Alexander z Schönburg-Hartensteinu ( Josef Alexander Heinrich Otto Fürst von Schönburg-Hartenstein; 5. března 1826 Vídeň – 1. října 1896 Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat a politik. Vlastnil statky v Čechách, patřil mu mimo jiné zámek Červená Lhota.
Životopis Pocházel ze staré šlechtické rodiny Schönburg-Hartensteinů usazené mimo jiné v Čechách. Narodil se jako starší syn knížete Jindřicha Eduarda Schönburg-Hartensteina (1787–1872) a jeho druhé manželky Ludoviky, rozené princezny Schwarzenbergové (1803–1884). Od mládí působil v diplomacii Rakouska, kariéru započal v roce 1847 jako atašé v Haagu, v roce 1849 v Londýně a v roce 1850 v Berlíně. V roce 1851 byl jmenován honorárním legačním sekretářem. Od roku 1852 působil v Paříži jako vyslanecký sekretář. V letech 1855–1859 byl rakouským vyslancem v Bádensku se sídlem v Karlsruhe a poté byl v letech 1859–1863 vyslancem v Bavorsku se sídlem v Mnichově. Po ukončení činnosti v Mnichově se na vlastní žádost stáhl do ústraní na své statky, které vlastnil v Čechách. V letech 1872–1882 byl poslancem Českého zemského sněmu. Po otcově úmrtí zdědil titul knížete a stal se též dědičným členem rakouské Panské sněmovny (1872). Patřil k významným představitelům Strany ústavověrného velkostatku a v Čechách, později i ve Vídni zprostředkovával jednání o česko-německém vyrovnání (punktace).Kolektiv: Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii; Národní památkový ústav České Budějovice, 2020; s. 487 ISBN 978-80-87890-31-8 Od roku 1879 až do smrti byl prvním místopředsedou Panské sněmovny. Z čestných hodností dosáhl titulů c. k. komořího (1854) a později c. k. tajného rady (1869).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882, Vídeň, 1882; s. 206, 211 dostupné online V roce 1878 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých, (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 276
Majetkové a rodinné poměry Po otci byl majitelem velkostatků v Čechách, jeho majetkem byl mimo jiné zámek Červená Lhota.PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 511–513 dostupné online V roce 1881 koupil ve východních Čechách velkostatek Miletín, kde vzápětí přistoupil k přestavbě zámku.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998 s. 896–897 ISBN 80-85983-12-5Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 302–303
V červnu 1855 se ve Vídni oženil s princeznou Karolínou Marií z Liechtensteinu (1836–1885), dcerou knížete Aloise II. z Liechtensteinu. Karolína se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí:
1. Ludovika Marie Terezie (3. 7. 1856 Ettlingen – 5. 7. 1932 Mnichov), dáma Řádu hvězdového kříže ⚭ (1879) Bertram kníže Quadt-Wykradt (11. 1. 1849 Stuttgart – 14. 5. 1927), dědičný člen horní komory parlamentu ve Württembersku a Bavorsku, plukovník pruské armády, 1901 povýšen na knížete v Německém císařství 2. Františka de Paula Marie Karolína (28. 8. 1857 Karlsruhe – 20. 1. 1926 Petrohrad), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, nositelka Alžbětina řádu ⚭ (1876) Evžen hrabě Czernin z Chudenic (13. 2. 1851 – 5. 11. 1925 Petrohrad), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Jindřichův Hradec, Petrohrad, Krásný Dvůr, Chudenice atd.Almanach českých šlechtických rodů; Praha, 2010; s. 118 ISBN 978-80-85955-39-2 3. Alois Maria Alexander (21. 11. 1858 Karlsruhe – 20. 9. 1944 Hartenstein, Norimbersko), rakousko-uherský generálmajor, ministr obrany Rakouské republiky ⚭ (1887) Johanna hraběnka Colloredo-Mannsfeld (27. 7. 1867 Dobříš – 26. 8. 1938 Brno), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, čestná dáma Maltézského řádu 4. Marie Terezie Ludovika (17. 12. 1861 Mnichov – 25. 8. 1945), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže ⚭ (1885) Eduard princ z Auerspergu (8. 1. 1863 Vídeň – 18. 3. 1956), JUDr. 5. Eduard Otto Maria Alexander (24. 3. 1863 Mnichov – 18. 4. 1903 Praha), svobodný a bezdětný 6. Jan Maria Alois Otto (12. 9. 1864 Enzesfeld, Dolní Rakousy – 30. 3. 1937 Vídeň), diplomat, c. k. tajný rada a komoří, vyslanec v Rumunsku 1906–1911, velvyslanec ve Vatikánu 1911–1918, rytíř Řádu zlatého rouna ⚭ (1897) Sofie princezna Oettingen-Wallerstein (4. 10. 1878 Hluboš – 10. 9. 1944 Vídeň), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
Odkazy
Reference
Literatura R. Luft: Schönburg-Hartenstein (Josef) Alexander Fürst von. V: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 11, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1999, , S. 60 a 61 f. str.60 a str.61
Externí odkazy
Alexandr Schönburg-Hartenstein na webu rakouského parlamentu Rodokmen rodu Schönburg-Hartensteinů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Alexander Alexander Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Úmrtí v roce 1896 Kategorie:Narození 5. března Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Bad Ischlu Kategorie:Muži