Hirá

Hirá ( ‎Hirāʾ, často též – „jeskyně Hirá“) je malá jeskyně na svahu hory Džabal an-Núr ( – „Hora světla“) asi 4 km severovýchodně od centra Mekky v západní části Saúdské Arábie. Podle islámské tradice se jedná o místo, kde prorok Mohamed kolem roku 610 obdržel prostřednictvím anděla Gabriela (arabsky Džibríl) první zjevení Koránu, konkrétně úvodní verše 96. súry al-ʿAlaq („Sraženina“). Jeskyně Hirá proto patří k nejuctívanějším místům raných dějin islámu a spolu s horou Džabal an-Núr je častým cílem poutníků navštěvujících Mekku, i když vlastní výstup k jeskyni není povinnou součástí hadždže ani umry.

Poloha a popis Hirá se nachází na strmém jihozápadním svahu hory Džabal an-Núr v oblasti Hijázu, přibližně 4 km vzdušnou čarou od Velké mešity (al-Masdžid al-Harám). Vstup do jeskyně leží asi 270 m nad úpatím hory a zhruba 600–650 m n. m. Jeskyně je velmi malá: má délku asi 3,5 až 4 m, šířku okolo 1,5 m a nízký strop, takže se v ní dá spíše sedět než stát. Vchod je orientován k severu a v době vzniku islámu z něj byl výhled na tehdejší Mekku a okolní údolí; dnes je horizont zaplněn městskou zástavbou.

Ke vchodu do jeskyně vede z úpatí hory strmé schodiště a stezka vybudovaná z kamene a betonu. Výstup obvykle trvá mezi jednou a dvěma hodinami a považuje se za poměrně fyzicky náročný, zejména v letních vedrech. Poutníci stoupají po stovkách až tisících schodů, často s krátkými zastávkami na odpočinek a modlitbu na malých plošinkách podél cesty.

Hora Džabal an-Núr Horu, na jejímž svahu se jeskyně nachází, označují muslimové jako Džabal an-Núr – „Hora světla“ nebo také „Hora osvícení“. Název souvisí s tím, že podle tradice právě zde začalo „světlo zjevení“, tedy sesílání Koránu Mohamedovi.

Džabal an-Núr je součástí Hijázského pohoří obklopujícího Mekku. Samotný masiv je vysoký necelých 650 m, ale díky strmým svahům a skalnatému reliéfu působí mnohem mohutněji. Na rozdíl od některých jiných vrcholů v okolí má vrcholová část nápadně „dvoupatrový“ tvar, jako by na sobě stály dvě hory. Hora leží v suchém pouštním prostředí téměř bez trvalé vegetace; k její výzdobě patří jen řídké trnité keře.

Z geologického hlediska jde o masiv tvořený převážně starými hlubinnými vyvřelinami (žulovými až tonalitovými horninami) prekambrického stáří, s výskytem hornblendických tonalitů a granodioritů.

Historický a náboženský význam

Meditace proroka Mohameda Podle klasických muslimských životopisů proroka Mohameda se Hirá stala jeho útočištěm v letech před začátkem prorockého poslání. Již ve středním věku cítil rostoucí nespokojenost s náboženskými praktikami korajšovského kmene a hledal samotu k rozjímání. Zvykem se stalo, že se na několik týdnů – tradičně se uvádí jeden měsíc v roce – uchyloval právě do jeskyně Hirá, kde se postil, modlil a rozjímal o Bohu a o situaci svého lidu.

Některé prameny popisují, že v období před prvním zjevením mívával Mohamed živé sny, které se následně naplňovaly, a vnímal je jako znamení blížící se změny. Současně se u něj posilovala potřeba osamění a ticha, a proto trávil v jeskyni stále více času.

První zjevení Koránu V islámské tradici je Hirá spojována především s tzv. prvním zjevením (arabsky al-waḥj). K němu mělo dojít na tzv. Noc předurčení (lajlatu l-kadr) v některé z posledních deseti nocí měsíce ramadán, kdy měl Mohamed asi čtyřicet let (přibližně rok 610 n. l.). Podle hadísů a biografií se ve chvíli rozjímání v jeskyni setkal s andělem Gabriel (Džibríl), který ho vyzval, aby „četl/recitoval“ (arabsky iqraʾ) a následně mu sdělil první verše súry al-ʿAlaq. Tím podle muslimů začalo postupné zjevování Koránu trvající přibližně 23 let, až do konce prorokova života.

Po prvním zážitku zjevení se podle tradice vyděšený Mohamed vrátil domů za manželkou Chadídžou, která ho uklidnila, poskytla mu podporu a přivedla ho ke svému bratranci Waraqovi ibn Nawfalovi, vzdělanému křesťanovi. Ten měl Mohameda ujistit, že se jedná o andělské zjevení podobné tomu, jež dříve přicházelo k prorokům Mojžíši či Ježíšovi.

Poutě a současné využití Ačkoli návštěva jeskyně Hirá není formální součástí rituálů hadždže ani malé pouti a většina právních škol islámu ji neřadí mezi náboženské povinnosti, stal se výstup na Džabal an-Núr oblíbenou součástí pobytu mnoha poutníků v Mekce. Zvláště v období hadždže vystupují ke vchodu do jeskyně denně tisíce lidí, kteří chtějí spatřit místo spojované s prvním zjevením a krátce se v něm pomodlit.

Na svazích hory proto vznikla řada drobných stánků s občerstvením a suvenýry a improvizovaných odpočinkových míst. V posledních desetiletích se zároveň objevují diskuse o bezpečnosti a vhodnosti masového návštěvnického provozu – jednak kvůli riziku úrazů na strmých stezkách, jednak kvůli erozi a množství odpadu, které po sobě poutníci zanechávají. Někteří duchovní také varují před chápáním jeskyně jako „posvátného místa“ samo o sobě a zdůrazňují, že v islámském pojetí je centrem pouti především Kaaba a Velká mešita.

V populární kultuře Hirá a Džabal an-Núr se objevují v řadě moderních filmových, televizních a literárních zpracování života proroka Mohameda. Často jsou líčeny jako místo hlubokého ticha a samoty, odkud se otevírá výhled na Mekku a kde prorok poprvé prožil zkušenost zjevení. Záběry z jeskyně a okolních svahů se objevují také v dokumentárních filmech o dějinách islámu a v cestopisných pořadech věnovaných Mekce.

Odkazy Reference

Související články Mekka Džabal an-Núr Korán Islám Lajlatu l-kadr

Externí odkazy

Cave of Hira in Jabal Al Noor: History And Importance – stručný přehled historie a významu jeskyně (en) Makkah's historical mountains hold stories of past and future – článek v Arab News o významných horách v Mekce včetně Džabal an-Núr (en)

Kategorie:Jeskyně v Saúdské Arábii Kategorie:Islámská poutní místa