Kroučová () je obec v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Leží zhruba dvanáct kilometrů severovýchodně od Rakovníka a deset kilometrů severozápadně od Nového Strašecí. Žije v ní obyvatel.
Název Název vsi je odvozen z obecného jména krúč, tj. prosná kaše zabalená v zelných listech a zapečená ve smetaně. Mohlo vzniknout z příjmení Krúč nebo z posměšného označení místa. Alternativně by název mohl být odvozen z případného zaniklého slova, které by označovalo polohu v lesnaté pahorkatinné krajině, podobně jako ukrajinské obecného jméno kruča (les, sklon hory). V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: „in Cruczow“ (1361), Crussowa (1377), Cruczow (1378), „in Kruczowa“ (1383), Kruczowa (1414, 1415, 1417), „in Cruczowo“ (1417), „w Krauczowe“ (1545), „ves kraucžowa“ (1548), Krauczawa (1549) a Kraucžow (1785).
Historie náhled|vlevo|Obec Kroučová od jihu
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1361.
V okolí vesnice se od devatenáctého století těžilo černé uhlí z kounovské sloje. Prvním větším dolem byl od roku 1894 Schwarzenberský Adolf Josef I., jehož hloubka přesáhla padesát metrů a odvodnění zajišťovala 1,3 kilometru dlouhá dědičná štola ústící do údolí Klášterského potoka. Štola využívala odvodňovací štoly staršího dolu Jan Adolf. V dole Adolf Josef I. se uhlí těžilo do roku 1923 a jeho areál využívá hasičský záchranný sbor.
V obci Kroučová (425 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodoprava, obchod s dobytkem, Schwarzenberské uhelné doly, družstvo pro rozvod elektrické energie, 4 hostince, kovář, krejčí, obuvník, rolník, řezník, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, 2 trafiky, 2 obchody s uhlím.
Přírodní poměry náhled|Kostel svaté Markéty v Kroučové
Obec se rozkládá na náhorní plošině Džbánu, přímo na rozvodí několika vodních toků, které pramení v její těsné blízkosti (byť žádný na jejím katastru): Jihozápadně Kroučové tak pramení Loděnice (Kačák), přítok Berounky, východně od obce se nachází zdroj Bakovského potoka, plynoucího do dolní Vltavy, a v severním sousedství vesnice začíná potok Smolnický, ústící do Ohře. Od severního okraji obce se severovýchodním směrem až k Žerotínu táhne rozsáhlé pásmo lesů, naopak na jižní straně se prostírá převážně zemědělská krajina.
Obyvatelstvo
Obecní správa Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové StrašecíSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný, soudní okres Nové StrašecíAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný, soudní okres Nové StrašecíNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. října 2003.
Doprava Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti tři kilometry lze v Řevničově dojet na silnici I/6 Praha – Karlovy Vary a silnici I/16 Řevničov – Slaný – Mělník. Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V roce 2011 v obci zastavovaly autobusové linky jedoucí např. do těchto cílů: Kladno, Louny, Nové Strašecí, Rakovník, Tuchlovice, Vinařice.
Pamětihodnosti Kostel svaté Markéty Vesnicí a jejím okolím vede naučná stezka Uhelná stezka.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Rakovník Kategorie:Sídla ve Džbánu Kategorie:Obce v okrese Rakovník Kategorie:Sdružení obcí mikroregionu Novostrašecko Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Rakovník Kategorie:Kladensko-rakovnická uhelná pánev