Ve fyzice je Planckův náboj, označovaný , jednou ze základních jednotek v soustavě přirozených jednotek nazývaných Planckovy jednotky. Jde o množství elektrického náboje, definované z hlediska základních fyzikálních konstant.
Planckův náboj je definován jako:
coulombu, kde je rychlost světla ve vakuu, je redukovaná Planckova konstanta, je permitivita vakua je elementární náboj je konstanta jemné struktury. Planckův náboj je krát větší, než je elementární náboj e přenášený elektronem.
Gaussovy cgs jednotky jsou definovány jako ,v takovém případě má následující jednoduchou formu
V teoretické fyzice je obvyklé přijmout Lorentzovy–Heavisideovy jednotky (také známé jako racionalizované cgs). Když jsou přirozené (ħ=1, c=1), připomínají SI systém s . Proto je vhodnější místo toho definovat Planckův náboj jako : coulombu. Když je náboj měřen v jednotkách , tedy když je nastaveno rovno 1, dostáváme
což se běžně používá v kvantové teorii pole tak, že e≅0.30282212088.
Naopak v (neracionalizovaných) přirozených cgs jednotkách kde máme .
Reference
Kategorie:Elektromagnetismus