Eugen Fridrich Fulda (8. července 1872 Těšín – 15. ledna 1942 Těšín)Také: Evžen Fulda, Eugen Fulda, Bedřich Fulda, Fric Fulda, což se zaměňuje s jeho otcem. byl stavitel, architekt a politik v Těšíně.

Životopis Narodil se v rodině stavitele Fridricha Eduarda Fuldy (také Frice Fuldy, 1841–1909) a jeho ženy Luisy. Vystudoval Vysoké školy technické v Brně, ve Vídni a Štýrském Hradci. V roce 1903 převzal rodinnou stavební firmu. Zbýval se projekční a stavební činností, firmu rozšířil o cihelnu v Mostech u Českého Těšína, pilu, truhlářství, zavedl výrobu betonového zboží a provoz k hloubení studní. Pro sebe v roce 1912 postavil dům, ve kterém byly kanceláře firmy a první výtah v Těšíně (náměstí Svatého Kříže 1). V roce 1920 byl dům prodán bance. Po rozdělení Těšína se rozhodl pro českou část Těšína, bydlel v domě, který postavil jeho otec Fridrich Fulda v roce 1899 (Fuldova vila).

V roce 1928 přeměnil firmu na komanditní společnost v jejímž čele byli tři manažeři (T. Hauschild, P. Lamatsch a E. Kubisch). V roce 1933 firma zastavila svou činnost.

Eugen Fulda se angažoval v politice, byl předsedou živnostenského spolku (od roku 1914), zakladatelem výboru pro postavení těšínského divadla (1904), v letech 1899–1909 členem Klubu techniků a také členem různých dobročinných a kulturně vzdělávacích spolků. Dne 14. února 1919 přednesl zástupcům vítězných mocností požadavek těšínských NěmcůV delegaci byli delegaci dr. L. Brixel, dr. G. Fiedler a dr. K. Richter za Moravskou Ostravu, J. Fischer za Frýdek, dr. V. Főrster, R. Piesch a S. Titz za Bílsko, dr. E. Grünbaum a dr. H. Pollak za Těšín viz na vytvoření suverénního státu pod protektorátem Spojených národů, který by zahrnoval průmyslovou oblast Slezska a východní Moravy. Tento požadavek byl také předán v písemné formě (Denkschrift, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes) prezidentovi USA Woodrowovi Wilsonovi v Paříži. Do roku 1927 byl čelným představitelem Německé národní rady pro Těšínsko.

V třicátých létech Eugen Fulda začal vyvíjet protistátní činnost. V tzv. Patscheiderově procesu v roce 1935 v Moravské Ostravě byl jedním z dvaceti obžalovaných. Ze zdravotních důvodů byla obžaloba proti němu stažena. Od roku 1938 žil v Německu a zpět se vrátil v roce 1939. Byl členem NSDAP a vedoucím místních skupin v Těšíně. Je pravděpodobné, že svého vlivu využíval k záchraně lidí, které znal, před hitlerovským terorem.

Rodina Dne 25. dubna 1904 se v Olomouci oženil s Martou Marií Annou Kratschmerovou z Těchova. Z jejich svazku vzešly dvě děti: Fryderyk Josef František (* 1905) a Goetz Gunter (* 1907).

Dílo Stavěl především pro hutní a báňské závody a pro obce (školy, tělocvičny, budovy úřadů, nemocnice).

Stavby v Těšíně: 1905 budova justičního paláce ve stylu vídeňského baroka 1905 německé divadlo (projekt Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, novobarokní objekt se secesními prvky) 1909 městské divadlo v Těšíně (projekt Ferdinand Fellner) 1911–1912 hotel U hnědého jelena, náměstí Těšín 1912 secesní dům na náměstí Svatého Kříže 1 (Těšín, Polsko) 1912 přestavba rodinného domu Leopolda Jana Szersznika na secesní čtyřpatrový dům Stavby v Českém Těšíně: 1920–1928 Soubor staveb hřbitova (Hřbitovní ulice, Český Těšín, kulturní památka) 1923–1924 ZŠ a Obchodní akademie (návrh Alfred Wiederman, ul. Sokola Tůmy, Č. Těšín) 1927 evangelický kostel Těšín 1927–1937 Městská nemocnice v Č. Těšíně (projekt Karl Gottwald, realizace s Václavem Nekvasilem) 1927–1930 činžovní domy v Těšíně 1928–1929 radnice (projekt Vilém Richter, Č. Těšín, památková zóna) 1929–1930 ČSOB (původně sídlo pobočky Centrální banky německých spořitelen, Nádražní 4/42, Č. Těšín) 1929–1931 požární zbrojnice (Masarykovy sady) 1930 vila Gottlieba a Stelly Fantelových, nyní mateřská škola (projekt společně s Karlem Reinhardtem, ul. Smetanova Č. Těšín, kulturní památka) 1930–1931 hotel Piast (projekt Eduard David, ul. Nádražní, Č. Těšín, památková zóna) Stavby mimo Těšín: 1906 dřevěný lovecký zámeček arcivévody Bedřicha Rakousko Těšínského, po požáru v roce 1927 zděný (Visla, Polsko, architekt Ernest Altmann, užíván jako prezidentský zámek) 1917 zděný komín s vodojemem, válcovny na tenký plech Fryštát, snesen kolem poloviny 20. stoletíMartin Vonka, Robert Kořínek, Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura. Praha, 2015, , s. 66-67.

1928 turistická chata Skalka (Mosty u Jablunkova) 1930 funkcionalistická vila (Školní 474, Jablunkov, kulturní památka) 1923 hornická kolonie v Karviné pro úředníky dělnická kolonie Mexiko v Karviné (neexistuje)

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy Kulturní památky

Kategorie:Němečtí stavitelé Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození 8. července Kategorie:Narození v Těšíně Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí 15. ledna Kategorie:Úmrtí v Těšíně Kategorie:Muži