Měrunice

Měrunice () jsou obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel.

Historie Písemné zmínky o Měrunicích jsou datovány již z 12. století, kdy tato místa patřila teplickému klášteru, jehož zakladatelkou byla česká královna Judita Durynská. Ovšem z ještě starších dob, přesněji z 8. století, existují archeologické doklady o tom, že zdejší krajinu obýval lid knovízské kultury.

První konkrétní zmínka přímo o obci pochází z roku 1295. Hovoří se v ní o vladykovi Janovi, kterému patřila zdejší tvrz a pravděpodobně i ves. V období od 13. do 15. století byly Měrunice tzv. zemanskou vsí.

Od 16. století až do doby vzniku samostatného Československa patřily Měrunice bílinské větvi Lobkowiců. Jak uvádí záznam z 18. století, v roce 1787 bylo v obci evidováno 77 domovních čísel. Kromě zemědělské činnosti, zejména pěstování ovoce, se zde též těžily i české granáty. Na přelomu 19. a 20. století se na území obce kromě granátů těžilo též hnědé uhlí a část území obce byla poddolována. V době maximálního rozmachu těžby měly Měrunice až tisíc obyvatel. Po skončení těžby nastal útlum, část obyvatel odešla za prací do pánevních oblastí, část se vrátila zpět k zemědělské činnosti. V roce 1938 byly Měrunice spolu s ostatními obcemi v okolí připojeny k Německé říši.

K dalšímu poklesu počtu obyvatel došlo po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945. Obec si podržela svůj zemědělský charakter, jehož těžiště spočívalo v oblasti živočišné výroby zdejšího státního statku. K jejímu naprostému útlumu došlo po roce 1989 v souvislostí s likvidací státního statku. Společně s útlumem těžby uhlí v severočeské pánevní oblasti to způsobilo, že nezaměstnanost obyvatel obce na počátku 21. století dosáhla až 30 %.

Přírodní poměry náhled|Kamenolom Stříbrník u Měrunic

Granátový vrch Asi 600 metrů jihovýchodně od okraje obce se nachází nenápadná zarostlá vyvýšenina jménem Granátový vrch (383 metrů), někdy též lidově zvaná Bota. Těleso vrchu je tvořeno pyroponosnou bazaltovou diatrémou, která byla v minulosti zdrojem těžby českého granátu. Pyropy zde byly těženy přímo z matečné horniny šachticemi, vedoucími až do hloubky 60 metrů. V důsledku této těžby je na západním svahu kopce dodnes patrná stupňovitě navrstvená halda. Lokalita se nachází na území CHKO České středohoří. Vzorky mateční horniny z Granátového vrchu, obsahující pyropy, jsou vystaveny v Muzeu českého granátu v Třebenicích.

Stříbrník Zhruba v polovině vzdálenosti mezi vesnicemi Měrunice a Žichov se nachází velký činný lom Stříbrník, nazývaný podle stejnojmenného vrchu (413 metrů). Vulkanické těleso, tvořené alkalickým čedičem odhadovaného stáří 19,2 až 22,5 miliónů let, bylo již z větší části odtěženo. V rozpukaném čediči se nacházely aragonity obdobného typu, jaké se vyskytují na nedalekém Číčově u Hořence. Mezi dalšími zde nalezenými minerály lze jmenovat pecky různobarevného opálu a až dva centimetry velké porfyrické vyrostlice augitu.Popis lokality na stránkách Bílinské přírodovědné společnosti V povrchových zjílovělých partiích byly zaznamenány nálezy zkamenělé flóry. V lomu se od roku 1994 intenzivně těží drcené kamenivo pro stavební účely, především jako materiál při stavbě silnic a vodohospodářských staveb.Baumgartnerová, V. (2011). Těžba a odbyt nerostné suroviny čedičového lomu Měrunice. Vysoká škola báňská - TUL. Dostupné online

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 432 obyvatel (z toho 219 mužů), z nichž bylo 88 Čechoslováků, 333 Němců a jedenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale pět lidí patřilo k církvím evangelickým, tři k izraelské, šest k jiným nezjišťovaným církvím a 21 lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 447 obyvatel: 127 Čechoslováků, 315 Němců a pět cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také šest evangelíků, pět členů církve československé, dva členové nezjišťovaných církví a patnáct lidí bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Měrunice 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 510 478 386 409 463 432 447 305 306 238 249 220 258 255 248 Domy 84 85 86 90 87 98 107 93 86 65 56 71 89 91 92

Obecní správa Části obce Měrunice Žichov

V letech 1850–1910 k obci patřily i Řisuty a v letech 1850–1921 také Červený Újezd.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.

Turistika Měrunicemi prochází 88 kilometrů dlouhá cyklotrasa č. 25, která vede z česko – německého hraničního přechodu Brandov v okrese Most do Velkých Žernosek na Litoměřicku.Cyklotrasa č. 25 Měrunice jsou zároveň cílovou destinací cyklotrasy č. 231, vycházející z Mikulova v Krušných horách, a výchozím místem cyklotrasy č. 232, vedoucí z Měrunic do Loun. Poblíž severního okraje obce vede zeleně značená turistická cesta, spojující rozcestí pod horou Hradišťany (753 metrů) s Bedřichovým Světcem přes obce Lužice a Dobrčice v okrese Most.

Pamětihodnosti Kostel svatého Stanislava. Kostel postavený v 19. století na místě starší stavby (kostel svatého Stanislava v Měrunicích je zmiňován již v záznamech ze 14. století), stojí v obci při průjezdní silnici. V průčelní západní věži se nachází zvon z roku 1797 od Josefa Pitschmanna a zvon z roku 1923 od Richarda Herolda. Další zvon s průměrem 28 centimetrů se nachází v sanktusníku. Je bez nápisu, zdoben pouze několika linkami. Vedle něj je prázdné místo, původně se v sanktusníku nacházely dva zvony. Boží muka u kostela Dvě památné lípy poblíž kostela svatého Stanislava (obvod kmene 285 a 380 centimetrů).https://www.geocaching.com/geocache/GC1YA0N_pamatne-lipy-merunice V jedné z budov hospodářského dvora se dochovaly zbytky měrunické tvrze připomínané poprvé v roce 1548, kdy ji koupil Kryštof z Lobkovic.

Osobnosti Karl Eckardt (1874–1926), farář a spisovatel

Odkazy Reference

Literatura HIBSCH, Josef Emanuel. Das Granatenbergel bei Meronitz und die böhmischen Granate. Bílina: Museumgesellschaft (Musejní spolek), 1926. 20 str. (německy) PEER, Přemysl. Přehledné dějiny Teplicka. Část 2. Dějiny Teplicka do roku 1848. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum, 1969. 84 str.

Externí odkazy

Ocenění v krajské soutěži Obec roku za rok 2014

Kategorie:Vesnice v okrese Teplice Kategorie:Obce v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Integro - Západ Českého středohoří - Poohří Kategorie:Mikroregion Hrobčice Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Mineralogické lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Těžba v okrese Teplice