Lišany jsou chmelařská obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel.
Název Původ názvu vesnice je nejasný. Je odvozen buď podle založení vsi na lysém místě (tj. ves Lyšanů) nebo od příjmení Lis, Lisa nebo Lysý. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Lissan (1411), „ve vsi Lyssanech“ (1556), „ve vsi Lissanech“ (1573), na Lišanech (1615), Lyssany (1623), Lyßany (1631) a Lischan (1787 a 1846).
Historie První písemná zmínka o Lišanech pochází z roku 1351, kdy ve vsi žil Pešek Čach, který si tehdy nad svým dvorem založil vinici. V roce 1411 ve vsi žil Blažek z Lišan, ale na dalších téměř sto let se Lišany z písemných pramenů vytratily. Podle Augusta Sedláčka byla vesnice rozdělena na více dílů, z nichž jeden patřil až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850 k Novému hradu.
Další zmínka o vsi je z roku 1507, kdy si bratři Václav, Mikuláš, Zikmund a Vilém Hasištejnští z Lobkovic nárokovali úroky z Lišan, které pobíral Bušek Milešovký ze Sulejovic. Jinou část vsi vlastnili nezletilí bratři Zdeněk a Jan z Kolovrat. Majetek za ně spravoval Jáchym Novohradský z Kolovrat, který jejich díl prodal roku 1556 Jakubu Hruškovi z Března, majiteli Bitozevsi. Novohradským z Kolovrat ale část vsi i nadále zůstala, protože roku 1581 prodal Jan Novohradský z Kolovrat jeden dvůr kmecí k postoloprtskému panství.
Panským sídlem v hruškovské části vesnice bývala nejspíše tvrz, připomínaná za Jiřího Hrušky z Března poprvé v roce 1602 jako nově postavená. Pravděpodobnější je, že na začátku sedmnáctého století byla pouze přestavěna starší stavba. Jiří byl za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. K ní patřily i Lišany, které od královské komory roku 1625 koupil svobodný pán Seyfrid Kryštof Brenner ze Stärzu (též Breuner ze Štarcu) za patnáct tisíc kop míšeňských grošů. Následující majitelé se podle Augusta Sedláčka a Rudolfa Anděla liší. Sedláček uvedl, že Kryštof Brenner Lišany v roce 1628 prodal hraběti Adamovi z Herbersdorfu, který je připojil k Toužetínu. Podle Andělovy varianty je prodal až v roce 1630 Pavlu Michnovi z Vacínova. Za Michnů z Vacínova se Lišany znovu staly součástí postoloprtského panství, ale v letech 1667–1671 byly spravovány z Bitozevsi, za Sinzendorfů z Tatinné a od roku 1767 je Josef ze Schwarzenbergu připojil k Novému hradu.
Tvrz zanikla během třicetileté války a roku 1699 byl její dvůr rozdělen na dva díly a ty prodány sedlákům. Později na jejím místě vznikly statky čp. 9 a 10, přičemž v areálu druhého bylo zdivo tvrze údajně patrné ještě na začátku dvacátého století.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 208 293 299 335 321 294 353 146 130 124 146 153 149 163 149 Domy 30 35 40 42 43 44 47 48 34 33 31 39 39 44 41
Obecní správa Mezi lety 1850–1980 byly Lišany obcí v okrese Žatec (1850–1950) a později v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Postoloprtům a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí, ale Levonice už zůstaly součástí Postoloprt. V letech 1960–1980 k obci patřily Levonice.
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. listopadu 2009.
Hospodářství a doprava Podél severního okraje vesnice vede železniční trať Žatec–Obrnice, na které se nachází stanice Lišany u Žatce. Ve vsi jsou dvě česačky chmele a fotbalové hřiště. Nejbližší základní škola je v Postoloprtech.
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi