Parukářka je bývalá viniční a hospodářská usedlost v Praze 3-Žižkově. Stála mezi ulicemi Jeseniova a V Kapslovně ve východní části vrchu svatého Kříže.Císařské povinné otisky map stabilního katastru. 1841, Vinohrady - dříve Weinberge (Winice), CPO evid. č. 3498–1, mapový list č. III. Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy. Dostupné online. Po usedlosti je pojmenována část parku na vrchu svatého Kříže a také protiatomový kryt v jeho podzemí.

Historie Vinice zde byla vysazena v 15. století a nesla název Hejtmánka. Od roku 1804 v její usedlosti sídlila výrobna paruk provozovatele Jana Hrabánka. Zahrady usedlosti byly na západní straně ohraničeny vysokou zdí, která je oddělovala od sousedního vrchu svatého Kříže. Zeď se táhla od severu k jihu středem kopce. Roku 1825 usedlost vlastnil Leopold Tietz. V té době zde v severozápadním cípu zahrady o velikosti 6 strychů stálo obytné stavení na obdélném půdorysu, ke kterému přiléhaly stáje.František Holec, Miloslav Mikota: Žižkovská kapslovna. In: Pražský sborník vlastivědný. Praha: Orbis, 1962-1963. S. 40 - 53.

Kapslovna náhled|kancelářská budova bývalé kapslovny Roku 1825 obchodník Pierre Daniel Louis Sellier (1790-1870) a chemik Nicolaus Bellot (1797-1880) koupili od Tietze usedlost s pozemky za 2600 zlatých a založili továrnu na střelné zápalky a náboje Sellier & Bellot. V ní vyráběli roznětky do palných zbraní, takzvané kapsle.Město Praha. Odbor památkové péče: Žižkov. Fotografie. [cit. 2017-04-24] Dostupné z WWW. Zpočátku se jednalo o zápalky pro lovecké náboje, později o zápalky pro náboje pěchotní a dělostřelecké.

Louis Sellier zemřel roku 1870 a jeho podíl dědicové spolu s Jeanem Bellotem prodali roku 1872 pražskému podnikateli Martinu Hálovi, který firmu převedl na akciovou společnost.Petr Vykoukal: Sellier & Bellot aneb dva Francouzi v kapslovně. In: Peníze.cz. 26.07.2006. [cit. 2017-04-15]. Dostupné z WWW.

V 70. letech zde vystavěla stavební firma c. k. dvorního stavitele a architekta Alfonse Wertmüllera těžké betonové bezpečnostní skladiště a řadu dalších staveb, z bezpečnostních důvodů od sebe oddělených vysokými náspy.

Roku 1913 byla postavena hlavní výrobní budova ve stylu geometrizující moderny a roku 1917 architektonicky nejcennější stavba areálu – úřední budova čp. 2767, která vznikla podle plánů žižkovského stavebního podnikatele Zdeňka Friče. Betonová konstrukce této budovy je kombinovaná s režným zdivem a její první podlaží oboustranně osvětlují rozměrná ateliérová okna.BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické. 2007. Kapitola: 5. Karlín, Žižkov. S. 120, č. 151.

Ládování kapslí bylo nebezpečné. V ládovnách zapuštěných do bunkrů a od sebe oddělených silnou zdí pracoval vždy jen jeden člověk, a to pouze za denního světla. Nasypával lžičkou do zapalovadel bílý střelný prach a nesměly se mu při tom potit ruce. Roku 1832 utrpěl sám Bellot úraz a oslepl, když se mu při výbuchu roztříštily brýle a poranily oči.

V letech 1935-1936 firma z bezpečnostních důvodů přesídlila do Vlašimi, protože okolí továrny bylo v té době již zastavěno obytnými domy. Roku 1945 byla znárodněna a později začleněna pod brněnskou zbrojovku.Sellier a Bellot: Historie. sellier-bellot.cz [cit. 2017-04-24] Dostupné z WWW .

Po roce 1936 Po přestěhování výrobny do Vlašimi zůstalo na Žižkově pouze Generální ředitelství firmy. Během 2. světové války zde nacisté pokračovali ve výrobě střeliva, po skončení války byl areál znárodněn. V továrně nějaký čas sídlila opravna a montovna motocyklů OGAR a JAWA, později se v ní opravovaly také automobily, převážně Wartburgy. Poté ji získala Mototechna, která zde měla sklady. Stavby ale nebyly udržovány a chátraly.Praha 3 křížem krážem. Vyd. 1. Praha: Milpo media, 2008. 175 s. Knihy o Praze; sv. 46. . S. 156 – 157.

Po roce 1989 Dům čp. 39 byl zrenovován a je v něm provozována restaurace V Kapslovně. V bývalé administrativní a dílenské budově sídlí vysoká škola. V jižní části původní zahrady se nachází Klub biatlonu a střelnice Kapslovna. Pozemky při Jeseniově ulici byly zastavěny rezidenčními obytnými domy.

Kromě administrativní a dílenské budovy se dochoval ještě komín, dvě přízemní budovy při bývalém vstupu do továrny a částečně zdivo hlavní tovární budovy, které posloužilo při přestavbě na obytný dům.Beran, Lukáš a Valchářová, Vladislava. Industriál Prahy 3: průmyslová architektura a technické stavby: průvodce. V Praze: České vysoké učení technické, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, ©2009. 47 s. . S. 18 - 21.

Odkazy

Reference

Literatura DVOŘÁK, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. . S. 82 – 83. LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. . S. 217 – 219. MVDr. Bronislava Svejkovská: Z historie Žižkova. In: Žižkovské listy. Časopis Klubu přátel Žižkova. XVII. ročník, č. 56. Kapitola 6: Nejstarší a nejznámější usedlosti. S. 12–15. Dostupné online.

Související články Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

Archivní mapy (Královské Vinohrady) na webu ČÚZK [cit. 2022-11-15] Město Praha. Odbor památkové péče: Žižkov. Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.40. Městská knihovna v Praze. Kauza3: Vzpomínky na Olšanské náměstí. Nezávislý časopis pro Prahu. Michal Vronský, 5. 12. 2014. Žižkovské listy: Komín v Kapslovně. redakce, 15. 4. 2014. KODA – Komínová databáze: LT C 40/Ub Kapslovna Parukářka, Pod Parukářkou, Praha 3 - Žižkov. koman, 12. 2. 2009. lenkaseli, 18. 8. 2015. [cit. 2017-04-26] Město Praha: Místa významných událostí. Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. Praha, 2007

Kategorie:Usedlosti na Žižkově Kategorie:Průmyslové stavby na Žižkově