350px|náhled|Nápisy v Grónsku jsou napsány v dánštině i grónštině. Grónština (grónsky Kalaallisut) je jazyk patřící do východoinuitské skupiny jazyků. Je úředním jazykem Grónska a jedná se o nejpoužívanější inuitský jazyk. Jedná se o polysyntetický jazyk – mnoho slov je spojováno v jedno dlouhé slovo, jež ovšem v češtině může znamenat celou větu, například Niuerniarsuataartarpusi (Ni'u'ver'ni'jar'su'va'taar'tar'pu'si) – Kupujete mnoho zboží.

Grónština rozlišuje jednotné i množné číslo. Má čtyři osoby, 8 pádů (absolutiv, relativ, ekvativ, instrumentál, lokativ, allativ, ablativ a prolativ), žádný rod a tři samohlásky: /i/, /u/ a /a/. Grónština se píše latinkou. Do roku 1973 se místo q používalo kra (ĸ).

Dialekty Grónština se dělí na dialekty severní (Avanersuaq), východní (Tunu) a západní (Kitaa).

Západní dialekt, zvaný též Kalaallisut, je nejhojněji užívaný, mluví jím asi 54 000 obyvatel. Kalaallisut se dále dělí na 4 dialekty- severní, kterým se mluví v osadách v Upernavickém souostroví, Nuugaatsiaqu, Illorsuitu a obyvateli mluvícími Kalaallisutem v oblasti kolem Qaanaaqu, středoseverní, kterým se mluví v osadách u zálivu Disko, Umanackého fjordu a v Aasiaatském souostroví, hlavní, kterým se mluví v Qeqqatě, Nuuku, Kapisillitu, Qeqertarsuatsiaatu a Paamiutu, a jižní, kterým se mluví v kraji Kujalleq a v Arsuku. Východnímu dialektu se říká také Tunumiit oraasiat a mluví jím asi 3 000 obyvatel. Severní je nejvíce odlišný od ostatních dvou, někdy se uvádí jako samostatný jazyk Inuktun. Je nejvíce podobný kanadskému inuitskému jazyku inuktitut, mluví jím asi 300 obyvatel a používá se především v okolí Qaanaaqu (Thuly).

Psaný jazyk Psaný jazyk je založen na gramatice Samuela Kleinschmidta (1814 – 1886) z roku 1851. Oficiální ortografická pravidla byla zavedena roku 1973. Abeceda západního dialektu má 17 písmen:

Abeceda: A E F G I J K L M N O P Q R S T U VV některých slovech přijatých z dánštiny a ve jménech a příjmeních se objevuje také B, C, D, H, W, X, Y, Z, Ø, Ö, Å a Æ. Písmeno H se používá pouze v Inuktunu, v západním dialektu se nahrazuje za S.

Starý pravopis Ve starém pravopisu, používaném do roku 1973, se nacházelo 44 písmen: PísmenoAÁÄÀÂÃÆBCDEÊÉFGHIÍÌÎĨÏJKLMNÑOÔPΚʼRSTUÚÙÛVWXYZNovější přepisAAAAaAaAa - - - -EEeIiFG -IIIiIiIi - JKLMNNnOOoPQRSTUUUuUuV - -I - Písmena Á, Í a Ú se používala k zapsání samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Íkáteq-Ikkatteq, Sarfánguit-Sarfannguit, Akúnâq-Akunnaaq). Podobným způsobem se používala i písmena À, Ã, Ì, Ĩ, Ù a Ũ, která se však používala k zapsání dlouhé samohlásky před dvěma stejnými souhláskami za sebou (např. Kalãlisut-Kalaallisut). Nepoužívala se před písmeny G, L, Q a S, protože měla vlastní spřežky na zdvojení, nebo se psala stejně jako dnes. Písmeno É se používalo výjimečně, sloužilo k zapsání dnešního ii, zdvojnásobovalo však předchozí souhlásku (např. Mannétsok-Maniitsoq). Do roku 1973 se místo q používala kra (Κʼ), v některých přepisech však bývá nahrazována za q. V minulosti byly používány spřežky gdl, vdl a tdl, které byly po změně pravopisu změněny na ll (např. Igdlorssuit-Illorsuit, Itivdleq-Itilleq, Kujatdlek-Kujalleq), gs a gss, které byly změněny na ss (Savigsivik-Savissivik), vk, která byla změněna na kk (Uvkusigssat-Ukkusissat), ngm, která byla změněna na mm (Atangmik-Atammik), rq, která byla změněna na qq (Sarqaq-Saqqaq), ss, která byla změněna na s (Narssarssuaq-Narsarsuaq), gt, která byla změněna na tt (Ivigtut-Ivittuut), ae, ai a au, které byly změněné na aa (Ausiait-Aasiaat, Qaersut-Qaarsut), gp, která byla změněna na pp (Augpilagtoq-Aappilattoq) a vn, která byla změněna na nn (Ivnârssuit-Innaarsuit) Vzácně se nahrazovalo dnešní tto na tse (např. Itseqqortoormiit-Ittoqqortoormiit) Pro zapsání dlouhé samohlásky se v grónštině používala písmena Â, Î, Ô a Û. Tato písmena jsou nahrazena za aa, ii, oo a uu (např. Pâmiut-Paamiut, Tasîgdlak-Tasiilaq, Ítorqortôrmît-Ittoqqortoormiit, Nûgsuak-Nuussuaq). Písmena Æ, B, C, W, X a Z se používala pouze vzácně v přejatých slovech, byla ovšem přesto brána jako část grónské abecedy.

Slovní zásoba české slovo grónské slovostarým pravopisem dobrý den Inuugujoq, kutaa!Inûgujoq, kutâ! ahoj Aluu!Alû! Jak se máš? Qanoq ippit? Ajunngilatit?Qanoq igpit? Ajúngilatit? Dobře, a ty? Ajung illit, illimmi (qanoq ippit)?Ajung ivdlit, ivdlingmi (qanoq igpit)? ano AapÂp ne NaaggaNãga Jak se jmenuješ? Qanoq ateqarpit? Qanoq ateqarpit? Odkud pocházíš? Suminngaaneerpit?Sumíngânêrpit? Mluvíš grónsky? Kalaallit oqalusinnaavit?Kalâvdlit oqalusínâvit? Mluvíš anglicky? Tuluttut oqalusinnaavit?Tulugtut oqalusínâvit? Ano, ale jen trochu Aap, immannguaqÂp, ingmánguaq Rozumím ti Paasingilakkit, PaasingilaraPâsingilákit, Pâsingilara Nerozumím ti Paasinngilakkit, PaasinngilaraPâsíngilákit, Pâsíngilara Děkuji. QujanaqQujanaq jedna ataaseqatâseq dva marlukmarluk tři pingasutpingasut čtyři sisamatsisamat pět tallimattavdlimat šest arfinillitarfinivdlit sedm arfineq marlukarfineq marluk osm arfineq pingasutarfineq pingasut devět qulingiluatqulingiluat deset qulitqulit

Vzorový text

Související články Inuitština Inuktitutština Tunumiit Inuktun

Externí odkazy

Ukázka grónského textu Informace o grónštině (anglicky) Grónština na Forvu (česky) Informace o grónštině jako je výslovnost, fráze, gramatika, číslovky... včetně odkazů a fóra (česky) Rádiový rozhlas v grónštině (grónsky)

Kategorie:Jazyky Grónska Kategorie:Inuitské jazyky