Heřmaň () je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží zhruba sedm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic. Žije zde obyvatel.

Historie Předchůdce vsi býval dvůr Lhotka (), zmiňovaný již k roku 1400. Na sklonku feudalismu dvůr spadal pod komařické panství, jehož majitelem byl cisterciácký klášter Vyšší Brod. Ves zanikla někdy v 16. století a na jejím místě byl vystavěn stejnojmenný dvůr, který 1633 vyhořel.

Rozparcelováním dvora podle Raabovy reformy v roce 1787 byla založena vesnice o 21 domech, nazvaná Hermannsdorf, po tehdejším vyšebrodském opatu Hermannu Kurzovi (třebaže vrchnost dala nové vsi německé jméno, obyvatelstvo bylo národnostně české). Tato nově vzniklá ves měla napjaté vztahy s okolními vesnicemi, dokonce jeden doudlebský sedlák chtěl zamezit Heřmaňským průjezd přes své pozemky.

V letech 1955 až 1958 sepsal heřmaňský aktivista a poštovní ředitel Josef Krátký kroniku obcí Heřmaň a Vidov, která je dnes uložena na obecním úřadě.

Obyvatelstvo

Obecní správa Po zrušení poddanství tvořila Heřmaň od roku 1850 až do 31. prosince 1956 součást obce Plav. Mezi 1. lednem 1957 a 13. červnem 1964 se ves nakrátko stala samostatnou obcí, 12. června 1960 k ní byla připojena Borovnice. 14. června 1964 byla začleněna pod obec Nedabyle. Status obce Heřmaň znovu nabyla 24. listopadu 1990.

Okolí náhled|vlevo|upright|Křížek s datem 1866

Jižně od obce, na kraji lesa, vybudoval v roce 1921 rodák Josef Krátký se spoluobčany pamětní pomník-mohylu, na počest vyhlášení samostatné Československé republiky a k uctění spoluobčanů padlých v první světové válce. Tento pomník je vzpomínkou na hrdiny narozené v této obci a zároveň připomínkou strastí, které válečná vřava dokáže způsobit. Na čtyřech žulových deskách pod vrcholovým jehlanem jsou vytesána jména: Masaryk, Žižka, Hus, Komenský. Desky, i se jménem prvního československého prezidenta, přetrvaly na svém místě i v letech 1948 až 1989. Při cestě ze vsi k mohyle jsou u čp. 4 boží muka. Dále dolů, podél lesa, se strmou pěšinou lze dostat do údolí Zborovského potoka a dál po jeho toku až na soutok s řekou Malší. Zde, mimo pohledu na kostelík v Doudlebech, se naskýtá i koupání. Jinou upomínkou na zašlé časy je další žulový křížek ve vsi, datovaný rokem 1866. Nepodařilo se zjistit, k jaké události se váže.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese České Budějovice Kategorie:Obce v okrese České Budějovice Kategorie:DSMaO regionu Pomalší Kategorie:Sídla v Novohradském podhůří Kategorie:Sídla Doudlebska