Otaslavice jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel.

Historie náhled|vlevo|Zříceniny hradu První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy jsou zmiňováni bratři Mikuláš, Vilém a Přešek z Otaslavic. Před rokem 1330 se statek Otaslavice rozdělil na Horní Otaslavice (jižní část obce), náležející brodeckému a Dolní Otaslavice (severní část obce). V obou částech stály hrady, rozbořené v letech 1423–1424 za husitských válek. Nejspíše za panování Hynka Posadovského z Posadova byly Dolní Otaslavice povýšeny na městečko. V roce 1591 se jejich držiteli stali bratři Jan, Jiří, Matyáš, Václav, Michal a Jindřich Žalkovští z Žalkovic na Brodku, čímž došlo ke splynutí tohoto dílu s brodeckým.

Horní a Dolní Otaslavice byly samostatnými obcemi až do roku 1950, kdy došlo k jejich sloučení. Území sloučené obce bylo dotčeno vznikem vojenského újezdu Březina, do něhož byly začleněny rozsáhlé lesy v západní části území obce a to lesy v obou otaslavických katastrech, čímž se obec výrazně zmenšila. Ztracené pozemky se v rámci vojenského újezdu Březina staly součástí nově vytvořených k. ú. Pulkava a Kotáry. Malá část katastru byla v souvislosti se vznikem vojenského újezdu překatastrována ke k. ú. Kobylničky a nepatrná část ke k. ú. Myslejovice. Na bývalé západní hranici obce byla později vybudována Myslejovická nádrž.

K 25. srpnu 2011 došlo ke sloučení Horních a Dolních Otaslavic v jednotné katastrální území Otaslavice a k 1. lednu 2016 došlo k výraznému rozšíření území obce o nově vytvořené katastrální území Chaloupky u Otaslavic (vyčleněno k 3. březnu 2014 z k. ú. Pulkava) o rozloze 6,295686 km². Převážná část pozemků tohoto katastru patřila před vznikem vojenského újezdu Březina ke katastrálním územím Dolní a Horní Otaslavice, nepatrná část náležela dříve ke katastru sousední obce Myslejovice a malá okrajová západní část náležela dříve ke katastru obce Podivice. Některé dříve otaslavické pozemky i nadále zůstávají součástí vojenského újezdu – jedná se o půdu na východním okraji k. ú. Pulkava, včetně části plochy Myslejovické nádrže. Další dříve otaslavické pozemky byly k 26. listopadu 2013 začleněny do nově vytvořeného k. ú. Cihelny u Podivic, které se k 1. lednu 2016 stala součástí obce Podivice. K 24. červenci 2019 bylo katastrální území Chaloupky u Otaslavic zrušeno a prostor byl začleněn do otaslavického katastru.

Obecní symboly Obecní symboly Otaslavic byly přijaty 9. prosince 1996 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 19, Miloše Zemana.Symboly – Otaslavice v REKOSu

Znak Znak Otaslavic je tvořen červeným štítem se dvěma zkříženými stříbrnými otkami, provázené nahoře stříbrnou růží a po stranách dvěma zlatými šestihrotými hvězdami.

Vlajka Vlajka obce je tvořena šikmo děleným listem o poměru stran 2:3, horní žerďová část červená, dolní vlající část dělená čtyřmi šikmými pruhy: žlutým, červeným, bílým a červeným v poměru šířek 2:1:2:1.

Přírodní poměry Obcí protéká potok Brodečka. Přírodní památkou Otaslavice – kostel a zároveň evropsky významnou lokalitou je letní kolonie netopýra velkého v prostoru římskokatolického kostela svatého Archanděla Michaela na okraji obce. Na západ od obce se rozprostírají lesy vojenského újezdu Březina. Jihozápadně od vesnice ležela přírodní památka Pod Obrovou nohou.

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa V letech 1960–1992 k obci patřil Vincencov.

Dobrovolný hasičský sbor Sbor dobrovolných hasičů v Otaslavicích vznikl v roce 1886. I přes počáteční nevoli obyvatel týkající se vlastnictví stříkačky se její vlastnictví projevilo jako dobrý nápad. V roce 1917 totiž hasiči pomohli uhasit velký požár města Vyškova.

Jeho prvním velitelem se stal Jan Kopa. Ten za záchranu šesti dětí z požáru rodinného domu v roce 1936 dostal stříbrný záslužný křížek s korunkou. Nakonec však, v souvislosti s profesionalizací požárních sborů, se dobrovolný sbor začal více věnovat sportovní, preventivní a kulturně společenské činnosti. Po oslavách výročí stoletého trvání sboru v roce 1986 jeho činnost byla prakticky ukončena.

Sbor byl ale v roce 2006 obnoven. Krátce po obnovení si družstvo dovezlo ze soutěží první poháry.

V současné době se věnuje nejen hasičským zásahům ale i akcím ve vesnici. Ať už pouze hlídkují na pálení čarodějnic, vázání adveních věnců, nebo podpoře mladých hasičů a hasiček na soutěžích.

Koupací biotop Historie Otaslavického koupaliště sahá do roku 1969. Koupaliště bylo ale v roce 2000 zrušeno kvůli nevyhovujícím hygienickým požadavkům. Od té doby se hledal způsob jak uvést koupaliště znovu do života. V mezičase se v jeho místě pořádaly akce, například pálení čarodějnic.

Od roku 2015 se obec intenzivně zabývala renovací koupaliště a jeho přeměnou na přírodní koupací biotop. Výstavba probíhala v letech 2017-2018. Slavnostního otevření se koupaliště dočkalo 21. července 2018, kterého se zúčastnilo více jak tisíc lidí.

Biotop navštíví každý rok zhruba 8 tisíc návštěvníků. Lidé si našli zalíbení nejen v plavání ve vodě filtrované skrz kořeny rostlin, workoutovém a dětském hřišti, ale i v letním kině. Takto akce se konává od začátku po konec sezóny jednou za 2 týdny, nejčastěji v pátek.

Pamětihodnosti

Horní a Dolní hrad – dva hrady s viditelnými pozůstatky znaku pánů z Kunštátu, nacházející se v těsné blízkosti obce na skalním ostrohu nad říčkou Otaslávkou (Brodečkou). Zbytky Horního hradu byly téměř zcela pohlceny v zástavbě místní části „Sýpky“, z Dolního hradu je zachována polovina válcové věže (bergfritu) pocházející ze 13. století. První zmínka o hradu pochází z roku 1353. Kopaninky – pravěké hradisko nad levým břehem Otaslávky (Brodečky). Bažantnice – v současnosti již zaniklá, přeměněna na zemědělskou usedlost. Pseudogotický kostel svatého Archanděla Michaela. Kryté barokní schodiště ke kostelu zvané Pavláčka a starobylá renesanční fara.

Slavní rodáci Josef František (1914–1940), český pilot 303. stíhací perutě RAF, letecké eso bitvy o Británii ve druhé světové válce. V obci je po něm pojmenována základní škola a sídlí i muzeum věnované jeho životu. Člen tzv. Českého čtyřlístku spolu s Josefem Balejkou, Matějem Pavlovičem a Wilhelmem Kosarzem-Vilémem Košařem. Alois Konečný (1858–1923), československý politik a meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou socialistickou stranu. Později se také stal senátorem Národního shromáždění Československé republiky.

Fotogalerie

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Otaslavice

Externí odkazy

Stránky hasičského sboru Stránka o biotopu

Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Mikroregion Předina Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Sídla ve Vyškovské bráně Kategorie:Haná