Bombardování Bělehradu v roce 1914 bylo vůbec prvním vojenským střetnutím mezi Srbskem a Rakousko-Uherskem v rámci první světové války. Ostřelování hlavního srbského města zahájilo rakousko-uherské dělostřelectvo a říční flotila hodinu před půlnocí 28. července 1914, jen několik hodin poté, co došlo k oficiálnímu vyhlášení války. Bombardování Bělehradu skončilo s obsazením města rakousko-uherskou armádou v prosinci 1914.Článek na portálu novosti.rs
Průběh Pro Rakousko-Uhersko bylo hlavní město Srbska více než snadným cílem, neboť se nacházelo přímo na jeho hranici, kterou tvořily řeky Dunaj a Sáva. Do bombardování se zapojilo rakousko-uherské dělostřelectvo na levém břehu řeky Sávy u Zemunu, v blízkosti dnešních obcí Ovča a Borča severně od centra města a z Bežanijské kosy, a několik říčních monitorů,Přehled bombardování Bělehradu na portálu politika.rs které zaujaly pozice na Dunaji blízko centra města a místní části Dorćol, nedaleko od bělehradského přístavu. Bombardování bylo započato dne 28. července 1914 okolo 23:00.
V půl druhé ráno následujícího dne byl stržen Starý železniční most, který zajišťoval spojení mezi srbskou metropolí a rakousko-uherským městem Zemun.
náhled|vlevo|305 mm moždíř užívaný Rakušany k ostřelování města Bombardování mělo jednak strategický cíl (tj. usnadnit následným okupačním vojskům obsazení města), stejně jako cíl psychologický. Většina srbských vojenských plánů však počítala s tím, že město nebude možné v případě útoku Rakousko-Uherska ubránit. Obyvatelstvo začalo po vypuknutí války a bombardování města v panice Bělehrad opouštět. Velká část lidí odešla do okolních měst nebo těch částí metropole, které nebyly na dostřel rakousko-uherské armády (jako např. Čubura nebo Topčider). Jen do 2. srpna 1914 bylo na město vypáleno na 1 500 dělostřeleckých granátů.
V létě 1914 a na podzim město nebránila srbská armáda, nýbrž jen policie a četnictvo. Proti dělostřelectvu, které bylo okolo města rozmístěno, navíc nemělo město odpovídající prostředky obrany a ti obyvatelé Bělehradu, kteří neodešli, se tak ukrývali většinou ve sklepích. Proti ostřelování z lodí neměla navíc srbská armáda, i kdyby byla přítomna, odpovídající prostředky.
Ihned po zahájení konfliktu se vedení státu přesunulo do Niše na jihu země. Vrchní velení srbské armády bylo přemístěno do frontě bližšího Kragujevace.
náhled|Dům poničený při bombardování. Bombardování poškodilo řadu objektů, mezi které patřila např. katedrála sv. Michaela, Akademie věd, několik škol, státní tiskárna, budova velvyslanectví Velké Británie, rakousko-uherský konzulát, několik hotelů (Grand, Grčka kraljica, Bristol, Kragujevac a Srpska kruna), několik bank, továren a nespočet obytných domů. První civilní oběti si bombardování vyžádalo dne 4. srpna 1914. dne 9. srpna 1914 do Bělehradu přicestovali novináři, kteří o útocích přinesli zprávu tehdejším médiím.
Bombardování města velmi rychle ustalo poté, co se rakousko-uherská armáda rozhodla zaútočit na Srbsko ze západu. Během bitvy u Ceru však bylo město opětovně ve dnech 12. až 24. srpna 1914 ostřelováno, a to ve snaze přinutit srbské vojenské vedení posílit obranu Bělehradu a stáhnout tak vojska ze západní fronty, která se nacházela v regionu Mačvy. Během této doby bylo na Bělehrad vypáleno okolo 3 000 dělostřeleckých granátů. Na protest proti krutosti útoků zaslalo ministerstvo zahraničí USA nótu do Vídně, nicméně rakousko-uherská strana na ni nikterak neodpověděla.
Až do podzimu 1914 ostřelovaly rakousko-uherské monitory sporadicky město, poté situaci změnilo zaminování toku Dunaje a přísun vojenské pomoci z Ruska a Francie. Srbská armáda obsadila v září Zemun a přístav rakousko-uherské říční flotily, což donutilo rakousko-uherské dunajské loďstvo stáhnout se na čas do Petrovaradína.
Bělehrad byl bombardován také v listopadu 1914. Vzhledem k úspěšnému postupu rakousko-uherské armády v západním Srbsku se generální štáb srbské armády zabýval myšlenkou, že město přenechá nepříteli bez boje, čímž by byla zkrácena fronta. Na začátku prosince se armáda stáhla a dne 2. prosince 1914 Bělehrad obsadili Rakušané.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Srbská fronta (první světová válka) Bělehrad Bělehrad Bělehrad Bělehrad Kategorie:Bitvy svedené v Srbsku