Pomník maršála Koněva v Praze

Pomník maršála Koněva je žulový pomník s bronzovou sochou, který byl v letech 1980–2020 umístěn na náměstí Interbrigády v Praze 6-Bubenči. Socha zobrazuje sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v nadživotní velikosti, držícího v ruce kytici šeříků, podle socialistické ikonografie symbol vítání Rudé armády v Praze. Autorem sochy je Zdeněk Krybus, autorem architektonického řešení Vratislav Růžička.

Památník byl odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. Pomník od sametové revoluce vyvolával spory kvůli negativnímu hodnocení historické úlohy maršála Koněva, ale také kvůli době vzniku - tedy v době sovětské okupace Československa. Od roku 2015 zintenzivněly spory a řešila se další existence pomníku, který byl protestujícími opakovaně popisován nápisy či poléván červenou barvou. V roce 2018 městská část pomník v rámci restaurování opatřila novými informačními deskami, které připomínaly Koněvovu negativní roli v dalších středoevropských událostech, jako například při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa nebo násilném potlačení Maďarského povstání. V září 2019 rozhodlo zastupitelstvo Prahy 6 o odstranění sochy; dne 3. dubna 2020 byla socha z podstavce sejmuta a odvezena do depozitáře. Podle záměru by se Koněvova socha měla stát jedním z artefaktů plánovaného Muzea paměti 20. století, zatímco na místě odstraněného pomníku by měl vzniknout nový památník připomínající osvobození Prahy.iDNES.cz (2020-04-03): Sochu maršála Koněva v Praze 6 sundal jeřáb, zatím bude v depozitáři

Postavení pomníku Pomník byl odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. Památník byl umístěn při ulici Jugoslávských partyzánů, jedné z hlavních tříd před válkou vybudovaných nových obytných čtvrtí, která vedla z Vítězného náměstí na sever směrem ven z města. V květnu 1945 zde za Pražského povstání probíhaly boje na barikádách a 9. května sem dorazila část sovětských tanků přijíždějící do Prahy od severu a lidé je zde údajně vítali květy právě kvetoucích šeříků. Tyto události byly za komunistického režimu připomínány jako jeden ze symbolů osvobození Československa Sovětskou armádou slaveného 9. května.

Na pomníku byla umístěna pamětní deska, na níž stál následující text: „Významný vojevůdce maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu a Hrdina Československé socialistické republiky velitel vojsk 1. ukrajinského frontu, která zachránila 9. května 1945 Prahu před zničením.“

Pomník byl pietním místem, u něhož se u příležitosti výročí ukončení druhé světové války setkávali na začátku měsíce května jak „členové veteránských organizací, přímí účastníci druhé světové války, zástupci velvyslanectví Ruské federace v Praze, městské části Prahy 6, tak i představitelé resortu ministerstva obrany České republiky.“

Nebyla to jediná Koněvova socha na veřejném prostranství – další památníky má/měl například v ukrajinském Charkově, ve slovenském Svidníku, v ruské Kubince, Tverské oblasti, v Bělgorodu, v Nižním Novgorodu, v Omsku a ve Vologdě. Socha v Krakově byla v roce 1991 sejmuta a přemístěna do Kirova.

Spory o pomník

90. léta 20. století Úsilí o odstranění Koněvova pomníku začalo už v první polovině 90. let, kdy byly odstraňovány i mnohé jiné kontroverzní pomníky někdejšího komunistického režimu, v Dejvicích například pomník V. I. Lenina na Vítězném náměstí. Tehdy bylo řešení vzhledem k naléhavějším záležitostem odloženo, ale od té doby se problém Koněvova pomníku opakovaně vracel na pořad jednání zastupitelstva Prahy 6.

2015–2018 náhled|Pomník po opravě a s novými informačními deskami (2018) V roce 2015 byla městská část Praha 6 vystavena rozhodnutí, zdali má, i přes odpor petentů na podporu zachování pomníku, pomník odstranit. Zastupitelstvo Prahy 6 se na popud starosty Ondřeje Koláře kompromisně usneslo, že opatří pomník dodatkovými tabulemi. V roce 2018 byla socha zrestaurována a památník byl doplněn novými informačními deskami v češtině, ruštině a angličtině. Nové desky byly odhaleny 21. srpna 2018 ve 14.35. Text na nové pamětní desce zněl „Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy. Na podzim 1956 řídil potlačení Maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel Skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1961 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou Berlínské zdi. V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.‎“

Proti desce se v dopise ohradili velvyslanci Ruska, Běloruska, Arménie, Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Podle ruského velvyslanectví v Praze se Koněv nepodílel na invazi v roce 1968 a kvůli svému věku řídicí činnost v ozbrojených silách SSSR již dříve opustil.

Podle českého historika Daniela Povolného byl Koněv od roku 1963 v důchodu (mimo službu) a jeho role při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byla „poměrně vedlejší“, a Povolný předpokládá, že vcelku nulová. Byl 8. května 1968 v čele delegace, kterou do ČSSR vyslala vojenská rada v čele s Leonidem Brežněvem, a byl v čele největší ze tří částí delegace, která se pohybovala po českých zemích a systematicky sondovala názory mezi pracujícími a v armádě, ale Povolný uvádí: „Ať napsal jakoukoliv zprávu, tak tyhle informace, podle mého názoru, v konečném důsledku stejně nebyly rozhodující pro to, jestli k té invazi dojde, nebo nedojde.“ Podle Povolného mělo hlášení této delegace zanedbatelný význam mezi množstvím dalších informací od KGB, velvyslanectví, novinářů atd. Na 9. května 1968 byl naplánován první pokus o invazi. Historik Jiří Fidler se domnívá, že Koněv s okupací Československa pravděpodobně nesouhlasil, stejně jako mnozí další penzionovaní maršálové a generálové.Maršál osvoboditel, ale i okupant. iDnes. 18. května 2005.

Mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu uvedl, že „maršál Koněv je jednou z klíčových osob druhé světové války a to je to, co má socha připomínat“.

Představitel ruského ministerstva obrany pro ruské válečné hroby v Česku Valerij Konnov v listopadu 2018 v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že dění kolem pomníku maršála Koněva v Praze vyvolalo v Rusku velkou pozornost a na ruskou ambasádu v Praze píše mnoho nespokojených Rusů. Na mnoha místech Ruska se nacházejí pomníky československých legionářů, například Pomník čs. legionářům v Jekatěrinburgu, a Konnov vyjádřil obavu, že se v Rusku na lokální úrovni mohou najít lidé, kteří budou s pomníky čs. legionářů v Rusku zacházet stejným způsobem, jakým česká strana zachází s pomníkem Koněva.

Ve volbách do zastupitelstva městské části Praha 6 v roce 2018 kandidovala volební strana Občané za odstranění pomníku maršála Koněva pod vedením Radima Špačka (předsedy Koruny České), na kandidátce byl například bývalý poslanec Daniel Korte. Strana se se ziskem 0,15 % hlasů do zastupitelstva nedostala.

Srpen 2019 Pro maršálovu kontroverzní úlohu v historii se pomník opakovaně stal terčem útoků. Například v roce 2014 byla pomalována růžovou barvou, v roce 2015 pomalován podstavec. Po pátém případu vandalismu, kdy nebyl pachatel ani jednou dopaden, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář prohlásil, že pomalování sochy je sice vandalstvím, ale že pro lidi, kterým socha vadí, má pochopení a nenechá ji očistit. Pokus o očištění rudé barvy zastavila 23. srpna 2019 městská policie. K čištění se přihlásil proruský aktivista. Další pokus o očištění sochy kritizoval starosta Kolář, podle něhož to „budou nějací ruští trollové, kteří vyslyšeli volání ruské ambasády.“ Na místo dorazila Policie České republiky, která si zjistila totožnost dobrovolníků čistících sochu pro případné budoucí obvinění z přestupku nebo trestného činu. Poškození památníku v noci na 22. srpna 2019 spočívalo v tom, že na boční stranu podstavce byl bílou barvou vyveden nápis „Ne krvavému maršálovi! Nezapomeneme“ a na podstavci se objevila rudá barva znázorňující krev stékající zpod maršálových nohou a letopočty '45, '56, '61 a '68.

náhled|Pomník nechala dne 30. srpna 2019 radnice Prahy 6 zahalit plachtou náhled|Plachta byla později stržena aktivisty. Na snímku stav 31. srpna 2019 v 15 hodin. Televizní štáby čekají na další incident.

V reakci na polití sochy barvou městská část navrhla, aby byl pomník přesunut na zahradu ruského velvyslanectví v Praze. Zájem prý projevilo vojenské muzeum v Břeclavi a další z Pardubic. Městská část také chtěla projednat darování pomníku do sbírek Muzea hlavního města Prahy.

Dne 29. srpna 2019 vznikla petice za odstranění pomníku maršála Koněva v Praze 6, jejímž autorem byl Radim Špaček a která během několika týdnů nasbírala přes 2,4 tisíce podpisů. V reakci na ni byla 2. září sepsána petice proti odstranění pomníku, jejímž autorem byl Stanislav Korityák a ke konci září 2019 se pod ní sešlo kolem šesti set podpisů.

V pátek 30. srpna 2019 před polednem nechala městská část Praha 6 sochu obestavět lešením, na něž umístila plachtu zakrývající pomník. Mluvčí Prahy 6 Ondřej Šrámek akci vysvětloval tím, že „v tuto chvíli je to jediný účinný způsob jak sochu ubránit před dalšími vandalskými útoky“. Městská část následně informovala, že zatím nerozhodla, jak dlouho bude pomník zakrytý, a že o osudu sochy bude rozhodovat zastupitelstvo 12. září. Městská část sochu preventivně přetřela anti-graffiti lakem, znovu ji zakryla a požádala policii o zvýšenou kontrolu okolí sochy. Další pokus o odstranění plachty učinili v noci na sobotu dva mladíci ve věku 22 a 23 let ve stavu mírné až střední opilosti a byli přistiženi strážníky. V sobotu odpoledne strážníci zadrželi šedesátiletého muže, který přeřezal pásky u plachty. Starosta Ondřej Kolář z TOP 09 po rozhodnutí o zakrytí začal dostávat výhrůžky i fyzickou likvidací a obdržel policejní ochranu. V pátek vznikla na Facebooku skupina Proti zakrytí sochy maršála Koněva, která svolala u sochy demonstraci.Třetí incident od zakrytí památníku Koněva. Muž přeřezal pásky u plachty, iDnes.cz, 31. 8. 2019Starosta Prahy 6 Kolář má policejní ochranu. Vyhrožují mu kvůli Koněvovi, iDnes.cz, 30. 8. 2019, ČTK, rsr Starosta Ondřej Kolář akci označil za sraz extremistů, které spojuje zaslepená láska k Rusku a kteří chtějí vyvolávat a mezi lidmi živit nenávist. Při protestu v pondělí 2. září 2019 odpoledne krycí plachtu aktivisti opět odstranili.Koněv je po protestu opět bez plachty, aktivistu odvedla policie, iDnes.cz, 2. 9. 2019

Aktivista Tomáš Tožička v srpnu 2019 napsal, že socha Winstona Churchilla na náměstí Winstona Churchilla na Žižkově v Praze by měla být stejně jako socha Koněvova doplněna informační deskou, která by upozornila na krvavé potlačení osvobozeneckého povstání Mau Mau v Keni a na další zločiny jeho vlády.

Září 2019