Jan Nepomuk Anastáz II. Opasek, mukly přezdíván Opat chuligánAnastáz Opasek: Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera (k vyd. připravila Marie Jirásková). Torst 1992. 2. vyd. 246 s. (20. dubna 1913 Vídeň – 24. srpna 1999 klášter Rohr, Bavorsko), byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, opat, později (po 46 letech) arciopat Břevnovského kláštera a duchovní převor českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.
Osobní život Jan se narodil v roce 1913 ve Vídni, v letech 1919–1932 žil v Kolíně, kde vystudoval gymnázium. Po maturitě vstoupil do benediktinského noviciátu v Břevnovském klášteře a podle prvního zdejšího opata přijal řádové jméno Anastáz. Studoval teologii na katolické teologické fakuktě Univerzity Karlovy v Praze a Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938, v roce 1939 se stal konventuálním převorem břevnovského kláštera. Po druhé světové válce byl vyznamenán řádem za zásluhy v boji proti nacismu. V roce 1947 se stal opatem břevnovského kláštera. V září 1949 byl zatčen a na počátku prosince následujícího roku ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na doživotí (amnestován v roce 1960). Záznam přelíčení s Opaskem je zaznamenán v knize Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci (1950).Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. Autorem muklovské přezdívky je spoluvězeň Josef Petr Ondok.Josef Petr Ondok: Muklovský Vatikán, 6/7 Český rozhlas 2018
Po amnestii v roce 1960 pracoval jako dělník při výstavbě pražských sídlišť a bydlel se svou matkou v Praze – Břevnově. Po její smrti v roce 1965 se přestěhoval na Malou Stranu do ulice Tržiště. V roce 1967 dostal zaměstnání v paláci Kinských – stal se správcem depozitáře grafických sbírek Národní galerie. V červenci 1968 mu bylo povoleno vykonávat kněžské funkce a krátce působil i jako výpomocný kněz u Pražského jezulátka. Na konci roku 1968 odcestoval nejprve do rodné Vídně a posléze do Rohru v Západním Německu, kde žil do roku 1990. Byl jedním z hlavních organizátorů křesťanského laického sdružení Opus Bonum, které bylo založeno roku 1972. Roku 1978 byl přijat v Bad Krozingenu do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Byl nositelem církevního velkokříže tohoto řádu a zastával funkci duchovního převora. V prosinci 1989 na dálku jmenoval Prokopa Siostrzonka převorem břevnovského kláštera, aby mu tato funkce na úřadech pomohla při jednání o vrácení kláštera řádu. Během několika měsíců získal řád klášter zpět. Opasek však poté dostal infarkt a byl hospitalizován ve Vídni, Siostrzonek soudí, že se tak mohlo stát právě z velké radosti nad znovuzískáním Břevnova.
Po zotavení se Opasek v Praze znovu ujal úřadu opata. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993http://www.brevnov.cz/CS/2dejiny.php jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem. v témže roce se konala jubilejní výstava k miléniu Břevnovského kláštera, na jejíž vernisáži byl přítomen Opaskův příznivec, prezident Václav Havel.
Opasek zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě benediktinského kláštera Rohr v Bavorsku, v místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze.
Opat chuligán Ke své přezdívce Opasek přišel ve věznici v Leopoldově. Když se zde jednou skupina kněží vrátila z práce, našla na cele veselou karikaturu vězně, ke které bylo připsáno „Opat chuligán“. Jejím autorem byl kněz Petr Ondok. Vzhledem k tomu, že ve skupince byli tři opati (kromě Opaska ještě Bohumil Vít Tajovský a Augustin Machalka), chvíli přemýšleli, koho Ondok nakreslil. „Shodli jsme se, že to může být jedině Anastáz,“ komentoval kresbu Tajovský.
Citát
Dílo
Básnické sbírky Obrazy Podvečerní hudba Vyprahlá krajina Katakomben des Heute Erfahrungen Život upřen do Středu (soubor sbírek)
Memoáry Anastáz Opasek: Dvanáct zastavení: Vzpomínky opata břevnovského kláštera (k vyd. připravila Marie Jirásková). Torst 1992 (1. a 2. vyd.) a 1997 (3., opr. a dopl. vyd.. -- Praha : Torst, 1997. -- 344 s.)
Vyznamenání 110px|Stužka: Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992) Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třída, v roce 1991.
Pomník v Kolíně U příležitosti opatova 100. výročí narození byl dne 20. dubna 2013 odhalen v Kolíně pomník s bustou Jana Nepomuka Anastáze Opaska od akademického sochaře Stanislava Hanzíka. Byl umístěn v parku J. A. Komenského poblíž budovy někdejšího gymnázia, kde Opasek studoval. Pomník posvětil opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný za přítomnosti starosty města Víta Rakušana a občanů Kolína. Pomník se nachází za budovou Komerční banky a. s. na GPS souřadnicích:
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Podrobný životopis na stránkách městské části Praha 6 Praha 6, Jan Anastáz OPASEK Životopisný článek v časopise Reflex Jan Anastáz Opasek, Reflex.cz
Jan Anastasius Opasek na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK Dokumenty z Archivu Kanceláře prezidenta republiky
Kategorie:Čeští teologové Kategorie:Katoličtí teologové Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Čeští benediktini Kategorie:Opati Břevnovského kláštera Kategorie:Lazariáni Kategorie:Legio angelica Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Narození 20. dubna Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1999 Kategorie:Úmrtí 24. srpna Kategorie:Úmrtí v Bavorsku Kategorie:Pohřbení na Břevnovském hřbitově Kategorie:Muži