Kněževes (dříve Knězoves, ) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel. V údolí západně od obce protéká řeka Oslava.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1370.

Obyvatelstvo

Obecní správa Mezi lety 1850–1897 patřil Kněževes jako osada městyse k Radostínu nad Oslavou v okrese Velké Meziříčí. Od roku 1897 je obcí v okrese Velké Meziříčí (1897–1950) a později v okrese Žďár nad Sázavou.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2017.

Pamětihodnosti

Areál loveckého zámku V obci se nachází řada kulturních památek. Mezi nejstarší pamětihodnosti obce patří areál bývalého loveckého zámku, který podle výsledků důsledného archivního i terénního průzkumu zpracovatele stavebně historického průzkumu, archeologů i majitele objektu ve svých zdech dodnes obsahuje výjimečně dobře dochované gotické jádro původní kněževeské tvrze. Vrcholně gotická tvrz prošla podle stejného zdroje pozdně středověkou přestavbou. Nedlouho poté byla doplněna o renesanční přístavbu, která zformovala budovu do blokové podoby.

Objekt byl snad již v průběhu druhé poloviny 17. století využíván jako letohrádek, který sloužil jako správní středisko rozsáhlého kněževeského polesí. V této době byl v držení hraběcího rodu z Kounic, od roku 1676 pak hraběcího rodu z Ugarte. Již v polovině 17. století se zde také uvádí hajný. Další obdobné doklady pocházejí ze 30. let 18. století. Situaci kněževeského polesí názorně dokladují ještě mapy z druhé poloviny 18. a počátku 19. století. Stavba zámku byla za Marie Eleonory Holštýnské, provdané vévodkyně z Guastally a Sabionetty okolo poloviny 18. století z části výrazně barokně upravena pro potřeby vrchnosti, kdy zde vznikl velký lovecký sál s dosud výjimečně autenticky zachovalým dřevěným trámovým stropem, zdobeným bohatou profilací s řezbami, a klenutý kabinet. V průběhu druhé poloviny 18. století však v rámci reorganizace lesní správy meziříčského panství ztratil zámek na významu a jeho stavba byla připojena k areálu usedlosti čp. 3. Budova však byla i poté příležitostně užívána vrchností po celé 19. a první čtyři desetiletí 20. století až do roku 1943, a to zejména v době honů, kdy se zde odehrávala společenská část programu spojená s hostinou. Pro tento účel byly v budově zřízeny jednoduché pokoje pro příležitostné ubytování hostů.

Mimo téměř intaktně dochovaný pozdně gotický palác tvrze jsou v budově zachovány i cenné konstrukce z doby barokní přestavby. Jde zejména o rozměrnou, atypicky formovanou, černou kuchyni a velký sál se zmíněným trámovým stropem, který byl po desetiletí ukrytý pod omítaným podhledem (původní trámový strop byl zakryt pravděpodobně již v průběhu první poloviny 19. století). Zámecká budova je zastřešena vysokou mansardovou střechou, původně doplněnou o věž se zvonem, v místě známým pod lidovým označením "robotníček" (věž byla sejmuta, zvon se však zachoval a po obnově věže bude navrácen zpět).

K hlavní budově přiléhají klasicistní stáje a částečně podsklepená stodola (sklepy jsou renesančního a pozdně barokního stáří). V areálu jsou dochovány fragmenty zástavby staršího dvora, zrušeného při spojení zámku s usedlostí čp. 3. Nejvýraznějším zbytkem tohoto dvora je izolovaně situovaná brána, opatřená masivními opěráky, nápadně umístěná v zadní části parcely. V areálu loveckého zámku je také umístěna půlkruhová renesanční kašna, původně pocházející ze zámku Stránecká Zhoř.

Sídlí zde Regionální muzeum Horního Pooslaví zaměřené na dějiny regionu.

Další pamětihodnosti Barokní kaple svatého Floriána na návsi (kulturní památka) Trojice barokních kamenných křížů z roku 1780 (kulturní památky) Kamenný kříž z roku 1920 umístěný v jihovýchodní části návsi Kamenný kříž umístěný ve východním okraji obce (u čp. 61), při silnici na Bory Dřevěný misijní kříž z roku 2014 umístěný u kaple svatého Floriána

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Radostín nad Oslavou

Externí odkazy

Internetové stránky: http://www.tvrzknezeves.estranky.cz/

Kategorie:Vesnice v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Obce v okrese Žďár nad Sázavou Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině