náhled|150px|Schéma vazby kelimu Kelim je koberec zhotovený gobelínovou technikou. Textilie je vzorována útkem v různých barvách tak, že na konturách vzoru obepíná útek osnovní nit a vrací se zpět, takže na těchto místech vznikají štěrbiny ve směru osnovy (viz nákres) a lícní i rubní strana koberce má stejný vzhled . Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, , str. 204
V hovorové mluvě se označení kelim někdy používá pro všechny podlahové krytiny s výjimkou vázaných koberců. Hull/Luczyc-Wychorska: Kilim: The Complete Guide, Thames and Hudson 1993,
Způsob výroby Kelim se zhotovuje na dřevěném, zpravidla vertikálně postaveném rámu, na který se napíná osnova. Útek se zanáší prsty (výjimečně také malým člunkem) mezi osnovní niti a přiráží s pomocí hřebene k hotové tkanině. Osnova bývá bavlněná, méně často vlněná, útek je zpravidla z čisté vlny barvené přírodními barvivy, jen na velmi jemné kelimy se používá hedvábná příze.
Druhy kelimů náhled|150px|Kelim z turecké Anatolie z pozdního 18. století V odborné literatuře se uvádí asi 20 asijských a evropských států, ve kterých se kelim komerčně vyrábí, Justin: Flat-woven rugs of the world – Kilim, Soumak, and Brocading, Van Nostrand Reinhold, New York 1980 hlavní střediska výroby se nacházejí v turecké Anatolii, v Íránu, Ázerbájdžánu a také na Balkáně. Petsopoulos: Der Kelim – ein Handbuch, Prestel Verlag, München 1980
Např. z Ázerbájdžánu je nejznámějších 5 druhů kelimu a z Turecka 14 druhů (nebo motivů). Sběratelé tam platí za zbytky historických kelimů až 100 000 USD za kus.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Koberce