Obec Horní Olešnice (něm. Ober Oels) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Leží v údolí Kalenského potoka, po severním hřbetu vede stará poštovní cesta s výhledy na východní část Krkonoš. V typicky podhorské obci s dochovanými roubenými domy žije obyvatel. Lokalita je známá coby naleziště polodrahokamů, zejména achátů, chalcedonů a českých granátů.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1241.

Pamětihodnosti V obci se kromě typických výklenkových kapliček nachází především památkově chráněná usedlost čp. 3. Nachází se ve středu obce, vlevo od silnice směr Dolní Kalná a při silnici směr Ždírnice. Objekt je chráněn od 3. 5. 1958, původní číslo popisné bylo 45. Zděný jednotný přízemní dům usedlosti byl vystavěn v 1. polovině 19. století a je příkladem zděné přestavby venkova v 19. století. Přízemní zděná stavba má polovalbovou střechu, štítovou stranou orientovanou k hlavní silnici. Kratší průčelí má tři okna obdélná, dříve se štukovou nadokenní výzdobou kruhů, závěsů a zvonečků. Ve štítě ve střední ose je zazděné okno, po jeho stranách dvě okna obélná a v krajích čtvrtkruhová okna vějířovitého členění. Ve vrcholu štítu je půlkruhovité okno rovněž vějířovitého členění. Druhý štít je jednoduchý. Střecha je polovalbová krytá taškami (dříve šindelem). Boční půlkruhový portál s plošným členěním ústupků a rozet ve vnitřních stěnách. Proti obytnému stavení se nacházela jedna stodola – větší, se dvojími vraty (zbořena mezi roky 2006 a 2011); na třetí, severovýchodní straně areálu je druhá stodola. Dvůr uzavírala dřevěná kolna.

Části obce Horní Olešnice (k. ú. Prostřední Olešnice a Horní Olešnice) Ždírnice (k. ú. Přední Ždírnice a Zadní Ždírnice; částečně také Horní Olešnice)

Od 1. ledna 1989 do 31. srpna 1990 k obci patřila i Dolní Olešnice.

Současnost Obec leží na dřívějším rozhraní německy a česky mluvící oblasti. Svou polohou je obec vhodná jak pro výlety do Krkonoš, tak i Českého ráje, prochází jí cyklotrasa č. 4302 střední obtížnosti a délkou necelých 20 km. Vede z Kunčic nad Labem přes Horní a Dolní Kalnou, Horní a Dolní Olešnici do obce Mostek. V Horní Olešnici je stále významný podíl soukromého zemědělství, v posledních letech tu pomalu, ale stabilně přibývá trvale žijících obyvatel. DatumMuži (do 15 let)Muži (nad 15 let)Ženy (do 15 let)Ženy (nad 15 let)ZměnaCelkem1. 1. 2017151461612703041. 1. 2016151471512783041. 1. 2015131481112442961. 1. 201413145912512921. 1. 20131414410123 291

Přehrada Vestřev V údolí mezi Čistou u Horek a Dolní Olešnicí, kam patří i Horní Olešnice, počítal Plán hlavních povodí ČR s možnou výstavbou přehrady. Strategický dokument Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí mimo jiné vytyčoval na území republiky dvě stovky míst, která jsou vhodná pro vybudování zádržných nádrží na akumulaci povrchové vody. Přestože PHP nepočítal v příštích 50 letech s budováním žádné z těchto nádrží, musely být všechny zaneseny do územních plánů obcí. Přehrada Vestřev měla být s plochou zhruba 1128 hektarů jednou z největších. Plán na výstavbu údolní nádrže Vestřev více než 30 let těžce zasahoval díky přísné stavební uzávěře do života a rozvoje obcí. Proti plánu protestoval kraj, obce i organizace. Výsledkem řady jednání v 90. letech 20. století bylo přeřazení hájení území pro výstavbu přehrady z kategorie A do B a následně konečné kategorie C v nejmírnějším režimu územního hájení, umožňující běžný rozvoj. V září 2012 byl vydán nový strategický dokument – Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje, ve kterém bylo vyhověno připomínkám obcí Dolní Kalná, Dolní a Horní Olešnice a došlo k odstranění lokality Vestřev na Kalenském potoce z území chráněných pro akumulaci povrchových vod.

Závazným podkladem pro územní plány je nyní Generel území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV), schválený ministerstvy zemědělství a životního prostředí v roce 2011. Ještě výchozí podoba generelu v roce 2009 byla myšlenkově pevně ukotvena v 80. letech, kdy se počítalo s megalomanským zvětšením a zmnožením plánů z dob monarchie – v celé republice rezervoval místo pro skoro dvě stě nádrží s různým posláním. Po dlouhých diskusích v něm zbylo 65 míst, z toho v krkonošsko-jizerské oblasti jen dvě zmenšené nádrže: Fořt na Čisté v Rudníku a Babí na Babském potoce pod Rýchorami.

Symboly obce Znak: v zeleno-stříbrně polceném štítě leží olšová ratolest o čtyřech listech opačných barev vyrůstající ze stříbrno-červeně polcené paty, vpravo jsou vlnité a vlevo planoucí čtyřmi plameny. V patě vpravo je červený broušený český granát, vlevo stříbrná růže s červeným semeníkem. Návrh vychází z obrazových historických pečetí Horní a Prostřední Olešnice, jejichž složité obrazy jsou v návrhu znaku reflektovány v heraldicky adekvátně zjednodušené podobě a doplněny několika dalšími figurálními motivy, jež připomínají relevantní geografické charakteristiky obce a názvy místních částí obce.

Vlajka představuje proporčně modifikované doslovné opakování znaku. List tvoří zelená žerďová a bílá vlající část a svisle dělený dolní čtvrtinový pruh, v žerďové části bílý, vlnitý třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi a ve vlající částí červený, planoucí čtyřmi plameny s vrcholy ve třech pětinách šířky listu. Na svislé dělicí lince vyrůstá z dolního pruhu olšová ratolest o čtyřech listech opačných barev. V dolním pruhu u dělicí linky v bílé části červený broušený český granát, v zelené části bílá růže s červeným středem. Poměr šířky k délce je 2 : 3.

Galerie

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Trutnov Kategorie:Obce v okrese Trutnov Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří Kategorie:Společenství obcí Podkrkonoší Kategorie:Svazek obcí Horní Labe