náhled|Pamětní deska na průčelí rodinného domu v Brně Josef Kudela (27. května 1886 Horní Lhota – 23. března 1942 Auschwitz) byl legionářský spisovatel a pedagog.

Život

Mládí Josef Kudela se narodil v Horní Lhotě (dnes okres Ostrava-město) rodině šafáře Františka Kudely a jeho manželky Františky, rozené Žebrákové.Matrika narozených Čavisov, Horní Lhota, 1868–1900, snímek 39 Po maturitě se odstěhoval do Prahy, kde vystudoval klasickou filologii. Před válkou byl činný v realistické straně a navštěvoval přednášky Tomáše Garrigua Masaryka na universitě. Po absolvování univerzity se vrátil do rodného kraje, kde učil na gymnáziích v Moravské Ostravě, Přerově, Orlové, Kyjově a Strážnici.Encyklopedie města Brna: Kudela Josef

Činnost v československých legiích V průběhu první světové války narukoval do rakousko-uherské armády a 23. září 1915 byl na ruské frontě u Lucka zajat. Ještě před tím, než se doslechl o československém odboji a dobrovolnických jednotkách, začal v zajateckém táboře agitovat ve prospěch české nezávislosti, jak o tom sám napsal: „Měl jsem tam přednášku o historickém vývoji českého národa. … Výklad měl dvě hlavní vůdčí myšlenky; jedna byla založena na slovech Palackého, že smysl našich dějin je v boji s němectvím a že tedy i v této válce docela ve shodě s celým svým dějinným vývojem postavil se národ svým smýšlením na stranu nepřátel Německa, druhá pak ukazovala, že náš národ ve světových srážkách pokroku a reakce stál vždy na straně pokroku, tak tomu bylo za válek husitských, tak tomu bylo za války třicetileté.“ KUDELA, Josef. V počátcích revoluce. Praha: Šolc a Šimáček, 1923, 213 s. Matice lidu: LI, 3. str. 137–138 8. června 1916 podal přihlášku do československého vojska, kam byl přijat v hodnosti podporučíka.

Ještě v roce 1916 se výrazně angažoval po boku J. Patejdla proti aktivitám J. Düricha v Rusku ve jménu jednoty odboje pod Masarykovým vedením. Poté pracoval v redakci deníku Čechoslovan v Kyjevě. Již v této době byl znám zapisováním záznamů ze schůzí, kterých se zúčastnil, do objemného sešitu, které si pořizoval pro budoucí použití a který byl marně hledán po jeho smrti.

Participoval na zřízení Masarykovi podřízené Odbočky Čs. Národní rady v Rusku (OČSNR), do které byl zvolen do výboru pro propagační činnost 4. srpna 1918 a poté působil jako šéfredaktor Československého deníku v letech 1918 až 1920 a stal se náčelníkem Informačně osvětového odboru legií. HEJL, Alexander. Legionářská literatura autorů bojujících v Rusku. In: Legie a Múzy. K historii československých zahraničních vojsk v letech 1914–1920 / Praha : Památník národního písemnictví 40, (2008,) s. 157–191. Prakticky tak řídil veškerý tisk na Sibiři a s trochou nadsázky ho lze označit za hlavního ideologa legionářů v Rusku. Pod pole působnosti tohoto orgánu spadaly také aktivity jako stavění pomníků po délce Sibiře, mobilní tiskárna, symfonický orchestr s dirigentem R. Karlem a divadelní oddělení, kde například začínal český herec Zdeněk Štěpánek. Tento odbor měl také ještě na půdě Ruska například svou vlastní dílnu, která navrhovala a realizovala pomníky padlým legionářům po celé délce Sibiřské magistrály. Již na Sibiři je hlavní náplní ideologického oddělení vojska starost o politiku paměti. V prvé řadě shromažďovalo historicko-archivní oddělení dokumenty, rozkazy, autentické kusy časopisů a podobně a shromáždili úctyhodný počet kartonů, které se později staly základem archiválií Památníku Odboje a jejího nástupce, dnešního Vojenského historického ústavu.

Meziválečné období Po návratu působil jako učitel na gymnáziu v Brně, v roce 1937 se stal jeho ředitelem. Byl mimo jiné také svobodným zednářem a sokolem a v neposlední řadě členem dozorčí rady Legiobanky.

Období německé okupace náhled|Stolperstein Josefa Kudely v Brně V době německé okupace se zapojil do odbojové skupiny Obrana národa (ON). Byl zatčen 30. září 1941 a vězněn v Brně. 5. března 1942 byl převezen do koncentračního tábora Osvětim, kde jeho život skončil už 23. března téhož roku.

Spisovatelská činnost Současně s pedagogickou činností se věnoval rozsáhlým literárním aktivitám a svá díla publikoval. Databáze Národní knihovny ČR uvádí přes 100 publikací (některé jsou uvedeny opakovaně) jejichž byl autorem nebo na jejichž vydání se aktivně podílel.Databáze NK ČR: autor Kudela Josef

Rozsáhlá aktivita a spojení historické práce s osvětovými cíli byly na něm oceňovány, neboť „vykonal nesmírné dílo pro uvědomění našeho lidu a pro šíření legionářské myšlenky mezi ním. To byla ta drobná práce, kterou po inteligenci žádal Masaryk, a kterou Kudela, jeho oddaný žák, plnil co nejsvědomitěji.“ Památce Dr. Josefa Kudely, květen 1946. Brno: Státní gymnasium Dr. Josefa Kudely v Brně, 1946. Str. 26

Založil a vedl nakladatelské družstvo Moravský Legionář, které bylo součástí struktur Československé obce legionářské . Kudela „tematicky neusiloval podle Masarykova požadavku drobné práce o jednorázové celkové zpracování historie odboje, nýbrž zkoumal základní prvky podle odborného zájmu i z vnějších podnětů, jimiž byly výročí a oslavy, tvořící součást státního života mladé republiky.“ KUDELA, Ivan. PhDr. Josef Kudela (1886–1942) a první československý odboj. In: Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav, roč. 52, č. 1 , (2003), s. 156–173 ISSN, 0018-2583 Str. 169

Kudela psal o událostech, na kterých participoval, měl o nich poznámky a jeho dílo je rozloženo do období 20 let. Některé Kudelovy práce jsou chápány jako příspěvky k historiografii odboje a bývá obecně oceňován pro faktografickou spolehlivost. Věnoval pozornost křivdám, kterých se na bývalých legionářích dopouštěla státní byrokracie.

Dílo Rozval armády (1921) – deník plukovníka Vacetise, z ruštiny přeložil, úvodní poznámky a doslov Přehled vývoje čsl. revolučního hnutí na Rusi do odchodu čsl. armádního sboru z Ukrajiny (1923) – šestá přednáška cyklu Československá Revoluce, proslovena 29. března 1923 V počátcích revoluce (1923) – vzpomínky a vypravování V řadách České družiny a Československé brigády (1925) – příhody a zkušenosti starodružiníkovy Washingtonská deklarace (1925) Dva měsíce v Řecku (1926) Rok 1917 v dějinách odboje (1927) Rok 1918 v dějinách odboje, Část I. (1928) – leden–červen Rok 1918 v dějinách odboje, Část II. (1928) – červenec–prosinec Deník plukovníka Švece (1929) – k tisku připravil Josef Kudela Masaryk, vychovatel legií (1934) – přednáška k 84. narozeninám presidenta T. G. Masaryka

Odkazy Reference

Literatura Památce Dr. Josefa Kudely, květen 1946. Brno: Státní gymnasium Dr. Josefa Kudely v Brně, 1946, 96 s. KUDELA, Ivan. PhDr. Josef Kudela (1886–1942) a první československý odboj. In: Historie a vojenství: Časopis Vojenského historického ústavu. Praha: Vojenský historický ústav, roč. 52, č. 1 , (2003), s. 156–173 ISSN, 0018-2583 Str. 169

Související články Česká literatura v letech 1900–1945 Československé legie

Externí odkazy

Paměť odvahy Online knihovna se zpřístupněnými díly Josefa Kudely

Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Členové České strany pokrokové Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Narození v roce 1894 Kategorie:Narození 27. května Kategorie:Narození v Horní Lhotě (okres Ostrava-město) Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 23. března Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Osvětim Kategorie:Muži