Jiří Víška (3. prosince 1912 Olomouc – 26. února 1942 MauthausenDatabáze Terezín, vězňové Mauthausen: Víška Jiří) byl český básník, esejista a překladatel z ruštiny, aktivní účastník protinacistického odboje. Zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
Život
Mládí Narodil se v Olomouci, v rodině strojního inženýra. Po smrti matky vyrůstal s mladší sestrou u své tety a děda ve Sněžníku; když se otec v roce 1922 znovu oženil, vrátil se k němu. Střední školu (gymnázium a po vyloučení pro nekázeň obchodní školu) studoval v Brně.
Knihkupec a překladatel V letech 1930-1933 pracoval v Brně jako knihkupecký příručí a současně se vyučil knihkupcem. Jako student trávil prázdniny v rodišti svého otce v Letovicích a seznámil se zde se svými vrstevníky Jiřím Tauferem a jeho bratrem Oldřichem. V roce 1934, kdy pobýval v Letovicích pracovně, zde poznal další moravské spisovatele, Františka Kožíka, Klementa Bochořáka či Oldřicha Zemka. Od roku 1934 do 1937 pracoval v Karlových Varech v cizojazyčném knihkupectví Dobroslava Krejzy, kde se naučil rusky. Poté se stal redaktorem časopisu Naše kniha v Neubertově nakladatelství.
Z Neubertova nakladatelství přešel do knihkupectví Františka Topiče, kde pracoval jako příručí v oddělení německé literatury a přispíval do Topičova časopisu Tři týdny u Topičů (později Tři týdny v umění. Na doporučení Josefa Hory a pod patronací Bohumila Mathesia začal překládat ruskou poezii.
Odboj, zatčení a smrt Svůj byt v Libni poskytl v roce 1941 členovi ilegálního komunistického odboje s falešnými dokumenty. Když ten byl zatčen, nestačil dokumenty s adresou zničit a gestapo ponechalo Víška v domnění, že se tak stalo. Proto následně poskytl svůj byt asi na dva měsíce dvěma dívkám, též hledaným. 22. prosince 1941 byl zatčen a v lednu 1942 byl transportován do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byl 26. února 1942 zastřelen.Podle méně věrohodného (cizojazyčného) zdroje se tak mělo stát 26. prosince, pravděpodobně se jedná o omyl. Byl esesáky zahnán do zakázaného pásma, ve kterém byl zastřelen.)
Dílo Podle Bohumila Mathesia byl základním principem Víškova překladu rytmus. Jan Zábrana ocenil jeho překlady takto:
Překlady Alexandr Blok: Básně (vydal Vladimír Záruba, 1945) Sergej Jesenin: Básně (vydal Vladimír Záruba, 1946) Sergej Jesenin: Modravá Rus (překlad Emanuel Frynta, Josef Hora, Marie Marčanová, Jiří Víška a Bohumil Mathesius, V Praze, Melantrich, 1947) Klíč k pokladu (překlady ruských básníků: Puškin, Lermontov, Blok, Jesenin, k vyd. připravil, doslovem O Jiřím Víškovi opatřil Jan Zábrana, Praha, Mladá fronta, 1976)
Časopisecké příspěvky Od roku 1930 do roku 1941 se příspěvky Jiřího Víšky objevovaly v denících (Lidové noviny) a časopisech (Tři týdny u Topičů, Hej rup atd.) Přispíval např. pod šiframi -jv-, J.V.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 2. (U–Ž). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. . S. 1362–1363. [Autorem hesla je Vratislav Färber.]
Externí odkazy
Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Narození 3. prosince Kategorie:Narození v roce 1912 Kategorie:Narození v Olomouci Kategorie:Úmrtí 26. února Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Muži