ESO 146-5 (také ESO 146-IG 005) je katalogové označení centrálního systému a nejjasnější galaxie kupy galaxií Abell 3827 v souhvězdí Indiána. Kupa se nachází přibližně 1,4 miliardy světelných let od Země. Starší práce popisovaly její centrální objekt jako mimořádně hmotnou galaxii typu cD s několika jádry, pozorování s vyšším rozlišením však ukázala, že jádro kupy tvoří několik samostatných eliptických galaxií v probíhajícím splynutí.
Jádro Abell 3827 je známé především jako výrazná silná gravitační čočka. Hmota kupy zakřivuje světlo vzdálenější spirální galaxie a vytváří několik jejíích silně deformovaných a vícenásobných obrazů, které na snímcích tvoří modré oblouky kolem centrálních galaxií.
Centrální systém První podrobná studie gravitačního čočkování z roku 2010 interpretovala ESO 146-5 jako jedinou mimořádně hmotnou cD galaxii s několika jádry a předpokládala, že jde o systém vznikající pohlcováním menších galaxií.
Pozdější snímky Hubbleova vesmírného dalekohledu a spektroskopická pozorování však rozlišila v centrálních přibližně 10 kiloparsecích čtyři téměř stejně jasné eliptické galaxie. Massey a spoluautoři je označovali N.1 až N.4; objekt dříve považovaný za páté jádro N.5 se ukázal být hvězdou v Mléčné dráze. V novější nomenklatuře se čtyři hlavní galaxie označují G1 až G4 a poblíž se nachází další, slabší členská galaxie G5. Celý systém je dynamicky nerovnovážný a představuje probíhající splynutí galaxií v jádru kupy.
Gravitační čočka Carrasco a spoluautoři v roce 2010 objevili v jádru Abell 3827 nápadnou prstencovitou konfiguraci čtyř čočkovaných obrazů. Na základě tehdejší spektroskopie přisoudili jejich zdroji rudý posuv přibližně 0,2 a dalšímu tangenciálnímu oblouku přibližně 0,4.
Pozdější pozorování s vyšším prostorovým a spektrálním rozlišením identifikovala hlavní systém jako vícenásobné obrazy jediné spirální galaxie s rudým posuvem z = 1,24. Její modrá spirální ramena a další drobné struktury jsou gravitační čočkou zobrazeny v několika různých polohách mezi centrálními galaxiemi. Přesné přiřazení odpovídajících struktur v jednotlivých obrazech je obtížné kvůli světlu galaxií v popředí a složitému rozložení čočkující hmoty.
Analýza z roku 2023 ukázala, že neobvyklou konfiguraci obrazů nelze jednoznačně popsat jednoduchým modelem jediné čočkové roviny. Autoři upozornili, že jedním z možných vysvětlení je čočkování ve více rovinách podél zorného směru, které může vytvářet efektivní smyk a rotaci obrazů.
Hmotnost centrální oblasti První model silného gravitačního čočkování zveřejněný v roce 2010 určil celkovou projekční hmotnost uvnitř poloměru 37 h−1 kiloparseků na (2,7 ± 0,4) × 1013 hmotnosti Slunce.
Tuto hodnotu nelze považovat za samostatně změřenou hmotnost ESO 146-5. Použitý čočkový model výslovně zahrnoval příspěvek hmoty celé kupy, její nejjasnější centrální galaxie a dalších galaxií v jádru. Jde proto o celkovou projekční hmotnost centrální oblasti Abell 3827 v dané apertuře.
Temná hmota Abell 3827 se stal předmětem zájmu také kvůli možnosti měřit polohu temné hmoty vůči hvězdám jednotlivých centrálních galaxií. Analýza zveřejněná v roce 2015 odvodila u nejlépe omezené centrální galaxie posun mezi světelnou a celkovou hmotou o 1,62+0,47−0,49 kiloparseku, což odpovídalo statistické významnosti přibližně 3,3 směrodatné odchylky. Autoři jej označili za možný projev odporové síly způsobené samointerakcemi částic temné hmoty, zároveň však upozornili, že vzhledem k malé absolutní velikosti posunu nelze jednoznačně vyloučit jiné jevy působící v hustém prostředí jádra kupy.
Nová spektroskopická data z ALMA a přístroje MUSE na VLT, zveřejněná v roce 2018, umožnila přesněji oddělit světlo galaxií v popředí a určit struktury jednotlivých čočkovaných obrazů. Nové čočkové modely již statisticky významný posun mezi světlem a hmotou u žádné ze čtyř centrálních galaxií nevyžadovaly a získané rozložení temné hmoty bylo slučitelné se standardním modelem chladné temné hmoty.
Lin, Wagnerová a Griffiths v roce 2023 následně znovu analyzovali identifikaci struktur v čočkovaných obrazech a dospěli k závěru, že dříve odvozený posun mezi světlem a hmotou byl artefaktem použitých čočkových modelů v kombinaci s volbou a přiřazením obrazových struktur. Současně upozornili na omezenou vypovídací schopnost dostupných dat a na možnost, že neobvyklou konfiguraci obrazů lépe vysvětlí čočkování ve více rovinách. Analýzy zveřejněné v letech 2018 a 2023 tedy nepotvrdily dřívější interpretaci Abell 3827 jako důkazu samointerakce temné hmoty.
Odkazy Reference
Externí odkazy
ESO 146-5 v databázi SIMBAD ESO 146-IG 005 v databázi NED
Kategorie:Eliptické galaxie Kategorie:Interagující galaxie Kategorie:Galaxie v souhvězdí Indiána Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS