Hořesedly () jsou obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Leží zhruba jedenáct kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije zde obyvatel. Obcí prochází silnice I/6 z Prahy do Karlových Varů.

Název Název vesnice je odvozen staročeského přídavného jména hořě (nahoře), ve významu ves hořesedlů, tj. lidí usedlých nahoře. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Horsusedl (1316), Horussedel (1360), Horzesedl (1352–1367), Horziesedl (1369–1405), Horzisedl (1398), Horziesedel (1398), Horziessedl (1418), Horosedly (1479, 1579), Horosedl a Hřesedl (1785), Horosedl (1845) a Hořesedly nebo německy Horosedl (1854).

Historie První písemná zmínka o Hořesedlech pochází z roku 1316, kdy ve vsi žil vladyka Jan z Hořesedel. V letech 1355–1418 se o ni dělil děkan a kanovníci královské kaple Všech Svatých na Pražském hradě s vladyckým rodem, z jehož členů jsou známi Jindřich Hes z Hořesedel (1397 a 1399) nebo Zbyněk z Hořesedel (1407–1436). Je však možné, že vladykové měli v nájmu některé církevní statky. Roku 1420 vesnici dostali od krále Zikmunda bratři Bedřich a Hanuš z Kolovrat. Oba dva však přestoupili k husitství a král Zikmund proto jejich statek zastavil svým dalším věřitelům.

V šestnáctém století některý ze zástavních držitelů založil hořesedelskou tvrz. Předpokládá se, že jejím stavitelem byl buď Mikuláš z Polenska (v Hořesedlech od roku 1529), nebo po roce 1539 Jan Myška ze Žlunic. Když v roce 1568 zemřel, vyplatila královská komora vesnici od jeho synů ze zástavy a převedla ji do dědičného vlastnictví Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat na Petrohradě. První zmínka o tvrzi je z roku 1579, kdy ji Jaroslav prodal Havlovi Hrobčickému z Hrobčic na Kolešovicích. Za něj tvrz nejspíš zpustla. Havlův syn Zdislav Hrobčický se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl hořesedelský statek zkonfiskován. Roku 1623 jej koupil Jan Münich z Arzberku.

Ve vsi Hořesedly (německy Horosedl, 770 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 358. (česky a německy) pekař, elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschaft für die Gemeinde Horosedl), 3 řezníci, 4 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 velkostatky, 4 rolníci, 2 mlýny, sedlář, zámečník, 2 kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Horosedl, trafika, 3 truhláři, kolář.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 594 obyvatel (z toho 269 mužů), z nichž bylo 124 Čechoslováků, 469 Němců a jeden cizinec. Kromě pěti evangelíků, pěti členů církve československé, jednoho žida a jedenácti lidí bez vyznání byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 776 obyvatel: 253 Čechoslováků, 516 Němců a sedm cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, 36 členů církve československé, dva židé, dva příslušníci jiných církví a 52 lidí bez vyznání.

Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres JeseniceSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres JeseniceAbecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice 1949 Pražský kraj, okres Rakovník 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. června 2004.

Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Obcí vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary. Železnice – Železniční trať na území obce není. Železniční zastávka Hořesedly vzdálená tři kilometry od středu vesnice leží na území obce Kněževes na trati Most–Rakovník.

Veřejná doprava 2011 Autobusová doprava – V obci měly zastávku dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Klášterec nad Ohří, Kraslice, Podbořany, Praha, Sokolov. V obci měly zastávku příměstské autobusové linky jedoucí do Podbořan a Rakovníka (dopravce ANEXIA). Železniční doprava – Zastávkou Hořesedly jezdilo v pracovní dny deset párů osobních vlaků, o víkendech devět párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti Kostel svatého Vavřince na návsi

Osobnosti František Kardaus (1908–1986), česko-německý průmyslový návrhář a grafik Bohumil Rudl (1877–1944), sportovní funkcionář, fotbalista a keramik, bratr Václava Václav Rudl (1874–1913), sportovní funkcionář a fotbalista, bratr Bohumila

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Rakovník Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině Kategorie:Obce v okrese Rakovník Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Kněževes Kategorie:Kolešovické panství