Lémnos (druhý pád Lemnu, řecky: Λήμνος) je ostrov na severu Egejského moře patřící Řecku. Spolu s okolními malými neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec. Spolu s ostrovem Agios Efstratios ležícím na jihozápadě je součástí stejnojmenné regionální jednotky.
Obyvatelstvo náhled|Pohled na přístav Myrina a hrad Kastro V obci žilo v roce 2011 16 992 obyvatel. Obec Lémnos se člení na čtyři obecní jednotky, které se dále skládají z komunit a ty z jednotlivých sídel, tj. měst a vesnic. V závorkách je uveden počet obyvatel obecních jednotek a komunit. Obecní jednotka Atsiki (2535) – komunity: Agios Dimitrios (812), Atsiki (900), Dafni (158), Karpasi (181), Katalakko (46), Sardes (215), Varos (223). Obecní jednotka Moudros (3925)- komunity: Fisini (107), Kalliopi (207), Kaminia (243), Kontopouli (634), Lychna (320), Moudros (974), Panagia (383), Plaka (310), Repanidi (266), Roussopouli (94), Romanou (302), Skandali (85). Obecní jednotka Myrina (8006) – komunity: Kaspakas (792), Kornos (267), Myrina (5711), Platy (785), Thanos (451). Obecní jednotka Nea Koutali (2526) – komunity: Angariones (116), Kallithea (182), Kontias (572), Livadochori (373), Nea Koutali (442), Pedino (268), Portianou (314), Tsimandria (259).
Geografie Rozloha ostrova a obce čítá 476 km². Ostrov má z velké části hornatý charakter, avšak nalezneme zde i úrodné nížiny. Nejvyšší horou je Vigla dosahující nadmořské výšky 434 m.
Nejvýznamnější města jsou Myrina s 5711 obyvateli na západním pobřeží a Moudros s 974 obyvateli na východním. Hlavní město Myrina je důležitým obchodním centrem, díky svému významnému přístavu.
Na ostrově panuje středomořské klima s mírnými zimami. Podzimní období je charakteristické silným větrem.
Hospodářství Horský terén je využíván zejména jako pastviny pro ovce a kozy. Z plodin se četně vyskytují morušovníky a ovocné stromy. Nejsou zde vhodné podmínky pro pěstování oliv, přesto se zde několik rodinných farem produkující olivový olej nachází. Naopak velmi rozšířené a tradiční je pěstování vinné révy a produkce vína (o víně z Lemnosu píší např. Homér, Aristoteles nebo Hésiodos) a vinné pálenky tsipouro. Na ostrově se nachází množství pláží, přesto je cestovní ruch ve srovnání s jinými řeckými ostrovy jen méně významnou součástí místní ekonomiky. Většina hotelů a pláži s infrastrukturou se nachází na západním a jihozápadním pobřeží ostrova, kde je méně větrno, pláže na východě jsou populární destinace pro windsurfing a kitesurfing. Hlavními turistickými centry jsou Myrina, Agios Iohanis a Thanos.
Díky strategicky významné poloze v Egejském moři se na ostrově nachází řecká vojenská základna a množství menších vojenských instalací. Mezinárodní letiště "Hephaestus" (IATA: LXS, ICAO: LGLM) bylo původně vojenským letištěm a stále tuto funkci plní.
Historie Archeologické nálezy potvrzují nejstarší osídlení ostrova již v době pozdního paleolitu, cca 12 tisíc let př. n. l. V průběhu eneolitu a doby bronzové se rozvíjí osídlení v oblasti Poliochni, které je na konci 3. tísíciletí př. n. l. z velké části zničeno zemětřesením.
Na území dnešního města Myrina a tamního hradu jsou doloženy vykopávky spojované s mínojskou civilizací. Po jejím zániku ostrov obsadili Pelasgové. Okolo roku 800 př. n. l. byl ostrov dobyt Řeky, kteří byli ovšem po cca 100 letech na čas vytlačeni a svoji mocenskou pozici zde opět upevnili až okolo roku 600 př. n. l. Z archaického období řeckých dějin se dochovaly ruiny města Héfaistia na severovýchodním pobřeží ostrova a vykopávky dokládající stejně staré osídlení i v Myrině. Ostrov poté patřil Athénám a po celé helénské období sdílel svůj osud s Řeckem. Po celé antické období fungoval chrám v Kabeironu, kde vykopávky potvrzují uctívání místních bohů (Kabeirí) ještě před příchodem Řeků, kteří je přijali do svého pantheonu. Chrám bych opuštěn až v 5. století n. l. z důvodu růstu vlivu křesťanství ve Středomoří.
Lemnos byl následně součástí Byzantské říše. Císař Andronichos I založil v Myrině novou pevnost na místě staré antické akropole. Ostrov byl průběžně cílem útoků Saracenů a Turků. Po 4. křížové výpravě připadl Latinskému císařství pod nadvládou Benátčanů, ale ti byli v roce 1278 nuceni ostrov vrátit Byzanci. Ta držela Lemnos až do 15. století, kdy ho získali Janované, ovládající i nedaleký Lesbos a v jejich držení zůstal i po pádu Konstantinopole (1453), ale již v roce 1457 se proti vládě Janovanů vzbouřili místní obyvatelé a přijali tureckou nadvládu. V letech 1464-1479 Limnos drželi Benátčané, kteří ho dobyli v průběhu první turecko-benátské války, ale po mírové smlouvě byl vrácen Turkům. Znovu Benátčané ostrov krátce dobyli v roce 1656, ale již v roce 1657 byl Turky znovu obsazen. V roce 1770 se stal Limnos jedním z míst, kde v souvislosti s probíhající rusko-tureckou válkou vypuklo protiturecké povstání, které ale, i přes jistou podporu ruského námořnictva vedeného hrabětem Orlovem, bylo poraženo. S Řeckem tak byl Limnos opětovně sjednocen až roku 1912 během 1. balkánské války, kdy zde 8. října, po krátké bitvě s tureckým loďstvem, zakotvila řecká flotila vedená admirálem Pavlosem Kunduriotisem. Ostrov se následně stal námořní základnou, umožňující monitorovat provoz Dardanelami.
V průběhu první světové války byl Limnos s přístavem Mudros i přes svoji nedostačující kapacitu důležitou námořní a vojenskou základnou pro Dohodové mocnosti. Ostrovem prošla zejména britská, australská, novozélandská a francouzská pěchota bojující u Galipolle a byli sem převáženi také zranění z této bitvy. Dnes tyto události připomíná malé muzeum v Mudrosu a několik vojenských hřbitovů. 30. října 1918 bylo v Mudrosu podepsáno příměří mezi Spojenci a osmanskou říší, jež na Blízkém východě ukončilo válečné akce 1. světové války. Po skončení války byli na ostrov přesídleni Řekové z ostrovů v Marmarském moři, které v rámci mírových dohod zůstaly Turecku. Několik let zde žili také ruští emigranti, především kozáci z Kubáně a další příslušníci bílé armády, kteří po ruské občanské válce utekli před bolševiky.
Za druhé světové války byl Limnos okupován německou armádou, která opět využívala přístav v Murdosu ke kontrole provozu ve východním Středomoří. Limnos byl osvobozen řeckými speciálními jednotkami ve spolupráci s britskými SAS v říjnu 1944.
Mytologie V řecké mytologii je ostrov Lémnos domovem řeckého boha ohně Héfaista a nalézá se zde jeho pověstná dílna.
Lémnos se objevuje v báji o Iásonovi a Argonautech. Ti se na ostrov, kde žily jen ženy pod vedením královny Hypsipylé, dostali během své plavby za zlatým rounem. Ženy se snažily snažili Argonauty na ostrově udržet a mít s nimi děti, ale na Héraklovo naléhání nakonec Argonauté ostrov opustili.
Lémnos je také zmíněn v několika zpěvěch Homérovy Ílias, jako místo, odkud je Řekům dováženo víno a kam jsou prodávání zajatí trojští bojovníci. Na ostrově se léčil z hadího uštknutí Fíloktétés, král z Thessaly a vlastník Héraklova luku, bez jehož pomoci dle věštby nemohli Řekové u Tróje zvítězit.
Zajímavosti
Myrina a hrad Kastro Hlavní město ostrova Myrina patří k nejkrásnějším městům severního Egejského moře. Dominantou je benátský hrad Kastro, který se tyčí nad městem a nabízí výhledy na moře i okolní pobřeží. Nejkrásnější je návštěva při západu slunce.
Kostel Panagia Kakaviotissa Jedna z nejunikátnějších památek v celém Řecku. Kostel nemá střechu a je ukrytý uvnitř přírodní jeskyně. K místu vede krátká, ale poměrně strmá turistická stezka. Odměnou jsou výhledy a neopakovatelná atmosféra.
Poliochni Archeologické naleziště Poliochni bývá označováno za jedno z nejstarších organizovaných sídlišť v Evropě. Historie osídlení sahá až do období kolem roku 4000 př. n. l., tedy do doby před slavnou Trójou.
Hephaistia Pozůstatky významného starověkého města zasvěceného bohu Héfaistovi. Návštěvníci zde mohou vidět antické divadlo, základy chrámů i části původního městského opevnění.
Ammothines – poušť na Lemnosu Lemnos ukrývá jednu z největších zajímavostí celého Řecka – písečné duny známé jako Ammothines nebo „řecká Sahara“. Duny se nacházejí nedaleko pláže Gomati a vytvářejí krajinu, která připomíná skutečnou poušť.
Geologický park Falakro Neobvyklá krajina vytvořená dávnou vulkanickou činností. Jsou zde barevné skalní útvary a zkamenělá láva, která vznikla při kontaktu magmatu s mořskou vodou.
Solná jezera Alyki a Chortarolimni Významná přírodní lokalita chráněná v rámci soustavy Natura 2000. Na jaře a na podzim zde lze pozorovat plameňáky a další stěhovavé ptactvo. V létě se některé části jezer proměňují v bílé solné pláně.
Poznámky
Externí odkazy
Fotogalerie ostrova PhotoGallery, eStore by V.T. F.A Pho/pher- Publisher Fotogalerie, povídání o ostrově
Kategorie:Ostrovy Severního Egeis Kategorie:Obce v Severním Egeis Kategorie:Lémnos (regionální jednotka) Kategorie:Ostrovy Egejského moře Kategorie:Thrácké moře