Machnovščyna nebo machnovština () vzniklo během ruské občanské války (1917–1922) na jihovýchodě dnešní Ukrajiny v důsledku pokusu o vytvoření bezstátní anarchistickéNoel-Schwartz, Heather.The Makhnovists & The Russian Revolution – Organization, Peasantry and Anarchism. Archived on Internet Archive. Accessed October 2010. společnosti a existovalo mezi lety 1918 až 1921.

Během těchto čtyř let zde pod ochranou Revoluční povstalecké armády vedené Nestorem Machnem fungovaly „svobodné sověty“ a libertariánské komuny.Skirda, Alexandre, Nestor Makhno: Anarchy's Cossack. AK Press, 2004, p. 86 Počet obyvatel se pohyboval kolem sedmi miliónů lidí.Peter Marshall, Demanding the Impossible, PM Press (2010), p. 473.

V březnu 1920 území obsadily jednotky bílé armády pod vedením Antona Děnikina a ustanovily zde dočasnou vládu Jižního Ruska. Ke konci měsíce se však Děnikinovy jednotky pod náporem Rudé armády stáhly. Machnovy jednotky podporovaly Rudou armádu partyzánskými útoky za bělogvardějskou linií.

Přestože machnovci bývají označování za formu vlády, Machnovščyna bylo organizováno na základě anarchistických zásad a machnovci hráli čistě vojenskou úlohu. Nestor Machno, označovaný jako „baťko“ (otec), nebyl sám o mnoho více než vojenský stratég a poradce.Skirda, Alexandre, Nestor Makhno: Anarchy's Cossack. AK Press, 2004, p. 34 O „moci“ nebo „vládě“ v pravém slova smyslu se tedy nedá mluvit.

Historie Od listopadu 1918 do června 1919 budovali machnovci na Ukrajině bezstátní anarchistickou společnost zvanou Machnovščyna. Toto území se rozkládalo mezi dnešními městy Berďansk, Doněck, Záporoží a Dnipro. Většinu obyvatel tvořili rolníci a dělníci a společnost byla založena na rovnosti, solidaritě a vědomí, že práce každého má pro její fungování svůj význam. Na společných záležitostech se domlouvali na setkáních, kterých se mohl účastnit každý a díky kterým každý věděl, co je potřeba dělat.

Společnost Machnovščyna se přizpůsobovala anarchistickým hodnotám a nejvyšší možnou míru sociální spravedlnosti zajišťovala politika svobodných komunit. Systém vzdělávání byl postaven na zásadách katalánského anarchisty Francisca Ferrera a ekonomika na svobodné směně mezi venkovskými a městskými oblastmi podle teorie Petra Kropotkina. Předmětem směny bylo veškeré zboží od zemědělských plodin a dobytka po průmyslové výrobky.

Nestor Machno požadoval svobodu „slova, tisku, shromažďování“ a „odborového organizování“, kterou považoval za nezcizitelné právo. Machnovci organizovali sjezdy sovětů, na které vysílaly své zástupce dělnické, rolnické a vojenské rady a kterých se mohly účastnit všechny politické skupiny a strany. Přestože Machno bolševiky nazýval diktátory, i oni se mohli těchto sjezdů účastnit. Naproti tomu na území ovládaném bolševiky se národních sjezdů mohli účastnit pouze bolševici, ostatní politické skupiny se mohly účastnit pouze některých místních sjezdůSimon Pirani, The Russian Revolution in Retreat, 1920–24: Soviet Workers and the New Communist Elite, Routledge, 2008, p. 96. a i na těch měli bolševici právo veta.

Machnovci podle vlastních slov odmítali centralizovanou formu vlády a podporovali „svobodné sověty pracujícího lidu“. Revoluční povstalecká armáda ve svém prohlášení z roku 1920 odmítla autoritářské instituce jakou byla sovětská tajná policie Čeka a mimo to prohlásili státní milice, policii a armádu za zrušené. Lid měl místo těchto organizací vytvořit vlastní sebeobranu organizovanou pouze dělníky a rolníky. Historik Heather-Noël Schwartz tvrdí, že Machno netoleroval autoritářské organizace, a proto také rozpustil sovětské revoluční výbory.Avrich, Paul. Anarchist Portraits, 1988, Princeton University Press, pp. 114, 121. Bolševici na druhé straně Machna obviňovali z využívání vlastní tajné policie.Footman, David. Civil War In Russia Frederick A.Praeger 1961, page 287

Prvním oficiálním pokusem bolševiků o oslabení Machna byl Trockého Rozkaz č. 1824 ze 4. června 1919, který zakazoval organizování sjezdů. O machnovcích v rozkazu prohlašoval, že neustále ustupují bílé armádě a vedení hnutí obviňoval z neschopnosti, zločineckých sklonů a zrady.Daniel Cohn-Bendit and Gabriel Cohn-Bendit, The Makhno Movement and Opposition Within the Party Druhé spojenectví mezi machnovštinou a bolševiky v roce 1919 trvalo pouze tři měsíce. Mohlo za to několik faktorů, které se týkaly ideologického rozporu a mimo jiné také nedostatečného zásobování. Klíčovým faktorem bylo však rozdílné vnímání spojenectví. Zatímco machnovci se snažili legitimovat svoje hnutí organizováním sjezdů, bolševici hodlali machnovštinu sofistikovaně začlenit do struktur Rudé armády a následně ji bolševizovat prostřednictvím politruků a vojenské restrukturalizace.

Komunistická vláda v Petrohradu byla ze začátku Machnovým spojencem a nechávala mu pro jeho libertariánský experiment prostor, postupem času se však Machnovščyna, jako ohnisko anarchistického vlivu a zdroj inspirace pro ostatní volnomyšlenkáře, stala pro bolševiky hrozbou.Skirda, Alexandre, Nestor Makhno: Anarchy's Cossack. AK Press, 2004, p. 236 Bolševici obnovili propagandu označující Machnovščyna za vojenský režim a nakonec začali provádět překvapivé vojenské výpady proti machnovským jednotkám. Tyto výpady znamenaly konečný rozpor mezi machnovci a bolševiky.Skirda, Alexandre, Nestor Makhno: Anarchy's Cossack. AK Press, 2004, p. 238

Bolševický tisk prohlašoval, že vůdci Machnovščyna nejsou voleni demokraticky, ale že jsou jmenováni Machnovou vojenskou klikou. Prohlašoval také, že sám Machno odmítl poskytnout jídlo pro sovětské železničáře a telegrafisty, že v machnovské ústavě jsou zakotveny tajné popravy a mučení a že Machnovy jednotky přepadají konvoje Rudé armády. Mimo to byla anarchistická organizace Nabat obviněna z teroristických útoků na ruském území.'The Makhno Myth' , International Socialist Review #53, May–June 2007.

Ekonomika Ekonomika Machnovščyna byla směsicí ekonomik v rámci anarchokomunismu a mutualismu, přičemž továrny, farmy a železnice se staly družstvy a vytvořilo se několik bezpeněžných společenství. Většina území pokračovala ve využívání peněz, ale po ruské občanské válce se měla podle plánů ujat anarchokomunistická ekonomika.Eikhenbaum, Vsevolod (1947). The Unknown Revolution, 1917 – 1921. Book Three. The Struggle For Real Social Revolution.

Vlajka náhled|upright|„Smrt všem, kteří stojí v cestě pracujícího lidu.“ – Vlajka nesprávně asociovaná s Revoluční armádou. Machno sám napsal, že nikdy nebyla použitá. Ukrajinský anarchista Viktor Belaš popsal ve svých pamětech vlajky, které Ukrajinská revoluční povstalecká armáda používala: „[…] ústředí povstalecké armády bylo obklopeno obrovskými černými transparenty […] V sousední budově, kde byly prostory okresního sovětu rolnických a vojenských poslanců, vlály dvě vlajky nesoucí nápisy ‚Moc plodí parazity. Ať žije Anarchie!‘ a ‚Veškerou moc sovětům hned teď!‘“

V knize Židovské pogromy: 1917–1921, kterou napsal Z. S. Ostrovský, byla fotografie vlajky s bílou lebkou a zkříženými hnáty s mottem „Smrt všem, kteří stojí v cestě pracujícím lidem!“ v černém poli, která se dnes připisuje Ukrajinské revoluční povstalecké armádě (URPA). Nestor Machno (vůdce URPA) ale popřel, že by jeho vojáci používali tuto vlajku.To the Jews of All Countries. Nestor Makhno. April 1927. Source: Nestor Makhno, The struggle against the state and other essays, Alexandre Skirda (ed.). Translated by Paul Sharkey, 1996 by AK Press, Edinburgh & San Francisco. First published: Dyelo Truda, No.23–24, April-May 1927, pp.8–10.

Odkazy

Reference

Literatura Peter Arshinov, History of the Makhnovist Movement (1918–1921), 1923. Skirda, Alexandre, Nestor Makhno: Anarchy's Cossack – The struggle for Free Soviets in the Ukraine 1917–1921. AK Press, 2004 Eikhenbaum, Vsevolod (1947). The Unknown Revolution, 1917–1921. Book Three. The Struggle For Real Social Revolution. FRYNTA, J. Nestor Ivanovyč Machno a bolševismus, Praha, 2022. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin. Dostupné z: http://hdl.handle.net/20.500.11956/174960 FRYNTA, J. Ke vztahu machnovštiny a bolševismu v roce 1920, Slovanský přehled 109, 2023, č. 2, s. 209–242.

Související články Nestor Machno Ruská občanská válka Ukrajinská revoluční povstalecká armáda

Externí odkazy

Kategorie:Anarchismus Kategorie:Zaniklé státy Evropy Kategorie:Historická území Ukrajiny Kategorie:Ruské impérium Kategorie:Sovětský svaz Kategorie:Revoluce ve 20. století Kategorie:Státy Post-Ruského impéria Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1921