náhled|upright=1|Automobil Toyota Corolla je nejprodávanějším automobilem v historii (produkce této modelové řady začala v roce 1966, celkem bylo vyrobeno více než 50 milionů vozů) Automobil (zkráceně auto, z řeckého αυτός autos, sám, a latinského mobilis, pohyblivý) je dvoustopé osobní nebo nákladní silniční motorové vozidlo. Oproti této definici se mezi automobily obvykle neřadí autobusy. Jedná se o jeden z mnoha dopravních prostředků. Rozdělují se dle druhu pohonu, např. parní stroj, dieselové, zážehové, elektro aj.
Původ a etymologický význam slova náhled|Počet osobních automobilů ve světě na 1000 obyvatel (roku 2011)|upright=1.4 Slovo automobil (zastarale kolojezd) pochází z řeckého („áuto“), samostatně a latinského ve významu pohyblivý. Často se používá zkrácený tvar auto, ve starší češtině byl rovněž užíván doslovný překlad slova automobil – samohyb. Automobil je tedy etymologicky definován jako samostatně se pohybující pozemní dopravní prostředek, který je nezávislý na kolejích nebo trolejích a k jehož pohybu není třeba tažných zvířat či lidské síly a je schopen se po zemi pohybovat díky svému vlastnímu pohonu. Této definici, která zahrnuje i motorová jednostopá vozidla (motorky, mopedy, motorová jízdní kola), autobusy a pojízdné pracovní stroje, však odpovídá v právních předpisech termín motorové vozidlo. Slovo automobil (auto) se používá v užším významu.
Historie náhled|Benz Auto, 1886 náhled|První automobil vyrobený v Rakousku-Uhersku v roce 1897 – NW Präsident náhled|Willys-Knight (1920)
Nejvýznamnější část historie automobilů se začala psát koncem 18. století, kdy byly realizovány první úspěšné pokusy s vozidly poháněnými parním strojem. K jejich prvním konstruktérům patřili Skot James Watt a nebo Francouz Nicolas Joseph Cugnot. Jeho parní stroj uvezl v roce 1769 čtyři pasažéry a dokázal vyvinout rychlost až 9 km za hodinu.
Počátek 19. století byl stále doménou parních strojů, které se postupně zlepšovaly a zrychlovaly. Nic to ovšem neměnilo na jejich provozní náročnosti a těžkopádnosti. Zvrat nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se konstruktérům podařilo zprovoznit první spalovací motory. V letech 1862 až 1866 vyvinul Nicolaus Otto první čtyřdobý spalovací motor.
Vlastní vývoj dnešních automobilů začal v roce 1885 v německém Mannheimu u Karla Benze, který si nechal patentovat svoji motorovou tříkolku. První dálkovou jízdu s automobilem podnikla Bertha Benzová 5. srpna 1888, a to cestu z Mannheimu do Pforzheimu.
V roce 1887 zcela nezávisle na Karlu Benzovi začal automobily stavět také Gottlieb Daimler, který při výrobě motorů spolupracoval s Wilhelmem Maybachem. V roce 1897 pak Němec Rudolf Diesel sestrojil první provozuschopný vznětový motor.
Prvním automobilem vyrobeným na území dnešní České republiky byl v letech 1888–1889 druhý Marcusův automobil vyrobený v adamovském podniku.Bromovský vybudoval úspěšnou strojírnu a byl u zrodu automobilu Prvním funkčním automobilem vyrobeným na území dnešní České republiky byl v roce 1897 NW Präsident (na počest prezidenta rakouského autoklubu) postavený v Kopřivnické vozovce, tehdy Nesselsdorfer Wagenbau-fFbriks-Gesellschaft – ve zkratce NW, (dnešní automobilka Tatra). V roce 1898 následoval první nákladní automobil. Automobily Benz začaly být roku 1898 vybavovány otočným řídicím čepem.
Počátkem 20. století se stejně tak objevily první elektromobily. Soutěž mezi automobily s parním, elektrickým a spalovacím motorem trvala téměř až do konce prvního desetiletí 20. století. Poté začaly dominovat automobily se spalovacím motorem i když z hlediska efektivity přenosu energie je i po století vývoje dvakrát výhodnější elektromobil. Elektromobil je zároveň mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Jsou s ním spojovány následující výhody: snížení emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, snížení hlukové zátěže vznikající při provozu vozidla, snížení emisí skleníkových plynů s cílem snížit dopady dopravy na změny klimatu a snížení spotřeby fosilních paliv. Na druhou stranu jsou jako hlavní bariéry rozšíření používání elektromobilů uváděny zejména technické parametry, např. vlastnosti baterie (vysoká cena, doba nabíjení, kapacita), nejistá životnost a bezpečnost.HADDADIAN, Ghazale, KHODAYAR, Mohammad a SHAHIDEHPOUR, Mohammad, 2015. Accelerating the Global Adoption of Electric Vehicles: Barriers and Drivers. The Electricity Journal. 28(10), 53–68.
https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S104061901500250X. Další významnou bariérou je dobíjecí infrastruktura a její dostupnost a flexibilita, ale také standardizace dobíjecích systémů a stanic (v současnosti se používají dva hlavní systémy: CHAdeMO a CCS).
Ve dvacátém století se benzínem či naftou poháněné automobily staly nejvýznamnějším dopravním prostředkem. Revoluci ve výrobě a masové rozšíření automobilů odstartoval v USA Henry Ford tím, že vymyslel a vyrobil lidově dostupný automobil. Slavný Ford model T byl uveden na trh v roce 1908 a byl vyráběn až do roku 1927.
Technické rozměry automobilů Délka vozidla Vodorovná vzdálenost vzájemně rovnoběžných svislých rovin, které se dotýkají předního a zadního konce vozidla v jeho podélné ose. Pokud není stanoveno jinak, nezapočítávají se do této vzdálenosti například rámeček registrační značky nebo vyčnívající hák závěsného zařízení,
Šířka vozidla Vodorovná vzdálenost vzájemně rovnoběžných svislých rovin, které se dotýkají boků karosérie nebo jiné pevné konstrukční části vozu. Pokud není stanoveno jinak, nezapočítávají se do této vzdálenosti například zpětná zrcátka, vyčnívající obrysová a směrová světla, pružné části apod.
Výška vozidla Svislá vzdálenost vodorovné roviny, které se dotýká pevné části konstrukce vozidla, stojícího na vodorovné ploše a při dosažení jeho pohotovostní hmotnosti. Pokud není stanoveno jinak, nezapočítávají se do této vzdálenosti například majáky, sirény, střešní nosiče, antény apod.
Světlá výška vozidla Svislá vzdálenost vodorovné roviny, která se dotýká nejnižšího bodu podvozku nebo karoserie, od vozovky, zjištěná při dosažení maximální povolené hmotnosti vozidla.
Rozvor náprav Vodorovná vzdálenost os jednotlivých náprav (u vícenápravových vozidel se mohou udávat jak jednotlivé rozvory mezi nápravami, tak i celkový rozvor první a poslední nápravy).
Rozchod náprav Vodorovná vzdálenost středů otisků pneumatik jedné nápravy. Rozchod přední nápravy vozidla se zpravidla liší od rozchodů dalších náprav.
Převis a nájezdový úhel
Přední převis = vodorovná vzdálenost vzájemně rovnoběžných svislých rovin, kdy se první dotýká předního konce vozidla v jeho podélné ose a druhá prochází osou prvního kola první nápravy. Přední nájezdový úhel = úhel mezi podložkou a rovinou, která je tečná k obvodu prvního kola první nápravy a při dosažení maximální hmotnosti vozidla pod ní neleží žádný bod karoserie před nápravou. Zadní převis = vodorovná vzdálenost vzájemně rovnoběžných svislých rovin, kdy první prochází osou posledního kola poslední nápravy a druhá se dotýká zadního konce vozidla. Zadní nájezdový úhel (též výjezdový úhel) = úhel mezi podložkou a rovinou, která je tečná k obvodu posledního kola poslední nápravy a při dosažení maximální hmotnosti vozidla pod ní neleží žádný bod karoserie za nápravou.
Zajímavost: Plněpohonné nákladní automobily Tatra (počínaje typem Tatra 111 z roku 1942) mají osy kol na levé a pravé straně z konstrukčních důvodů o několik centimetrů navzájem posunuté, proto se u nich převis a úhel musí počítat jen z jednoho kola.
Třídy osobních automobilů Podle charakteristických rozměrů jsou osobní automobily rozděleny do tříd. V současnosti je možné pozorovat tendenci neustálého nárůstu jak velikosti automobilů, tak výkonu jejich motorů. Hranice jednotlivých tříd se proto stále posunují.
Rozdělení jednotlivých modelů v roce 2014:
Třída mini nižšínižší střednístřední vyšší střednívelká / luxusní Skupina ABCDEF Skupina123.13.24.14.2567 Délka (mm)<3900<4300<4500<4600<4700<4800<5000<5200 Rozvor (mm)<2500<2600<2700<2800<2900<3000 Běžný výkon (kW)<4540–13259–19075–210100–270170+ Příklad vozů Mercedes-BenzABCESGLS Příklad vozů BMWŘada 1Řada 2Řada 3Řada 4Řada 5Řada 7 Příklad vozů AudiA1A3A4A5 SportbackA6A8 Příklad vozů VWup!PoloGolfJettaPassatPhaeton Příklad vozů ŠkodaCitigoFabiaRapidOctaviaSuperb Příklad vozů FordKaFiestaC-MAXFocusS-MAXMondeoFalconTaurusThunderbird Příklad vozů ToyotaAygoYarisAurisPriusInnovaAvensisCruiserTundraCentury Příklad vozů Peugeot108208308408508 Příklady dalších vozůFiat 500Renault ClioKia Cee'dOpel AstraRenault LagunaOpel InsigniaVolvo XC70Jaguar XJLexus LS
Základní části automobilu náhled|Typické konfigurace karosérie: sedan, kombi a hatchback Základními technickými částmi současných osobních automobilů jsou karoserie, podvozek, hnací soustava, příslušenství, výstroj a výbava.
Karoserie Karoserie představuje u většiny současných automobilů jeho nosnou část. Poskytuje prostor pro posádku a náklad a umožňuje montáž všech ostatních částí vozidla. Karoserie historicky starších vozidel byla pojata jako podvozková. Byla tvořena nosným rámem z (převážně ocelových) nosníků, na které byly přivařeny kapotovací plechy, které tvořily uzavřený prostor vozidla. Karoserie dnešních vozidel je koncipována jako samonosná, to znamená, že neobsahuje nosný rám. Nosnou funkci přebírají samotné kapotovací plechy. Mezistupněm je karoserie polonosná. Různé části karoserie jsou vyrobeny z různých materiálů. Používány jsou běžné konstrukční oceli, nízko a vysokolegované oceli, oceli s transformačně indukovanou pevností, nerezové oceli, tvárná litina, hliníkové slitiny, plasty aj. Karoserie hraje velmi důležitou roli při zajišťování aktivní i pasivní bezpečnosti vozidla. Proto obsahuje deformační zóny, jejichž účelem je pohltit při nehodě co největší množství energie.
Podle způsobu, jakým jsou v karoserii odděleny prostory pro motor, posádku a náklad rozdělujeme osobní vozy na:
Jednoprostorové Motor, posádka i náklad od sebe nejsou odděleny pevnými příčkami karoserie. Tato konstrukce se dnes již nepoužívá.
Dvouprostorové Prostor pro motor je oddělen od prostoru pro posádku a náklad.
Tříprostorové Oddělené prostory pro motor, posádku i náklad.
Podle tvaru karoserie rozlišujeme tyto typy osobních automobilů:
Podvozek Podvozek vozidla se skládá z přední a zadní nápravy, odpružení, vozidlových kol, brzdové soustavy a řízení. Podvozek zásadním způsobem ovlivňuje jízdní vlastnosti vozidla.
Přední náprava osobních automobilů je řídící. Podle toho, jaká náprava je hnací a kde je uložen motor, rozlišujeme koncepci vozidla:
Klasická koncepce Motor, spojka a převodovka jsou umístěny vpředu, většinou podélně, rozvodovka vzadu. Hnací náprava je zadní. Přenos hnacího momentu z převodovky na rozvodovku je kardanovým hřídelem. Výhodou je rovnoměrnější rozložení hmotnosti na nápravy a oddělení řízení a pohonu na jednotlivé nápravy. Tuto koncepci používají např. vozy Mercedes-Benz, BMW a také např. vozy VAZ Lada 2101–2107.
Přední pohon Všechny části pohonu jsou umístěny u přední hnací nápravy. Výhodou je větší variabilita prostoru posádky a nákladového prostoru. Tuto koncepci používá v současnosti velké množství výrobců. Motor je uložen většinou napříč, někdy též podélně (Audi).
Zadní pohon Všechny části pohonu jsou umístěny u zadní hnací nápravy. Výhodou je většinou lepší trakce. Motor může být uložen před zadní nápravou (označuje se jako provedení s motorem uprostřed) s lepším rozložením hmotnosti blíže středu vozidla. Většinou se využívá u supersportovních vozů. Také může být motor umístěn nad nebo až za zadní nápravou, s větší variabilitou prostoru posádky oproti předchozímu, ale s horším poměrem rozložení hmotnosti.
Nápravy Přenášejí tíhovou sílu karoserie, hnací, brzdné a setrvačné síly. Svým pohybem umožňují řízení vozidla a odpružení.náhled|Náprava typu McPherson. Nápravy podle řiditelnosti: řízená (řídící, řiditelná) neřízená
Nápravy podle brzditelnosti: brzděná nebrzděná
Nápravy podle pohonu: