Hornosaský kraj, resp. Hornosaský říšský kraj (, ), byl jedním z krajů Svaté říše římské. Vznikl rozdělením Saského kraje roku 1512 na kraje Hornosaský a Dolnosaský. Přetrval až do zániku říše v roce 1806.
Zasedání krajských sněmů se odehrávala u kulatého stolu a při hlasování neexistovaly „lavice“ (kurie). Přednost některých stavů před jinými se omezovala na ceremoniální záležitosti. Krajské sněmy se konaly v 16. století v Jüterbogu a Zerbstu, jeden z nich (roku 1596) ve Wittenbergu, v 17. a 18. století bývaly sněmy pořádány ve Frankfurtu nad Odrou a v Lipsku. Snahou bylo najít vždy město na pomezí obou krajských kurfiřtství. Od reformace byl kraj hlavní baštou protestantismu v říši, což se projevilo nejsilněji za šmalkaldské války. Říšští biskupové a preláti byli většinou sekularizováni a jejich území získala krajská knížata.
Členové kraje Díky zasedáním u „kulatého stolu“ nebyly krajské stavy rozděleny na žádné kurie. Zpočátku panoval v matrikách zmatek v tom, kdo patří do Kraje hornosaského a kdo do Dolnosaského. Následující seznam odráží situaci již po přesném rozhraničení obou krajů.
Vysvětlivky: K – Knížectví či pod vládou knížete, V – Knížectví s virilním hlasem na říšském sněmu, V1 – Knížectví, kterému byl virilní hlas přislíben roku 1803 16px Saské kurfiřtství K, V (na říšském sněmu hlas mezi kurfiřty, nikoli knížaty) 16px Braniborské kurfiřtství K, V (na říšském sněmu hlas mezi kurfiřty, nikoli knížaty) 16px Míšeňské biskupství K, V (od r. 1581 definitivně saské) 16px Merseburské biskupství K, V (od r. 1561 saské) 16px Naumburské biskupství (sídlem byl také Zeitz) K, V (od r. 1564 saské) 16px Branibořské biskupství K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1544 braniborské) 16px Havolínské biskupství K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1548 braniborské) 16px Lubušské biskupství (sídlo v Lebusu a Fürstenwalde) K, V (pod braniborskou svrchovaností, od r. 1598 braniborské) 16px Kamminské biskupství K, V (od r. 1650 braniborské) Klášter Saalfeld (od r. 1526 saský) 16px Klášter Quedlinburg K 16px Klášter Gernrode K (od r. 1624 anhaltský) Klášter Walkenried (od r. 1593 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství, resp. Brunšvického knížectví) 16px Saské vévodství (nejprve Albertinská, od r. 1548 Ernestinská větev Wettinů) K, V, po roce 1572 řada dělení (viz Ernestinská vévodství) , z nich nejdůležitější vévodství: 20px Sasko-kobursko-saalfeldské vévodství K, V 16px Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství K, V 20px Sasko-meiningenské vévodství K Sasko-jenské vévodství K 16px Sasko-altenburské vévodství K, V 16px Sasko-gothajské vévodství K, V 16px Pomořanské vévodství K, V, r. 1529 rozděleno: 16px Vévodství Přední Pomořany K, V (od r. 1648 švédské) 16px Vévodství Zadní Pomořany K, V (od r. 1648 braniborské) 16px Anhaltská knížectví K, V, řada dělení na menší rodová území před i po roce 1512, z nich nejdůležitější: 20px Anhaltsko-zerbstské knížectví K, V (r. 1797 rozděleno mezi zbylé tři) 20px Anhaltsko-bernburské knížectví K, V (od r. 1806 vévodství) 20px Anhaltsko-köthenské knížectví K, V 20px Anhaltsko-dessavské knížectví K, V 20px Knížectví Querfurt K, V1 (členem kraje od r. 1663, v l. 1657-1746 pod vládou 16px vévodů sasko-weißenfelských, dále součást Saského kurfiřtství) 16px Hrabství Schwarzburg – roku 1599 rozděleno na: 16px Hrabství Schwarzburg-Rudolstadt (od r. 1710 knížectví) K, V 16px Hrabství Schwarzburg-Sondershausen (od r. 1710 knížectví) K, V 16px Mansfeldské hrabství (od r. 1580 pod braniborskou svrchovaností) 16px Stolberské hrabství (hrabata Stolberg-Stolberg, od r. 1731 pod saskou svrchovaností) 16px Hrabství Wernigerode (léno magdeburských arcibiskupů, v držbě hrabat Stolberg-Wernigerode, od r. 1714 pod braniborskou svrchovaností) 16px Hohnsteinské hrabství (po vymření hrabat z Hohnsteinu r. 1593 řada rodů, mj. Thunové a Stolbergové, od r. 1648 rozděleno mezi Braniborsko a Brunšvicko-Lünebursko) 16px Hrabství Beichlingen (v držbě hrabat z Beichlingenu, od r. 1519 pánů z Werthern, od r. 1567 saské) 16px Panství Ruppin (od r. 1524 braniborské) 16px Hrabství Barby a 16px Mühlingen (po vymření místních hrabat r. 1659 připadlo Barby Sasko-weißenfelskému vévodství (od r. 1746 Saskému kurfiřtství) a Mühlingen Anhaltsko-zerbstskému knížectví) 16px Hrabství Gleichen K (mohučské léno, po vymření místních hrabat r. 1631 rozděleno na Horní a Dolní hrabství (Ober- und Untergrafschaft), v držení př. Schwarzburgové, Hohenloheové a knížata z Hatzfeldu) 16px Hrabství Roseneck (?) 16px Panství Wildenfels (v držení řady rodů, mj. Wettinů, Schönburgů a profesora Karlovy univerzity Anarga Friedricha, od r. 1706 svrchovanost Saského kurfiřtství) 16px Hrabství Remstein (?) 16px Panství Reuss (od r. 1673 hrabství) K – opakovaně děleno na různé rodové linie 16px Panství Schönburg (od r. 1740 pod saskou svrchovaností) Pouze formálně zařazeno a bez praktického důsledku (neúčast na sněmech), fakticky součást polských Královských Prus (mimo Svatou říši): 16px "Říšské město" Gdaňsk 16px "Říšské město" Elbink
Odkazy Literatura DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500–1806. Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, částečně dostupný online
Externí odkazy Seznam členů a stavů Říšských krajů Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích Mapy států v Hornosaském kraji k roku 1789
Kategorie:Říšský kraj Kategorie:Vzniklo 1512 Kategorie:Zaniklo 1806 Kategorie:Dějiny Saska Kategorie:Dějiny Meklenburska-Předního Pomořanska Kategorie:Dějiny Braniborska