Čelčice

Čelčice jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Je to středně velká ves, ležící přibližně jedenáct kilometrů severozápadním směrem od Kojetína a asi devět kilometrů jihovýchodně od Prostějova. Žije zde obyvatel.

Název Název Čelčice vznikl jako pojmenování vesnice lidí Čelkových, původně se k roku 1342 objevuje termín de Czelczycz, v roce 1349 in Czelcizicz. V průběhu let se název měnil a vyvíjel – Celcicz, Celcizicz, Czyelczic, Czelczicze, Czelczicz, Czelcžycz, Cželcžicž, Cželczitz, Cželtschitz, Czelczitz, Czeltschitz, Čelčitz, Čelčice. Během německé okupace se užíval název Tscheltschitz.

Historie Obec byla v minulosti rozdělena mezi vrchnost církevní i světskou, mnohdy mívala více majitelů. Již roku 1160 zde náležela dvě popluží premonstrátům z kláštera Hradisko u Olomouce, roku 1342 je uveden jako vlastník části vsi Racek z Čelčic a po něm další příbuzní stejného predikátu.

Mimo tento rod část obce vlastnili roku 1373 vladykové z Rymic, roku 1406 vladykové z Rakousek u Prostějova, především pak Čertorejští z Čertorej, kdy je roku 1381 na vsi zmiňován Filip z Nenakonic a Čertorej. Jeho synové Skoch a Petr vedli s místními vladyky z Čelčic letitý spor. Synové Petra z Čertorejského z Čertorej pak roku 1447 koupili v Čelčicích dvůr, který zůstal majetkem rodu do roku 1490, kdy své statky i s dvorem Čertorejští, již majoritní držitelé panství, odprodali Ctiboru Tovačovskému z Cimburka. Od tohoto data byly Čelčice součástí tovačovského panství a sdílelo jeho osudy.

Místopis V minulosti byla náves obstavěna selskými grunty do tvaru podkovy obrácené k východu, otevřená pouze na západní straně a obstavěna chalupami nacházejícími se po obou okrajích vsi. Tato orientace návsi poněkud komplikovala přístupnost směrem od východu, tedy od Tovačova.

V roce 1754 se v obecním katastru vyskytovaly polní trati Jahelník, Podlučí, Od rybníka, K rybníku, Klín, Ostrovy, Od Skalky, Dlouhá, Od boudy, Slač, K loukám, Plachetka, Obecnice, Za humny, Člup, Bezděkov, Padělky, Karabina, Okroužek a Hrubé díly.

Vesnice si udržovala tradiční vazby na sousední obec Klenovice na Hané, kde se nacházela fara, škola a pošta. Příležitostné bohoslužby se konaly v místní barokní kapli sv. Floriána. Přestože v minulosti patřila obec k politické správě Přerova a do soudního okresu Kojetín, obchodní styk fungoval díky výhodnějšímu dopravnímu spojení spíše s nedalekým Prostějovem.

V obci vzniklo v 19. a 20. století několik spolků. Čtenářský roku 1870, tělovýchovné organizace Orel (roku 1921) a Sokol (roku 1924), spolek domkařů (roku 1921) a sbor dobrovolných hasičů založený roku 1908. Roku 1887 obec vystavěla budovu pro obecnou školu.

Přírodní poměry Na severozápadní straně sousedí Čelčice s Čehovicemi, na západě se Skalkou, na jihu s Pivínem, na jihovýchodní straně s Klenovicemi na Hané a na severovýchodě s Ivaní. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 209 metrů na svahu posledního výběžku Drahanské vrchoviny, který se mírně svažuje k severovýchodu a přechází v rovinnou krajinu při řece Valové a Moravě.

Jižní částí obce protéká potok Okenná, který pramení jihovýchodně od Pivína a ústí do řeky Valové. Jeho součástí je vodní nádrž Čelčice, která se nachází jihovýchodně od obce. Tu nechala obec vybudovat v roce 2015 kvůli nedostatku vody v suchých obdobích. Stojí na místě bývalých mokřad a je i přirozenou bariérou proti povodním. Pojme 60 tisíc kubíků vody, rozprostírá se na ploše 4,6 hektaru a je zde osázeno kolem 4600 rostlinných druhů dřevin.

Obyvatelstvo Struktura Podle Statistického lexikonu obcí z roku 2005, odrážející výsledky sčítaní lidu v roce 2001, v obci stálo 175 domů (153 trvale obydlené), ve kterých žilo 558 obyvatel. V současné době není v obci škola, fara, pošta ani zdravotní středisko. Je zde vybudován veřejný vodovod, rozvod plynu a dešťová kanalizace.

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 29. května 2007.

Dopravní infrastruktura Obcí prochází silnice druhé třídy II/367 z Prostějova do Kojetína a nachází se zde také vlaková stanice Čelčice na elektrizované železniční trati Nezamyslice–Olomouc, které měly velký význam pro místní hospodářský rozvoj.

Obcí je taktéž vedena místní cyklotrasa IV. třídy 5250 z Prostějova do Skalky.

Pamětihodnosti

Kaple svatého Floriána na návsi Kaplička svatého Jana Nepomuckého za nádražím v polích Kříž u polní kaple

Rodáci František Dohnal (31. 7. 1876 Čelčice – 28. 7. 1956 Prostějov),Biografický slovník českých zemí 13. Praha 2010, s. 273 římskokatolický kněz vysvěcen 1900, básník, esejista, literární kritik, překladatel, zakladatel a jeden z nejaktivnějších členů a místopředseda olomoucké DLÚ, jež sdružovala v letech 1913-1948 katolické spisovatele.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Klenovice na Hané

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Svazek obcí Prostějov - venkov Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Haná