Brodek u Prostějova () je městys v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel. Součástí městyse je od roku 1960 i vesnice Sněhotice- Alternativní historický název městyse byl taktéž Brodek u Nezamyslic.

Historie Do počátku novověku Osada je prvně zmiňována roku 1278 jako majetek Michala z Brodku, příbuzného vladyků z Otaslavic. Jiná písemná zmínka o obci pochází z roku 1334, kdy papež Jan XXII. povolil olomouckému biskupovi Janu Volkovi stavbu kláštera minoritů, která se však nikdy neuskutečnila. Roku 1376 olomoucký kanovník Vojtěch a jeho bratři Jimram a Micháč z Otaslavic prodali, až na církevní pozemky, ves Pavlovi ze Sovince. Jeho potomci Pavlík, Bolek a Kateřina roku 1379 Brodek i s pozemky odprodali zpět Micháčovi z Otaslavic a Brníčka.

Městys i nadále patřil šlechtickému rodu z Otaslavic, jmenovitě tomu, který vlastnil v Otaslavicích horní hrad. Dolní hrad v Otaslavicích měl v držení od roku 1373 Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic a majetkem Kunštátů zůstal až do jeho dobytí roku 1424. Husitské války se staly osudné i hornímu hradu v Otaslavicích, který roku 1423 zbořili husité, roku 1430 vydrancovali i Brodek. Při té příležitosti vypálili i tvrz, která stávala v místech dnešního zámku. Boček z Otaslavic horní otaslavický hrad neobnovil, ale vybudoval vodní hrad u Brodku, v místě dnes zvaném Bažantnice.

Do období pobělohorských perzekucí Roku 1468 dobyl a nechal zbořit tuto vodní tvrz Dobeš z Boskovic, válečník a podporovatel Matyáše Korvína, a vyhnal odtud Bočkova syna Hynka, který patřil k stoupencům Jiřího z Poděbrad. Boskovicové vlastnili brodecké panství až do poloviny 16. století, kdy posledními držiteli tohoto rodu byl Jaroslav Černohorský z Boskovic a jeho dcera Braxida (1546–1571) společně s manželem Bartolomějem Bruntálským z Vrbna (†1560), který zanechal po své smrti panství v dluzích.

Roku 1586 Bruntálští z Vrbna odprodali Brodek Janu Hrubčickému z Čechtína. Ten však zemřel již roku 1587 a tento majetek koupil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic. Jeho syn Jan roku 1618 panství prodal Albrechtu Sedlnickému z Choltic usedlému na Čechách pod Kosířem, aktivnímu účastníku stavovského povstání, kterému byly statky po porážce na Bílé hoře dočasně zabaveny. Na přímluvu katolických příbuzných byl vzán na milost a získal zpět panství v Čechách pod Kosířem, brodecké panství i s Otaslavicemi získal jeho bratr Bedřich. Jelikož ani jeden neprojevil dostatečnou snahu lítosti či pokory, roku 1622 jim byla panství definitivně zkonfiskována.

Do současnosti Brodek byl nadále od Otaslavic oddělen a po smrti jeho majitele Jeronýma Bonaciniho rozdělen na tři části. Střídali se zde různí majitelé, až konečně Sidonie Kateřina ze Scherfenberka, majitelka sousedních Otaslavic, všechny díly vykoupila v letech 1685 až 1692 a panství opět sjednotila. Mezi lety 1698–1707 vlastnil Brodek Jan Václav Sedlnický z Choltic, mezi lety 1707 až 1733 svobodní páni Kleinburgové.

Posledními vlastníky panství a zámku byli od roku 1766 Schrattenbachové a od roku 1827 Kálnokyové z Kőröspataku, kdy se jeho majitelka Isabela Schrattenbachová provdala za hraběte Gustava Josefa Kálnokyho, vlastnícího panství Letovice. Bezdětný Gustav Kálnoky (1892–1979) odkázal zámek svému synovci Richardu Belcredi, který zámek restituoval. Po smrti Richarda Belcrediho se novými vlastníky zámku stali jeho synové Richard a Alain Belcredi, kteří na konci roku 2025 po 33 letech vlastnictví zámek prodali.

Místopis Škola byla zřízená již roku 1784 pod duchovní správou. Budovu školy obec nechala postavit pro potřeby trojtřídky v roce 1873, nová školní budova vznikla v roce 1908. Obecná škola byla v roce 1926 povýšena na školu měšťanskou. V obci byla taktéž pokračovací škola živnostenská, jejíž vznik je datován k roku 1909.

Elektrifikace obce proběhla v letech 1913 až 1914. Do roku 1915 fungoval v obci menší pivovar, ve století 19. i palírna, na jejímž místě byl postaven obecní úřad. Mlýn spojený s pilou byl v provozu ještě roku 1939. Obec vlastnila tři kamenolomy, v roce 1946 evidován pouze jeden v soukromém vlastnictví. Ještě po druhé světové válce byla v obci v provozu konzervárna. Ve čtyřech dílnách se od poloviny 18. století do poloviny 19. století vyrábělo keramické zboží (džbány fayence) a brodečtí mistři patřili mezi nejproduktivnější na Moravě.

Jako v jiných obcích, tak i v Brodku bývaly ustanoveny spolky. Čtenářsko-pěvecký roku 1870, SK Brodek roku 1932, spolek Domovina roku 1923, tělovýchovné jednoty Sokol (1909) a Orel (1925). Hasičský spolek, který je aktivní dodnes, vznik v roce 1886, roku 1892 si hasiči postavili zbrojnici. Od roku 1983 je v Brodku i hasičské muzeum.

Ráz obce byl zemědělský, ale mnozí jeho obyvatelé pracovali jako domácí dělníci pro konfekční průmysl. V obci se nacházelo několik drobných živnostníků a obchodů, pošta byla zřízena roku 1860, četnická stanice roku 1872. Postupně vznikly dvě záložny, a to Občanská záložna (1870) a Živnostenská záložna (1912).

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Správa městyse Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006

Symboly městyse Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.

Dopravní infrastruktura V Brodku u Prostějova se kříží několik pozemních komunikací. Na konci Brodku směrem na Sněhotice jsou to silnice III/37731 a III/37745, kdy první jmenovaná se napojuje v centru obce na silnici III/0462. Ta tuto silnici III. třídy ústí ze směru od Želče silnice III/43311 a silnice III/4335 od Hradčan–Kobeřic. Severně od obce je exit na dálnici D46.

Obcí vede cyklotrasa číslo 5041.

Pamětihodnosti

Zámek Brodek Hospodářské budovy v předzámčí s bránou Sochy dvou žen v zámeckém parku 4 vázy v blízkém okolí zámku a parku Kašna v předzámčí Zahradní pavilon v zámecké zahradě Zámecký park Farní kostel Povýšení svatého Kříže postavený roku 1726. Kříž u kostela Dům č. 64 statek se žudrem uprostřed návsi

Osobnosti Otakar Dadák (1918–1992), divadelní a filmový herec Mořic Hruban (1862–1945), spoluzakladatel a vůdce Katolické národní strany na Moravě Karel Lichteneckr, ředitel brodeckého panství Gustav Kálnoky (1832–1898), dlouholetý ministr zahraničí Rakousko-Uherska Hugo Kálnoky (1844–1928), majitel brodeckého panství

Fotogalerie

Odkazy Poznámky

Reference

Literatura STEINER, Petr: Hrabě Hugo Kálnoky de Köröspatak (1844–1928). Život a osudy šlechtice na konci 19. století. Časopis Matice moravské Roč. 141, č. 1 (2022), s. 77–105.

Externí odkazy

Kategorie:Městyse na Moravě Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Mikroregion Předina Kategorie:Městyse v okrese Prostějov Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu Kategorie:Haná