Velké Tresné () je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel.

Název Jméno vsi je totožné se staročeským přídavným jménem trestný – "rákosový" odvozeným od podstatného jména trest – "rákos" (od něj je odvozeno novočeské třtina). Jméno vesnice znamenalo "trestné, tedy rákosem porostlé místo". Doklady do počátku 17. století ukazují podobu Trestné, později došlo k hláskovému zjednodušení na Tresné. Od začátku 16. století je v dokladech přívlastek Velké na odlišení od blízkého Malého Tresného.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1351 zápis v Moravských zemských deskách: "Filip z Tasova devátou polovinu věrduňku v dolním Tresném se vším příslušenstvím, tak jak sám držel, pánům Martinovi z Bystřice, plebánu a Henzlinovi, presbyterovi za 30 marek prodal a dědičně odkázal" (překlad z latiny).

14. století: o historii se dá čerpat ze zápisů v Moravských zemských deskách o majetkových změnách, vyskytuje se mezi nimi i moravský markrabě Jošt. 1406 Vilém z Pernštejna připisuje své manželce svůj majetek mj. v Tresném (bez odlišení). Z dalších záznamů je zjevné, že je ves v držení pánů z Pernštejna 1557 Vratislav z Pernštejna odprodal zboží (na 24 vsí patřících k hradu Louka, vč. Velkého Tresného) hraběti Kryštofu z Hardeku 1598 přešel majetek hrabat z Hardeka Lichtenštejnům; spojilo se zboží zaniklého hradu Louka s kunštátským (později toto vlastnil klášter františkánek) 1678 kunštátské panství vlastní Lamberkové 1770 zavedení čísel popisných dle nařízení Marie Terezie (17 domů ve Velkém Tresném) 1782 sepsán protokol (15. května 1782) na kunštátském panství o přiznání nekatolíků (evangelíků) k helvétské církvi dle tolerančního patentu císaře Josefa II.; ve Velkém Tresném 86 osob nechce být katolíky (většina vsi) 1850 poddaní se začínají vyvazovat na základě zrušení roboty z roku 1848 za náhradu (výkupem); po zaplacení stanoveného obnosu dostal sedlák od vyvazovací komise dokument o vyvázání z roboty 1854 objeven grafit ve Velkém Tresném 1922 zaveden v obci elektrický proud (4. února 1922), založen dobrovolný hasičský sbor, založena knihovna (v domě č. p. 10, od r. 1937 v hasičské místnosti) a založena ochotnická divadelní činnost 1933 postaven pomník padlým ve světové válce 1939 majitelem grafitového závodu se stává Karel II. Engliš, syn Karla Engliše 1940/1941 zbudována hospodářská vodní nádrž nad obcí 1940–1947 stavba silnice, přípojky do obce z hlavní silnice Olešnice–Nyklovice 1943–1945 působení partyzánů v obci 1953 založeno JZD a výstavba vepřína JZD (1953–1957) 1962 sloučeno JZD do Rovečného 1968 zahájena likvidace grafitového dolu 1973 vystavěno koupaliště v obci 1991 jedním z výsledku sametové revoluce 1989 je žádost o osamostatnění obce (v referendu 119 bylo pro, 11 proti); rozhodnutí je ze dne 9. prosince 1991

Obyvatelstvo

Obecní správa Mezi lety 1850–1960 bylo Velké Tresné obcí v okrese Boskovice (1850–1930), posléze v okrese Bystřice nad Pernštejnem (1950) a později v okrese Žďár nad Sázavou. V letech 1960–1991 patřilo jako část obce k Rovečnému a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. dubna 2010.

Grafitový důl Velké Tresné V lokalitě Velké Tresné byl grafit objeven v roce 1854. Rozvoj těžby nastal v 80. letech 19. století.  V roce 1907 byly odkryty dvě grafitové sloje, hlavní a podložní. V důsledku hospodářské krize byla těžba a úprava zastavena. V roce 1939 koupil závod Karel Engliš, významný český politik a ekonom, těžbu a celý provoz firmy obnovil. Po znárodnění dolů, byl ale provoz dočasně zastaven.

K obnovení těžby dochází v roce 1947, provoz do roku 1953 zajišťovaly Tuhové doly Netolice, n.p. V roce 1954 byly do úpravy grafitu zařazeny splavy a vedle grafitových koncentrátů byl dočasně vyráběn i pyritový koncentrát pro výrobu kyseliny sírové. V letech 1953–1958 provozovaly závod Moravské tuhové a rudné  doly Šumperk, n.p. a v roce 1958 byl závod začleněn do Rudných dolů Jeseník, n.p.

V listopadu 1967 byl zpracován plán likvidace a od 2. ledna 1968 byla zahájena realizace likvidačních prací. Náhradním programem v závodě se stala výroba lehkých ocelových konstrukcí a prvků pro Závod OS Jeseník. Povrchový areál závodu Velké Tresné byl ke dni 15. června 1982 vyčleněn z národního podniku RD Jeseník do podniku SIGMA Brno. Dobývací prostor o výměře 120,58 hektarů byl zrušen ke dni 19. listopadu 1984.

V prostoru bývalého grafitového dolu nyní podniká firma UNIMAN s.r.o. (v letech 1994–2017 pod názvem UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o.) založená v roce 1995 jako konstrukční a výrobní závod Ing. Karlem III. Englišem. Navazuje na dlouholetou tradici výroby pro bývalé závody koncernu SIGMA.

Pamětihodnosti Venkovský dům čp. 18 Muzeum v hasičské zbrojnici Expozice zaměřená na hornictví a obec (dříve přímo v areálu firmy UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o., místě někdejšího grafitového dolu). Nově přestěhované muzeum (únor 2017) má čtyři sekce – sekce hornictví (těžba grafitu), sekce hasiči v obci Velké Tresné (ukázka staré hasičské stříkačky, kterou se díky obětavé práci dobrovolníků podařilo v krátkém čase zrekonstruovat), sekce zemědělství a života na vsi.

Osobnosti Karel Engliš, politik a ekonom, otec majitele grafitových dolů ve Velkém Tresném Karla II. Engliše a dědeček jednatele firmy UNIMAN Karla III. Engliše. Za války v obci opakovaně a dlouhodobě pobýval a napsal zde podstatnou část svého stěžejního spisu Velká logika, který vyšel roku 2021 zásluhou Masarykovy univerzity a jejího nakladatelství. František Hudec, rodák z obce, účastník odboje, popravený

Vodstvo Obcí protéká bezejmenný potok, který se vlévá do Tresenského potoka. Ten má název podle Malého Tresného.

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Rovečné Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Rovečném Malé Tresné Rovečné

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Mikroregion Bystřicko Kategorie:Sídla v Hornosvratecké vrchovině