U2 je irská rocková skupina založená roku 1976. Jejími členy jsou: Bono (vlastním jménem Paul David Hewson) – vokály, kytara, the Edge (vlastním jménem David Howell Evans) – kytara, občas klávesy, vokály, doprovodné vokály, Adam Clayton – baskytara a Larry Mullen, Jr. – bicí a perkuse. Hudební styl U2 má kořeny v post-punku, postupně se vyvinul dále, ale zachoval hymnickou kvalitu postavenou na Bonových expresivních vokálech a na efektech kytarových textur kytaristy Edge. Jejich texty, často zdobené duchovními obrazy, se zaměřují na osobní a sociopolitická témata. Populární se také stala jejich živá vystoupení a skupina také během kariéry uspořádala několik ambiciózních a propracovaných tour.
Kapela patří mezi nejprodávanější rockové skupiny na světě. Za více než čtyři desítky let existence vydali 14 studiových alb a odhadem prodali 150-170 milionů hudebních nosičů. Získali 22 cen Grammy – více než kterákoli jiná skupina a v roce 2005 byli uvedeni do Rock and Roll Hall of Fame v prvním roce jejich způsobilosti. Časopis Rolling Stone umístil skupinu U2 ve své žebříčku 100 největších umělců všech dob na 22. pozici. Po celou dobu své kariéry se skupina jako celek nebo členové jako jednotlivci účastní kampaní v oblasti lidských práv a sociální spravedlnosti, včetně Amnesty International, Jubilee 2000, ONE/DATA, Red Product, War Child a Music Rising.
Historie Členové kapelu zformovali jako teenageři, když chodili na Mount Temple Comprehensive School. Během čtyř let podepsali smlouvu s Island Records a vydali debutové album Boy (1980). Následná práce, jako jejich první album, které ve Spojeném království dosáhlo první příčky, War (1983) a singly "Sunday Bloody Sunday" a "Pride (In the Name of Love)", pomohly vytvořit pověst U2 jako politicky a společensky uvědomělé skupiny. V polovině 80. let se stali světově známí svým živým vystupováním, zdůrazněným na Live Aid v roce 1985. Páté album skupiny, The Joshua Tree (1987), z nich udělalo mezinárodní hvězdy a bylo jejich největším úspěchem, komerčním i ceněným kritikou. V hudebních žebříčcích po celém světě dosahovalo předních příček a pocházejí z něj jejich jediné singly, které k dnešnímu dni v USA dosáhly první příčky: "With or Without You" a "Still Haven't Found What I'm Looking For".
Začátky (1976–1980) Vznik skupiny inicioval tehdy čtrnáctiletý Larry Mullen Jr., který v roce 1976 vyvěsil na nástěnku gymnázia Mount Temple (anglicky Mount Temple Comprehensive School) v irském Dublinu výzvu k založení kapely. Uvedl informaci, že si koupil bicí a shání někoho s kytarou. První setkání, konkurs, proběhlo v kuchyni u Mullenů a kromě Larryho se jej zúčastnili bratři Dave a Dick Evansovi, Adam Clayton, Paul Hewson, Peter Martin a Ivan McCormick. Poslední dva jmenovaní se pak nedostavili na žádné další zkoušky. Zbývají hudebníci vytvořil skupinu, pojmenovanou Feedback (Zpětná vazba), podle The Edge to bylo to jediné, co tehdy bylo z jejich produkce slyšet.
Členové skupiny na začátku nebyli spokojeni s kvalitou zpěvu a hrou na kytaru Paula Hewsona, přemýšleli, že ho nahradí někým jiným, ovšem na prvním koncertu se Hewson projevil jako showman. To rozhodlo, že jej v kapele nechají. Ke konci roku 1976 skupina vyhrála školní talentovou soutěž se svou verzí písně Show Me The Way (původně od Petera Framptona).
Po 18 měsících zkoušení si kapela změnila jméno na The Hype (zhruba očekávání, poprask, nadměrná reklamní masáž, ale také narkoman) a začala vystupovat v klubech. Hrála cover verze písní od Sex Pistols a Clash. 17. března 1978 (irský svátek sv. Patrika) se zúčastnili soutěže v Limericku, kterou vyhráli a získali odměnu 500 irských liber a možnost vytvořit demo nahrávku ve studiu CBS Records.
Na radu dublinského punk rockového guru Steva Averilla si kapela změnila název na U2. Název byl vybrán proto, že vyvolával zajímavé konotace ke skutečným věcem: letadlo Lockheed U-2, nebo ponorka U2, aféra za studené války, číslo linky metra v Berlíně, ale přitom nenaznačoval nic konkrétního.Podle některých interpretací se jedná o úmyslnou slovní hříčku – U2 se anglicky čte stejně jako you too, ty také, což má prý poukazovat na sepětí kapely s publikem, ale v rozhovoru s Larrym Kingem takové vysvětlení Bono výslovně odmítl s tím, že o tom nikdy doopravdy nepřemýšlel jako o „you too“. alt=Bono Vox v roce 1983|náhled|Bono Vox v roce 1983 V březnu 1978 z kapely odešel Dick Evans. Od té doby hraje skupina ve stejném složení. V květnu 1978 se manažerem kapely stal Paul McGuiness. alt=Bono v roce 2011 při světové tour|náhled|Bono v roce 2011 při světové tour V září 1979 U2 vydali své první EP nazvané U2-3, které obsahovalo tři písně a dostalo se na první místo irské hitparády. V prosinci U2 uspořádali několik koncertů v Londýně, ale bez většího zájmu kritiků a publika.
Boy a October (1980–1981) náhled|Bono a the Edge během "Boy Tour" v květnu 1981 V březnu roku 1980 se skupina rozhodla, že už má dostatek materiálu na celé album, které ovšem CBS Records odmítla, takže U2 podepsali smlouvu s firmou Island Records a v říjnu pak vydali album Boy (Chlapec). Album se setkalo s příznivým ohlasem kritiků a jako debut je hodnoceno výrazně kladně. Následovalo menší turné po Velké Británii, ale také první turné mimo ni – po východním pobřeží USA a po několika evropských městech. Turné bylo úspěšné a kritici skupinu označovali jako skutečně nadějnou.
I přes krádež Bonovy aktovky s veškerými texty 12 týdnů před začátkem nahrávání vydali U2 v říjnu 1981 druhé album, nazvané October (Říjen). V textech písní na tomto albu se už zcela nepokrytě projevila náboženská víra členů kapely (např. v písních Gloria či With a Shout) – Bono, The Edge i Larry byli oddanými křesťany a nijak to neskrývali. V té době se také stali členy dublinské náboženské skupiny Shalom, přičemž zvažovali rozchod U2, neboť si nebyli jisti, zda mohou pokračovat jako rocková skupina, aniž by to ohrožovalo jejich náboženské cítění. Tato nejistota se projevila i na albu, které nebylo tak úspěšné, jak se od U2 čekalo.
War, a Under a Blood Red Sky (1983) náhled|U2 vystupují na US Festivale v květnu 1983 Částečný neúspěch alba October byl zcela zapomenut, když v roce 1983 U2 vydali další album, War (Válka). Z alba pochází jedna z nejznámějších písní U2, Sunday Bloody Sunday (Neděle, Krvavá neděle). Tato píseň je reakcí na severoirské spory, její název odkazuje na masakr tzv. Krvavé neděle z 30. ledna 1972, při kterém bylo ve městě Derry britskými vojáky zabito 13 neozbrojených účastníků protestního pochodu (a zraněno mnoho dalších). V písni se kromě odkazů na tuto událost („I can't believe the news today“, „nemohu uvěřit dnešním zprávám“) objevují citace z Bible („mother's children; brothers, sisters torn apart“, „syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni“, Mt 10,35; „we eat and drink while tomorrow they die“, „jezme a pijme, neboť zítra zemřeme“, 1K 15,32) a píseň končí výzvou křesťanům, aby spolu přestali bojovat a přijali Ježíšovo vítězství. Někteří píseň pochopili jako podporu irského boje a Prozatímní IRA, Bono takový výklad striktně odmítl tím, že na koncertech píseň uváděl slovy: „Tohle není rebelská píseň, tohle je Sunday Bloody Sunday“ a při písni mával bílým praporem.
Z alba pochází také píseň New Year's Day (Nový rok), inspirovaná polským hnutím Solidarita. Tato píseň byla vydána jako první singl alba a byla prvním mezinárodním hitem skupiny – v Británii dosáhla na desátou příčku žebříčku a hudební televize MTV ji velice často zařazovala do vysílání, což pro U2 znamenalo výraznou propagaci u amerického publika.
Následující turné obsahovalo množství vyprodaných koncertů v Evropě a USA, z turné byla vydána živá nahrávka a filmový záznam koncertu v Red Rocks pod názvem Under a Blood Red Sky (Pod krvavě rudou oblohou). Díky těmto úspěchům kapela uzavřela s nahrávací společností novou výhodnější smlouvu.
The Unforgettable Fire (1984) náhled|U2 v Sydney v září 1984 během the Unforgettable Fire Tour Čtvrté studiové album produkovali Brian Eno a Daniel Lanois (do té doby byl producentem Steve Lillywhite), vyšlo v roce 1984 pod názvem The Unforgettable Fire (Nezapomenutelný oheň; jednalo se o název výstavy obrazů vytvořených lidmi, kteří přežili atomové výbuchy v Hirošimě a Nagasaki). V textech písní se objevují politické motivy – píseň Pride (In the Name of Love) (Hrdost (Ve jménu lásky)) je vzpomínkou na aktivistu za lidská práva Martina Luthera Kinga, stejně jako jmenovitě věnovaná píseň MLK. Píseň Bad (Špatný) pojednává o závislosti na heroinu; v tehdejší době se v Dublinu výrazně rozmáhaly problémy s drogami.
Wide Awake in America a Live Aid (1985) Na přelomu roku vydali U2 krátké (čtyř písňové) album Wide Awake in America, po kterém následovalo velice úspěšné turné. Ačkoli osmdesátá léta byla teprve v polovině, hudební časopis Rolling Stone je označil za „kapelu osmdesátých let“ a tvrdil, že „pro rostoucí počet fanoušků rock&rollu se U2 stává nejvýznamnější skupinou, možná tou jedinou, která má význam.“
S takto rostoucí popularitou se U2 pomalu propracovávali do kategorie „stadiónových kapel“; příležitost, jak to dokázat, se naskytla při gigantické humanitární akci Live Aid – v roce 1985 propukl v Etiopii hladomor a v červenci roku 1985 uspořádali Bob Geldof a Midge Ure pro podporu boje s hladomorem koncert, který se současně konal v londýnském Wembley a filadelfském JFK Stadium (a několik menších koncertů na dalších místech), přičemž koncerty byly spojeny satelitní spojením a koncert byl živě vysílán v televizi. Odhaduje se, že koncert sledovalo asi 1,5 miliardy lidí ze sto zemí světa. U2 se koncertu měli zúčastnit, ovšem zdaleka se nečekalo, že budou hlavní hvězdou; předvedená 13minutová verze písně Bad, v průběhu které Bono sešel s pódia a zatancoval si s fanynkou, zajistila U2 obrovskou popularitu a postavení jedné z nejlepších hudebních skupin na světě. Hned v září se Bono s manželkou Ali vydal do Etiopie, kde šest týdnů pracovali v utečeneckém táboře a sirotčinci; tato zkušenost se odráží v jeho boji za podporu třetího světa, ve kterém pokračuje dodnes.
Zatímco v Live Aid ještě U2 byli jen jedním z účastníků, v roce 1986 byli na charitativním turné Conspiracy of Hope (Spiknutí naděje), pořádaném společností Amnesty International, již hlavní hvězdou. V průběhu tohoto šestitýdenního projektu pomohli Amnesty International ztrojnásobit počet registrovaných příznivců.
The Joshua Tree a Rattle and Hum (1987–1988) Nesmazatelně se do rockové historie U2 zapsali svým dalším studiovým albem The Joshua Tree (název kalifornského národního parku, ve kterém roste juka krátkolistá, anglicky označované jako Joshua tree, Jozueho strom). V žebříčku 500 nejlepších alb historie časopisu Rolling Stone se album umístilo na 26. místě, do dneška se ho prodalo cca 16 milionů kopií, takže je komerčně nejúspěšnějším albem skupiny. Album v USA i UK překonalo rychlost v prodeji, ve Velké Británii získalo album platinovou desku za 28 hodin, v USA za 40 hodin. V USA bylo na prvním místě hitparády devět týdnů, v britské hitparádě se drželo 129 týdnů, přičemž se do ní ještě dvakrát vrátilo (v letech 1992 a 1993), první místo hitparád dosáhlo ve 22 zemích světa. Díky úspěchu alba se kapela objevila na titulní stránce časopisu Time z 29. dubna 1987 s titulkem Rock's Hottest Ticket („Nejžhavější rockový lístek“). Na cenách Grammy v roce 1988 získalo album cenu Album roku.
I na tomto albu pokračují náboženské a politické motivy – I Still Haven't Found What I'm Looking For (Dosud jsem nenašel to, co hledám) je osobní píseň o vnitřních sporech víry a pokušení, Bullet the Blue Sky (Rozstřílejte modré nebe) je odsouzení americké politiky vyzbrojování povstalců v Salvadoru, Mothers of the Disappeared (Matky zmizelých) je žalozpěv věnovaný sdružení Asociación Madres de Plaza de Mayo, které sdružuje matky unesených z doby politického převratu v Argentině v roce 1978, Running to Stand Still pojednává o drogové závislosti.