Papoušek překrásný (Psephotellus pulcherrimus) byl druh papouška náležící do čeledi Psittaculidae a rodu Psephotellus. Objeven byl přírodovědcem Johnem Gilbertem roku 1844, jenž o něm informoval svého zaměstnavatele Johna Goulda. Ten papouškovi o rok později přiřkl vědecké jméno Platycercus pulcherrimus, následně jej přeřadil do rodu Psephotus. Papoušek se vyskytoval na jihovýchodě Queenslandu, pozorování z jiných částí Austrálie jsou považována za nepravděpodobná.
Papoušek překrásný měřil mezi 27 a 30 cm, přičemž samci byli větší než samice. U samců měly tváře, hrdlo a prsa zelené zbarvení, které na bocích přecházelo do tyrkysova. Břicho dále pokračovalo červeným zbarvením, centrální ocasní peří mělo barvu bronzově zelenou s načernale modrými špičkami, po stranách mělo ocasní peří barvu zelenomodrou s modrobílým zakončením. Ramena se vyznačovala jasně červeným pruhem, přičemž barva zbytku letek kolísala mezi šedou a hnědou s modrými okraji. Stejně byla zbarvena i záda. Hlava byla na vrcholku černá a zobák šedivý, ovšem přes čelo se táhl pruh červeného odstínu. Peří v blízkosti očí bylo zabarveno žlutě a přímo u očí, jež měly hnědou barvu, byla ještě šedá peřím neporostlá kůže. Končetiny byly také šedé. Samičky nebyly zbarveny tak křiklavě jako samci, postrádaly výrazné červené znaky a jejich peří mělo méně jásavé odstíny.
Hlavní hrozbou pro druh se stala přeměna přirozeného prostředí, lov ze stran nepůvodních predátorů nebo odchyt lidmi. Zbytky populace pak pravděpodobně trpěly problémy způsobenými příbuzenským křížením. Poslední potvrzené pozorování pochází z roku 1928. Mezinárodní svaz ochrany přírody mu přiřkl status vyhynulého druhu, nicméně od doby posledního pozorování existuje řada nepotvrzených záznamů.
Nomenklatura Taxonomie Papoušek překrásný se v biologické nomenklatuře nazývá Psephotellus pulcherrimus, přičemž jeho dalšími vědeckými synonymy jsou Platycercus pulcherrimus a Psephotus pulcherrimus – pod tímto jménem byl řazen až do roku 2014. Náleží do čeledi Psittaculidae a rodu Psephotellus. Nejblíže byl spřízněn s papouškem žlutoramenným (Psephotellus chrysopterygius), s nímž mohl i hybridizovat (křížit se). Nelze zcela vyloučit ani to, že se ve skutečnosti jednalo o jeden druh. Papoušek překrásný, žlutoramenný a také papoušek žlutokřídlý (Psephotellus dissimilis) se zřejmě vyvinuli alopatricky, to jest z jednoho druhu, jehož populace byly odděleny přírodní bariérou.
U papouška překrásného nebyly zjištěny žádné poddruhy, jednalo se tedy o monotypický taxon. Jeden poddruh nicméně navrhl australský ornitolog Gregory Mathews. Jednalo se o subspecii Psephotus pulcherrimus dubius, která byla založena na exempláři z Nového Jižního Walesu, šlo nicméně ještě o starý vzorek z dob, kdy byla pod pojmem „Nový Jižní Wales” známa velká část východní Austrálie a ne současný stát. Systematika se však ukázala býti pochybnou a po čase ji zpochybnil i sám autor.
Historie alt=Barevná kresba tří různých druhů papoušků sedících nad sebou na větvích stromu; dva jsou převážně žlutí s červenou, modrou a zelenou skvrnou, papoušek uprostřed s červenou a hnědou skvrnou je papoušek překrásný|vlevo|náhled|Kresba papouška překrásného (uprostřed) s dalšími dvěma druhy, ilustrace z Broinowského knihy The Birds of Australia Papouška překrásného objevil britský přírodovědec a sběratel John Gilbert v Darling Downs na jihovýchodě Queenslandu, když zde od června roku 1844 prováděl ornitologické průzkumy. Po objevu nového druhu o něm Gilbert dopisem informoval svého zaměstnavatele, britského ornitologa Johna Goulda. Jeho přáním bylo, aby nově objevený druh nesl jeho jméno, neboť byl okouzlen zbarvením ptáka. John Gould byl sice rád za nově objevený druh, který sám později popisoval s velkým nadšením, avšak také kvůli tomu, že pojmenoval po Gilbertovi jednoho ptáka dříve (druh pištce), jeho přání odmítl. Papouška nejprve roku 1845 pojmenoval Platycercus pulcherrimus a později jej přejmenoval na Psephotus pulcherrimus, neboť mu připadal příbuznější s ptáky patřícími do rodu Psephotus.Olsen 2007, s. 25. Rodové jméno odkazuje na skvrny na křídlech (Psephotus = „mozaikový”) a druhové pochází z latiny a znamená „překrásný”. Běžně používaným anglickým jménem se stalo „”, které uvedl Gould ve svém díle The Birds of Australia, na němž v tomto období pracoval, a odkud také pochází první kresba ptáka.Olsen 2007, s. 1. Z Austrálie pochází řada různých pojmenování pro tento druh, například , a .
Poté, co Gilbert odeslal první exempláře papouška Gouldovi, přidal se k Leichardtově expedici směřující na Port Essington, což byl přístav v Severním teritoriu. Během cesty Gilbert zaznamenával další pozorování papouška překrásného, včetně kontroverzních zpráv o jeho existenci na Cape Yorku. Gilbert byl nakonec zabit při útoku domorodců. Gilbertův deník se podařilo získat Leichhardtovi, který se zbytkem mužů nakonec dosáhl severozápadního pobřeží. Později poznámky Gilberta předal Gouldovi. Deník přešel s majetkem na Gouldovy potomky a roku 1938 jej znovuobjevil novinář Alexander Hugh Chisholm, který vedl pátrání po papouškovi překrásném pomocí novinových kampaní. Kopie originálního Gilbertova dopisu pro Goulda byla objevena teprve během 20. století v liverpoolské městské knihovně. Jejím autorem je Edward Smith-Stanley, 13. hrabě z Derby, který byl nadšeným ornitologem a Gould mu pravděpodobně dopis půjčil, protože doufal, že by Stanleymu mohl prodat některé vzorky nového papouška. alt=Černobílá fotografie; papoušek sedící u vchodu hnízda|náhled|Fotografie papouška překrásného od C. H. Jerrarda Vzhledem ke krásnému zbarvení samce byly samice přehlíženy. Gould do svého díla The Birds of Australia, kde obyčejně představoval pár ptáků, uvedl dva samce. I ve své pozdější knize Handbook to the Birds of Australia popis samice odbyl pouze několika větami. Další ornitologové se zachovali podobně a například Silvester Diggles ve své knize pouze uvedl, že je samička mnohem méně zbarvená než samec.
Vzhled samice poprvé důkladně popsal australský ornitolog Gregory Mathews, od něhož také pochází popis nedospělého samce. Ještě podrobněji papouška popsal Cyril Henry Jerrard, který ho pozoroval během 20. let dvacátého století (tedy před tím, než pták vyhynul).Olsen 2007, s. 41–43. Ptáka také poprvé vyfotografoval.Olsen 2007, s. 5. Několik jedinců papouška překrásného bylo uloveno během některých dobových expedic; například výpravě Edwarda Kennedyho z roku 1847 se podařilo mezi říjnem a listopadem získat dva exempláře papouška překrásného. Tito ptáci se stali součástmi sbírek Australského muzea.Olsen 2007, s. 47. Do Austrálie se roku 1881 vydal rovněž norský přírodovědec Carl Sofus Lumholtz. Zde nedaleko od řeky Nogoa zabil párek papoušků překrásných, z toho jeden exemplář je stále uchován ve sbírkách osloské univerzity. Zabití papoušků v něm zanechalo silný citový prožitek: když zabil samce, samice se ke svému druhovi vrátila, zvedala mu zobákem hlavu a dokonce mu přinesla i potravu. Lumholtz ji zastřelil o něco později.Olsen 2007, s. 50. Vzorky mláďat neexistují a dochoval se pouze jediný popis mláděte, který obdržel Diggles z druhé ruky. Podle něj prý mláďata byla vcelku podobná kuřatům jestřába.Olsen 2007, s. 44.
Výskyt
Papoušek překrásný obýval středovýchod australského kontinentu, konkrétně jihovýchod Queenslandu zhruba směrem jižně od obratníku Kozoroha. Amatérský přírodovědec a také umělec Silvester Diggles se v knize Ornithology of Australia zmiňuje, že se papoušek hojně vyskytoval v místě svého objevu, tedy v Darling Downs.Olsen 2007, s. 68.
Údajně byl papoušek spatřen také v Novém Jižním Walesu, ovšem o těchto pozorováních neexistují žádné spolehlivé záznamy. Přestože výskyt v Novém Jižním Walesu uvedl Gould, pravděpodobně jej pomýlilo, že exempláře z takzvaného Nového Jižního Walesu pocházely teprve z doby, kdy byla tato oblast kolonií obklopující Queensland. Rovněž výše zmíněný Silvester Diggles uváděl, že se papoušek překrásný vyskytoval pouze v Queenslandu. Na začátku 20. století dělal průzkumy oblasti pro svou monografii též pomocník kurátora australského muzea Alfred North. Ten zde papouška nespatřil a ani o něm neslyšel. O něco později, mezi lety 1916–1917, nicméně Gregory Mathews ve své knize The Birds of Australia (pojmenované stejně jako Gouldovo dílo) zasadil areál výskytu opět do Nového Jižního Walesu. Podle novináře Alexandera Hugha Chisholma se snad papoušek překrásný v jižnějších státech vyskytoval (vzhledem k potvrzeným záznamům v blízkosti hranic s Novým Jižním Walesem), ale přesto podle něj nebylo možné říci, jestli byl tento areál výskytu tak významný, aby byl papoušek považován za druh žijící mimo Queensland.Olsen 2007, s. 70. Zprávu o pozorování několika jedinců v listopadu 1926 v blízkosti Casina v Novém Jižním Walesu odeslala do periodika The Emu roku 1927 žena Florence Irbyová, jež následně shromáždila další pozorování od rodinných příslušníků a často zprávy z druhé ruky od ostatních lidí. Odborník na papoušky Joseph Forshaw považuje tyto záznamy za nespolehlivé,Olsen 2007, s. 71. avšak většina současných australských ornitologických knih přesto na těchto pravděpodobně mylných pozorováních staví. Žádné nezvratné fyzické důkazy však nikdy nikdo nezískal; různá pozorování z Nového Jižního Walesu se navíc začala hromadit teprve ve chvíli, kdy Chisholm vyhlásil novinové kampaně pro znovuobjevení ptáka.Olsen 2007, s. 73.
Další nepravděpodobná pozorování pocházejí ze severu Queenslandu. Gilbert hlásil pozorování z Yorského poloostrova, zde však viděl spíše příbuzného papouška žlutoramenného a ne překrásného. Chisholm na základě Gilbertových deníků věřil v existenci této severní populace.Olsen 2007, s. 59. V roce 1989 obhajoval existenci severní populace i chovatel ptáků Rod Julian, podle něhož by Gilbert byl schopen tohoto papouška rozpoznat. Julian též argumentoval exemplářem z Australského muzea, který prý pochází z Cairns, což je oblast v severním Queenslandu. Je ovšem součástí Grantovy sbírky, která je často geograficky nepřesná. Gilbert navíc pravděpodobně nesesbíral žádné vzorky ptáka a viděl jej možná jen krátce nebo z velké dálky, zároveň s sebou neměl optické přístroje. Žádné silné důkazy o existenci papouška překrásného na severu Queenslandu tak rovněž neexistují.Olsen 2007, s. 65.
Papoušek překrásný se vyskytoval v říčních údolích s řídkými porosty blahovičníků nebo jiných otevřených lesů s porosty původních trav. V místech, kde se vyskytoval, bylo množství termitišť, která papouškům sloužila za hnízda. Druh byl stálý a nemigroval; pokud nebyl v období sucha pozorován, bylo to způsobeno spíše zánikem místní populace než migrací.
Popis vlevo|alt=Barevná animace exempláře papouška překrásného otáčejícího se podle vertikální osy před kamerou; vycpaný papoušek sedí na dřevěném bidýlku postaveném na stolku s černou látkou; v pozadí je pouze černá tma|náhled|Video otáčejícího se exempláře papouška překrásného Tento malý druh papouška dosahoval velikosti mezi 27 a 30 cm (průměrně 28 cm). Tělo bylo štíhlé, vybavené dlouhým ocasem měřícím okolo 17,5 cm. Samci dosahovali větší velikosti nežli samice; měřili mezi 28 a 30 cm, zatímco samice mezi 27 a 29 cm. Křídlo bylo asi 13 cm dlouhé a zobák měřil zhruba 1,2 cm.