Dobětice jsou čtvrť na levém břehu Labe v Ústí nad Labem v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Patří do obvodu Ústí nad Labem-Severní terasa a sousedí se Stříbrníky a Krásným Březnem. Nedaleko se také nachází osada Mlýniště a obec Žežice.
Přesně administrativní vymezení Dobětic je nejednoznačné, jelikož zde vystavěné sídliště kromě původního katastrálního území Dobětic zasahuje navíc do dvou dalších. V původním stejnojmenném katastrálním území Dobětice (tvořeném základními sídelními jednotkami Dobětice a Sídliště Dobětice) se nachází většina sídliště, menší části zasahují do katastrů na západě Ústí nad Labem (ZSJ Dobětice-západ) a na jihu Krásné Březno (ZSJ Nad Březnem). Sídliště pochází z přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století a navazuje na již dříve postavené sídliště Stříbrníky. Kromě panelových domů se zde nachází občanská vybavenost v podobě supermarketu, školek, základní školy, střední průmyslové školy, domova důchodců a zdravotnického střediska.
Historie náhled|Část původní obce Dobětice
První písemná zmínka o Doběticích pochází z roku 1375, kdy vesnice patřila bratrům Vigantovi, Hildanovi, Děpoltovi a Rypoltovi z Lungvic, jejichž zdejší panství tvořily také vsi Mlýniště, Žežice a dvůr v Sovoluskách. Panským sídlem ve vsi byla tvrz, jejíž majitelkou byla v roce 1473 Markéta z Útěchovic, manželka Rynolta z Lungvic. Lungvicově Dobětice vlastnili do roku 1568, kdy je od nich koupil Jindřich z Bynova, který vesnici připojil k panství hradu Blansko. Dobětická tvrz tak ztratila svou funkci, a časem zanikla.
Sídliště Dobětice Výstavba v oblasti Dobětic byla plánována původně až po roce 1990, avšak kvůli rychlému tempu výstavby v Krásném Březně se přistoupilo k zpracování plánů již v sedmdesátých letech. Ten počítal s bydlením pro 7 600 obyvatel a byl hotov v roce 1976. Autorem je ústecký architekt Mojmír Böhm. Výstavba byla zahájena roku 1985 a pokračovala i po Sametové revoluci. Stavěno bylo s pomocí soustav T 06 B a později OP 1.21 zde typickou hnědě zbarvenými panely s kamínkovým povrchem. Panelové domy byly stavěny převážně ve výškách osmi a dvanácti pater, dále pak šestipatrové. Zároveň byly postaveny objekty občanské vybavenosti, například objekt základní devítileté školy, domova důchodců a dnešní střední průmyslové školy.
Přírodní poměry Původní obec stojí pod vrchem s Erbenovou vyhlídkou a vrchem přímo nazvaným Dobětická výšina. Vesnicí protéká Dobětický potok pokračující do údolí pojmenovaného též podle obce. Sídliště se pak nachází mezi vrchem s Erbenovou vyhlídkou a kopcem Hůrka. Jižně jsou louky Mariánského vrchu.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 206 obyvatel (z toho 103 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci a 204 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 218 obyvatel: devět Čechoslováků, 206 Němců a tři cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také čtrnáct evangelíků, jeden člen církve československé a sedm lidí bez vyznání.
Při součtu za všechny základní sídelní jednotky (ZSJ) obsahující původní Dobětice a později přistavěné sídliště zde podle sčítání lidu v roce 2021 žilo 5 748 obyvatel, z čehož na sídlištních ZSJ žilo 5 611 obyvatel a zbývajících 137 obyvatel v původní zástavbě.
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1960 byly Dobětice samostatnou obcí, nejprve v okrese Ústí nad Labem, ale v roce 1950 v okrese Ústí nad Labem-okolí a od roku 1960 opět v okrese Ústí nad Labem. V letech 1960–1976 byly částí obce Stříbrníky v okrese Ústí nad Labem. Evidenční část obce byla zrušena 1. května 1976.
Doprava Středem celé čtvrti prochází ulice Šrámkova. Na tu navazují na konci sídliště ulice Na Návsi a Výstupní, které vedou dále do dalších čtvrtí a centra. V roce 2026 bylo sídliště obsluhováno trolejbusovými a autobusovými linkami 74, 75, 76 a 84. Také se zde nachází konečná zastávka Dobětice točna.
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sídliště v Ústí nad Labem Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Části Ústí nad Labem