže neupřesněné době po roce 1580 a před rokem 1631 kostel v Třemešné ztratil statut farního kostela a stal se filiálkou fary v sousední Liptáni a pak k Vysoké. – Opětovnou samostatnost získala v roce 1784.

Středověký nekonsekrovaný a prostorově poměrně malý kostel v jehož okolí se nacházel hřbitov obehnaný kamennou hřbitovní zdí v polovině 17. století trpěl zanedbanou údržbou a statickými poruchami. – Nevíme přesně, jak rozsáhlé opravy tohoto kostela po roce 1681 realizoval P. Johann Ignatz Spiller – farář v Liptani a Vysoké, však kostel i nadále zůstával v očích svých uživatelů stavbou ze starých časů vyžadující časté opravy.ZA v Opavě, pobočka Olomouc, fond Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 1941, sign. Ba 888, 4.389

K radikálnímu řešení se odhodlal P. Franz Joseph Schwäbischer – farář v Liptáni a Vysoké až roku 1725, kdy požádal o biskupskou konzistoř o souhlas s novostavbou kostela na níž zesnulý osadník Johann Merfort, odkázal 1.000 zlatých.ZA v Opavě, pobočka Olomouc, fond ACO, kart. 4731, sign. G-1, č.j. 24/1725. – Stav stávajícího kostela přitom vylíčil v chmurných barvách: "temný svatostánek hrozící zřícením, prkenný strop v lodi propadlý a i po opravách při bohoslužbách děravou střechou prší na kněze sloužícího u oltáře, a kdyby přišla vichřice, stavba jistě nevydrží."

Na místě původního dřevěného kostela byla zahájena v roce 1730 stavba nového zděného kostela (vytvořením projektu a následně provědením stavby byl pověřen Felix Anton Hammerschmied), který do západního průčelí integroval starší renesanční věž, a uzavřela ji dne 25. ledna 1733 benedikce vykonaná P. Josephem Pfaffenzellerem – děkanem v Osoblaze na základě konzistorního souhlasu ze dne 9. prosince 1732.ZA v Opavě, pobočka Olomouc, fond ACO, kart. 4731, sign. G-1, č.j. 24/1733.

V roce 1900 byla stará kostelní věž zbourána pro špatný stav a v roce 1902 postavena nová s novou střechou.

Kolem kostela je zděná ohradní zeď z 19. století s kaplemi křížové cesty.

V roce 2015 byla zahájená oprava střechy kostela. Opravy střechy a krovu probíhaly v roce 2016, náklady činily cca 150 500 Kč, provedení prací zabezpečila firma H&B delta s. r. o. Vsetín.

Kostel svatého Šebestiána patří Římskokatolické farnosti Třemešná, Děkanát Krnov.

Popis vlevo|náhled Jednolodní podélná zděná barokní stavba. Osově přistavěna k průčelí hranolová věž.

Zvony Pro kostel sv. Šebestiána byly zhotoveny tři zvony. Na zvonech byly reliéfy svatých. Na největším zvonu z roku 1780, který měl průměr 110 cm a vážil 674 kg, . byl na koruně nápis: IGNÁC HILZER, VRCHNÍ DVORNÍ ZVONAŘ, VÍDEŇSKÉ NOVÉ MĚSTO. Uprostřed bylo gravirování z lučních květin a na opačné straně reliéf svatých Panny Marie a Jana Křtitele. Pod obrazem byl nápis: JOSEF KLEMENT-FARÁŘ, EMANUEL SOBALÍK-KOOPERÁTOR, ALBERT GROSS-STAROSTA A RYCHTÁŘ, FRANTIŠEK SCHWANKE, FRANTIŠEK HEINRICH a JOSEF GOEDEL RADNÍ OBCE TŘEMEŠNÍ 1870. Na druhém zvonu byl reliéf sv. Pavla a sv. Jana. Třetí nesl reliéf sv. Šebestiána, byl nejmenší o průměru  61 cm, vážil 163 kg a byl ulit olomouckým zvonařem Obletterem. Na koruně nesl nápis: FUSA ME VALERIUS OBLLETER OLOMUCI 1780. Na krku zvonu byl nápis: O, VY SVATÍ TRPITELÉ A PATRONI, ORODUJTE ZA MÁS I V POSLEDNÍ HODINĚ SMRTI, AMEN. Zvony byly rekvírovány v době první světové války. Zvon v sanktusníku (1784 až 1917) vážil 89 liber.

Zvon z roku 1773 ulitý olomouckým zvonařem Valeriusem Obletterem má průměr 56 cm. Byl přenesen z kostela Pozdvižení svatého Kříže z Moravského Berouna (část Hausberg). Zvon nese nápis na krku: DIESE / GLOCKEN HAT / GEGOSSEN / VALERIUS / OBLETTER / IN OLMITZ / ANNO, na čepci: ECCE CRUCEM DOMINI O H: FL: B:F: VNS. Na věnci: SVB EXIM: D: PETRO: NEVGEBEVR PAROCH ORTS VORT S: HH: IOHA: GEOR: WENZL BVRG: M: FRIDER: BAYER STADTRICHTER/ ZUR EHE GOTTES HAT FLOR: LICHTBLAV FREIHIFFER DESSEN EHWIB: ANNA ELISABETHA VND IHR SOHN FERDI: DIESE GLOCKEN MACHEN LASSEN A 1773.NĚMČÍKOVÁ, Pavlína, Epigrafické památky Osoblažska a Krnovska, 2006 [cit.2017-03.01] Dostupné online

Duchovní správci

faráři a administrátoři

... kooperátoři ...

Rodáci

P. Alexandr Hein († 14. dubna 1830 Třemešná čp. 116 ve věku 86 let), osobní děkan a zátorský farář P. Franz Jilke (* 29. října 1838 Třemešná čp. 189 † 1. listopadu 1923), ord. 1864, syn domkáře Petra Jilkeho (Jelkeho) a Josephy rozené Girlicha P. Johann Bradel (* 24. května 1851 Třemešná čp. 119), ord. 1878, syn domkáře a krejčího Johanna Bradela a Josephy rozené Diringer

Zajímavosti Podle určitých zpráv se v kostele sv. Šebestiána v Třemešné nacházejí ostatky sv. Benedikta z Nursie.

Odkazy Poznámky

Reference

Externí odkazy

abecední seznam farností

Šebestiána Třemešná Šebestiána (Třemešná) Třemešná Šebestiána Třemešná Kategorie:Kulturní památky v okrese Bruntál Kategorie:Třemešná Kategorie:Postaveno v Česku 1733